České Asmodee šlo u nás se Zombicide: Bílá smrt skoro „all-in“, z čehož mají fanoušci nemrtváků určitě radost. Základní krabice nabízí sympatické obměny do zajetých krvavých kolejí (naše recenze tady), a počeštění se dočkaly i dvě velké dodatečné krabice. Na obsah Věčného císařství jsme se už podívali. Uteklo-li vaší pozornosti, jde o kampaňovou expanzi, která i přes pár nedokonalostí dala řádění v Zimogradu nový rozměr.
Už dlouho se komunitou neslo, že druhý přídavný obsah takhle ambiciózní nebude. Časozlom je místo toho dodatkem zaměřeným hlavně na postavy. Nejde ale jen tak o nějaké. Rozšíření vzniklo ve spolupráci s televizní stanicí Nickelodeon, jež propůjčila práva na ty dost možná nejsympatičtější mutanty široko daleko.
Tohle je teda jiný kraj
Nadpis jste si už asi přečetli, ale rád vás utvrdím v jistotě. Ano, do Zombicide zamířily Želvy Ninja a jejich souputníci. O příběhových důvodech moc nepřemýšlejte. Jednoduše se v New Yorku otevřely portály, skrze něž se náruživí požírači pizzy přesunuli na středověký Východ, kde probíhá dost možná poslední boj o záchranu lidstva před hnilobnou zhoubou. Jenomže švarné „korytnačky“ nejsou to jediné, co se do Zimogradu dostalo.
Celý obsah je v zásadě vystavěný jako velká honba za neustále prchajícím Trhačem, který brzy zjistil, že zdejší svět nabízí zajímavé možnosti k dosažení vysněné světové dominance. Do vínku dostal nekromantické schopnosti, takže zombíky může ovládat. A co hůř, následovalo ho i mnoho členů klanu Foot, kteří jsou svému pánovi nekonečně věrní a udělají vše proto, aby mohl splnit své zlomyslné plány.
Svěží posily
Když se na novinky podíváte skrze čísla, krabice nabízí celkově 7 nových přeživších. Leonarda, Donatella, Michelangela a Rafaela doprovází mistr Tříska, ale i jejich lidští spojenci April O'Neilová a Casey Jones. Proti nim se postaví Trhač, který ve hře plní roli nekromanta. Jeho pohůnci se mezitím chovají jako alternativní verze chodců s jednou důležitou změnou. Nehledě na to, jestli stojí na dobré či zlé straně, všichni nováčci tvoří páteř expanze a to nejlepší, co nabízí.
Autorům se sympaticky povedlo zachytit podstatu jednotlivých hrdinů. Nikoliv skrze texty, ale v rámci jejich schopností. Znamená to, třeba že Leonardo upřednostňuje bratrské pouto a ostatní před sebou samým, zatímco Rafael se nebojí do věcí pouštět po hlavně. S tím se pojí i trochu pozměněný systém startovní výbavy. Všichni místo druhé základní schopnosti napojené na Stráže (novinka Bílé smrti) mají určenou svou ikonickou zbraň, s níž začínají. Ta je oblažuje zajímavými vlastnostmi, ale především se stane pomyslnou pravou rukou postavy.
Přeživší z Časozlomu nejsou zvyklí na místní zbraně, takže s nimi neumí plně zacházet. To znamená, že jakmile pro útok využijete jinou než startovní unikátní zbraň, hod jedničky ji odsoudí k rozbití a zahození – sympatický prvek propůjčující zase trochu jinou dynamiku vašemu počínání. Tím spíše ve spojitosti s dalším přídavkem.
Na mapě mohou nováčci za akci sebrat žeton pizzy. Nejen, že si takhle nasytíte břich, ale hlavně se posilníte tak, že vezmete svou ikonickou zbraň a otočíte ji na druhou stranu. Obecně platí, že vám takhle budou hrát do karet lepší statistiky, případně se zlepší dodatečné efekty, a vy se stanete účinnější mašinou.
