Přestože se „vážnější“ hráči Výbušným Koťátkům často smějí, jejich úspěch nelze zpochybňovat. Jde o karetní hru, která se stala moderním ekvivalentem Monopoly, Risku či u nás třeba Dostih a sázek. Popularita je obrovská, kopii najdete skoro v každé domácnosti a projekt docela dlouho držel crowdfundingové prvenství s 193 miliony vybraných korun.
Úspěch dal v podstatě vzniknout celé nové společnosti (Exploding Kittens), která od té doby ročně přináší kvanta podobně laděných titulů, případně nové edice původního hitu. Člověku se pak nechce ani divit, že od vydání původní hry uběhlo už 10 let, takže se slaví krásné kulaté výročí. A firma se rozhodla, že ho mimo jiné oslaví převedením původních principů do plnohodnotné deskové hry. Nápad tak trochu zbytečný.
Utíkej do „domečku“
Na úvod se přiznám, že klasická Výbušným Koťátkům mi vůbec nevadí a občas si je i rád zahraju. Je to pohodová výplňovka, jejíž mechanismy sice mají nedostatky, ale svižnost, příjemné ilustrace a postupné škození mají něco do sebe, pokud se sejdete třeba u piva s přáteli a chcete proložit delší chvíli. A přestože se většina těchto prvků nachází i ve Výbušných Koťátkách: Deskové hře, dohromady to tolik nefunguje.
zdroj:
Asmodee Czech Republic
Cílem tentokrát není eliminovat všechny ostatní, nýbrž musíte se svou figurkou dojít až na konec plánu. Svým způsobem jde o alternativní variantu Člověče, nezlob se, kde do snah promlouvají dodatečné aspekty.
Tah hráče se skládá ze dvou fází. V první může z ruky zahrát libovolný počet karet (dle podmínek), jimiž si zlepší cestování, případně trochu poškodí soupeře na dalším tahu. Poté si lízne pohybovou kartu, která určí, o kolik míst se na herním plánu pohne, čímž se supluje hod kostkou.
Tudy ne!
Po posunutí kartonovou figurkou zkontrolujete typ pole, na němž jste skončili. Můžete si díky tomu dobrat další akční karty z balíčku, přeskočit soupeře, a pokud máte velkou smůlu, dorazíte na pole výbušného koťátka. To je krajně nepříjemné, protože znamená, že si prohodíte pozici s posledním hráčem a zároveň odhodíte akční karty, aby vám zbyly maximálně tři.
Abyste se výbuchu vyhnuly, snažíte se propočítat pohyby a ovlivnit náhodu skrze efekty z akčních karet. Díky nim třeba ignorujete efekty na tažených kartách pohybu, dobíráte je do určité chvíle, případně zkoušíte štěstí s vytažením karty zespodu místo shora. Nadále se jedná o hru škodící, takže ostatní mohou během vašeho tahu hrát karty, jimiž snažení zkomplikují, položí před packy pasti a donutí vás stoupnout na výbušné koťátko. A pokud nemáte kartu Nene!, abyste jejich efekt zablokovali, většinou to skončí špatně.
Jedním z prodejních bodů projektu je pak samotný herní plán, který se překlápí. Je vyhotovený do podoby knižního leporela a rozdělený na dvě strany. Jedna je klidná s méně nástrahami, druhá je pověstný „hardcore“, kde většina políček znamená výbuch. Překlápění spouští různé efekty a dodává jakousi iluzi vrstvy taktizování.
Chaos na stole
Strategie však pořád hraje až poslední roli. Každý tah je nepředvídatelnou pumelenicí, na kterou se většinou nedá připravit. Tím spíše ve chvíli, kdy hrajete ve vyšších počtech hráčů (5 či 6). Efekty nepřetržitě padají, herní plán se otáčí a lidé začínají brousit své nože, aby jimi protihráče mohli ubodat. No dobře, poslední aspekt je extrémním, ale Výbušná Koťátka: Desková hra rozhodně není produktem pro nerváky a milovníky kontroly. Tohle je čistý chaos.
zdroj:
Asmodee Czech Republic
Logicky jde o zdroj zábavy i frustrace zároveň. Neustálé podrážení noh ostatním dokáže být uspokojující a příprava pastí sympaticky zlá. Problémem je, že tempo má značné tendence k zasekávání. Do cíle musíte dojít na přesně daný počet polí, jinak se vracíte dozadu. Hra se proto často stává čekárnou na správnou kartu, kde zvítězí ten, komu to zkrátka „padne“, nehledě na jeho počínání.
Samozřejmě, na onom chaosu byla postavená i původní verze, jenom mi přijde, že té se povedlo najít lepší křehkou rovnováhu mezi otravou a zábavou. Už jenom kvůli tomu, že dynamika byla plynulejší a hráči postupně vypadávali. Tady se někdy ovlivňuje a čeká až moc. Nehledě na četnou nemožnost se situací cokoliv udělat.
Sem a tam
Výhrady by se našly i ve zpracování. Dobře známé ilustrace pořád fungují pěkně a nápad s leporelovým herním plánem je v jádru sympatický, občas ale přetočením trefíte figurky, které nevědomky můžete posunout. Musíte být proto dostatečně opatrní. Hlavní ale je, že otáčení je četné a dokáže být ve výsledku trochu otravné.
Pravidla, přestože jsou jednoduchá a srozumitelná, vybízejí k tomu, abyste se po přečtení rovnou pustili do hraní a neřešili druhý pamflet s dovysvětlením karetních efektů. Jenomže až v něm zjistíte, že některé karty předčasně ukončí tah. Přestože jde o logické omezení, mělo by být zmíněné hned v základních pravidlech, aby nedošlo k opomenutí a zmatení.
No a poslední výtkou je cena. Chápu, že výroba něco stojí, ale doporučená cenovka 799 korun mi nepřijde, že by odpovídala zábavě, a vlastně ani obsahu. Chápu, že vyrobení herního plánu v takové podobě něco stojí, přesto si myslím, že s ohledem na zábavu i obsah by se mohlo jít o trochu níže, případně se do základu mohly přiložit rovnou i akrylové figurky. Možná jsem jenom naivní, nicméně si stojím za tím, že za podobné peníze najdete plnotučnější herní zážitky i v této kategorii (třeba Šestý smysl, Fliptown,Výprava). Chápu ovšem, že značka a líbivé ilustrace dělají své. Dětem se to bude líbit.
Výbušná Koťátka: Desková hra tak sice chce slavit 10 let značky, ale dělá to méně zábavným způsobem než původní hra. Míra náhody a chaosu je tentokrát už neudržitelná a záblesky škodící zábavy jsou často zastíněné frustrací a čekáním. Pořád nejde o vyslovenou hrůzu a cílovka (děti mezi 6 a 10 roky) bude na chvíli spokojená. Ostatní mohou dále pokračovat s jinými hrami.