Magic: The Gathering je královská karetní disciplína. V porovnání s Hearthstonem je to něco jako bridž oproti žolíkům. Složité mechaniky, nepřeberné množství možností jak reagovat na tahy soupeře, spousta různých typů karet… Magic zkrátka vyžaduje značnou mentální investici, a ačkoliv pak také přináší vyšší dividendy, úplně se nehodí k desetiminutovým, tak trochu bezmyšlenkovitým partičkám, a tak nevypadá jako zrovna ideální kandidát na masové rozšíření mezi virtuální kartičkáře. Magic: The Gathering Arena se to rozhodla změnit.

Lovecraftova hororová díla jsou na poli deskovek často recyklovaným materiálem. Nejlepší hry pak pochází ze stáje giganta Fantasy Flight Games – na špičku pomyslného žebříčku bezesporu patří jejich Arkham Horror, Eldritch Horror a ani Temné znamení (Elder Sign) není moc pozadu. A jak si po jejich boku stojí nejnovější Panství hrůzy? Nekráčí vedle nich, ale je vůdcem celé skupiny.

Velepopulární karetní hra Magic: The Gathering už několikrát zkoušela proniknout do virtuálního mainstreamu a zasadit úder Hearthstonu, ale prozatím to vždycky bylo pomalé a neohrabané. To člověku nemusí vadit, když sedí u stolu naproti soupeři a může si s ním třeba povídat, jenže na obrazovce monitoru to zkrátka nefungovalo. A hle – na scénu vstupuje Arena. Ta zrychluje a zjednodušuje, co může, a na její uzavřenou betu se dneska podívají Patrik s Vaškem.

A máme tady další deskovku adaptující videohru. Letos jste už mohli zaznamenat úspěšné kickstarterové kampaně Agents of Mayhem: Pride of Babylon a Sonic The Hedgehog: Battle Racers, a nyní se na stoly snaží dostat i legendární bojovka Street Fighter. Nejenže vypadá docela dobře, ale jejím hlavním autorem je populární Youtuber Angry Joe, vlastním jménem Joe Vargas. To sice o kvalitě hry nevypovídá absolutně nic, ale díky jeho základně fanoušků nemusíte mít strach o zafinancování.

Malé, a přesto tak velké dobdrodružství

Sci-fi nemusí zabírat dva stoly

Našlapujete-li v bažině deskových a karetních her častěji než běžný vzorek místní populace, těžko jste mohli přehlédnout gigantický přetlak novinek, které ziskuchtivě vycucávaly finance nás nebohých hráčů! A to jste se ani nemuseli poohlížet za hranice našeho dvorečku. Ale neurodily se pouze zahraniční tituly, které prošly překladem a lokalizací. Herní poličky se totiž začaly plnit – zejména ve druhé půlce loňského roku – hrami českých autorů. Duše patriota musí zaplesat, když zjistí, kolik původních her u nás vyšlo a do kolika různých žánrů se tvůrcům podařilo zahryznout. První část našeho trojdílného seriálu se podívá do fantasy a prostě fantazie.

Johohó

Odložte hůlky, vezměte karty

Už je to pár měsíců, co se banda 182 tisíc návštěvníků vypravila poctít svojí přítomností hráčskou Mekku, veletrh Spiel v Essenu. Bude to chtít nějaký hřmotný argument, abych se po takové době mohl vytasit s článkem ohlížejícím se do takhle dávné minulosti. Jenže já k tomu samozřejmě důvod mám; síly a rázu Thórova kladiva! Jedna ze zajímavých věcí, kterou se deskové hry od svých počítačových protějšků výrazně liší je setrvačnost. Videohra vyjde. Fanoušek stižený chorobnou nespavostí ji schroustá do druhého dne, ještě o to natočí video a jdeme si dát další kousek. U deskových her je to ovšem proces poněkud obtížnější.

Magic: The Gathering Arena se stále ještě krčí za zamčenou bránou uzavřené bety a do své komnaty plné nádherných kartiček zatím pouští jen ty nejvěrnější, mezi které já bohužel nepatřím. Zkusil jsem klepat, ale nikdo neotvírá, a než uslyším ono vytoužené zaskřípání pantů, musím se spokojit s informacemi přímo od tvůrců. Jejich nejnovější sdělení vysvětluje, jak bude ve hře fungovat získávání karet a free-to-play systém, a aspoň na první pohled to vypadá poměrně štědře.

Když farmáři válčí

Je to tak. Zatímco fyzické hry rok co rok zvyšují svá čísla, ty digitální už mají svůj vrchol za sebou a momentálně najíždějí na stagnující až klesající tendenci. Ve výsledku se ani není čemu divit. Lidé zkrátka nechtějí vrážet peníze do něčeho, co snad jednoho dne dostanou. To samozřejmě platí v obou případech, jenže videohry – na rozdíl od deskovek – mají možnost early accessu.

Jednou za čas na osazenstvo Fight Clubu směřuje dotaz typu: „Jaký film byste rádi viděli zpracovaný do podoby počítačové hry.“ Za film lze samozřejmě dosadit knihu, divadlo atp. Pokud by na mě dopadl podobný dotaz, jaké videohry bych se rád dočkal v deskové podobě, odpověď mám už léta připravenou. Za prvé je Heroes of Might and Magic III. Některé deskové hry čerpají inspiraci v této letité sérii. V roce 2012 dokonce vznikla stejnojmenná hra a přestože se nejedná o špatný kousek, rozhodně se hře nepodařilo vyplnit sny hráčů videoher křížených s hráči her deskových. Druhou vysněnou hrou je dvojka Master of Orion. Zábava a hratelnost byla ještě větším vysavačem hodin původně určených k spánku. Naštěstí přenést epické vesmírné bitvy, intriky, technologický vývoj, správu kolonií i nespočet mimozemských ras na stůl lze už mnoho let prostřednictvím hry zvané Twilight Imperium.

Podzim se na hráče deskových her vyřítil jak rozjetý vlak. Pískající parní lokomotiva s urputnou pravidelností vypouští další a další boxy s malými i velkými herními zázraky. Když už máte pocit, že vydaných i plánovaných her je nevstřebatelné množství, narazí do vás plnou parou Spiel, veletrh deskových her pořádaný v německém Essenu na konci října. Vagóny zábavy rachotí všude kolem nás, a do konce roku nepřestanou. Pojďme se tedy podívat z bezpečné vzdálenosti na to, co nás v říjnu potkalo.