Úspěchu cenou úspěchu
Kdyby vám to stále bylo málo a připadali jste si slabí, nezapomínejte meditovat a střádat svou čchi. Jestli jste hráli Věčné císařství, tuhle novinku důvěrně znáte. Změnou ale je, že všichni členové želví party při meditaci dobírají žetony do čtyř a mohou čchi využít pro posílení libovolného útoku, místo toho, aby bylo spojené se získanými zbraněmi a aktivací schopností. Před bojovou akcí se jednoduše utracením jednoho žetonu můžete rozhodnout, že si přidáte kostky, zlepšíte dosah či zvýšíte sílu, abyste měli větší možnost úspěchu.
Přestože se tvůrčí tým snažil tyhle nové možnosti vybalancovat, posílení přichází s jistou daní. Želvy Ninja působí až přesíleně. Tím spíše ve chvíli, kdy je vezmete do staršího scénáře. Přepracované čchi, ikonické zbraně a lepší vlastnosti znamenají, že si s Ranaři poperou už od samotného začátku, čímž téměř odpadá nutnost prohledávání a shánění silnějších zbraní. V přibalených scénářích to zase takový problém není, ve starších si toho začnete všímat o trochu víc, i přes snahu o vykoupení ničením ostatní výbavy. Už jenom kvůli tomu, že si musíte tak trochu domyslet, kam máte dát žetony s pizzou.
Všechno najednou?
Kvůli výše zmíněnému doporučuji, abyste smíchali obsah základní krabice, Věčného císařství i Časozlomu, protože kombinace jejich obsahů navýší křivku obtížnosti a tím se zlepší i balanc. Hlavně ve chvíli, kdy se na stole v jeden moment objeví Ranaři bachaři a nindža z klanu Foot.
Nindžové mají speciální pravidlo, že na dílcích, na kterých se nachází, nemůže být pro bojové akce využitá čchi. Běžně se tohle omezení zase tolik neprojeví, ale jakmile se ve hře nachází Ranař bachař, kvůli němuž nelze nemrtvé likvidovat jinak než s pomocí čchi, vytvoří se věru zapeklitá situace.
Do ohně navíc docela slušně přikládá i Trhač. Ten se chová jako klasický nekromant posouvající při pohybu zónu zkaženosti k majáku. Jenomže jakmile na něj zaútočíte, dostanete za neúspěch poškození. Touhle cestou se umně bojuje s oblíbenou strategií, kdy se pokusíte všechno vsadit na jeden velký útok. Cestou k úspěchu je v tomto případě spíše jistý, leč slabší úder.
Výprava za shnilou pizzou
Přes jistý pocit přesílení je hraní za všechny nové hrdiny nesmírně zábavné, stejně jako porážení Trhače a jeho přisluhovačů. Všichni jsou až překvapivě povedeným tematickým doplňkem a nebojím se tvrdit, že se nováčci bezpečně zařadí mezi nejoblíbenější přeživší. Což se nedá tvrdit o zdejších scénářích, které jsou největším škraloupem.
Dalších deset misí působí neuceleným, snad až podtestovaným dojmem. Jejich plnění se pořádně rozjede až někde u šestého kusu, a ani poté nepatří ke zlatému fondu Zombicide. Úspěch či neúspěch v nich častokrát vysloveně stojí na náhodě (jak vám přijdou nepřátelé), případně existují způsoby, jak je „rozbít“, abyste jimi proběhli za desítky minut. Náplň působí nenápaditě a v konečném důsledku se milionkrát raději budete vracet k předchozím počinům.
Zároveň se nepředstavují nové typy terénu. Čtyři nové mapové dílky sice nabízí zajímavé vizuální spojení moderního a fantasy světa tím, jak se New York prolíná do Zimogradu, ale herně se s tím tým rozhodl nedělat vůbec nic. Jenom sem trochu líně umístili již probrané žetony pizzy.
Opatrně na nožičky
Po delší době mám navíc výtku k produkční stránce. Z nějakého důvodu se celek rozhodl, že figurky pro Želvy Ninja budou v jiné barvě než všech ostatních přeživších. Asi je tím chtěli odlišit, jenomže mají stejnou barvu jako Stráže. A jelikož barevné podstavce častokrát nejsou v chumlu plastu pořádně vidět, občas musíte napínat oči, abyste svěřence našli.
Na to je napojený i trochu zvláštní úkaz, kterého jsem si dříve nevšiml, ale tady bije do očí. Přijde mi, že figurky pro želváky jsou z pevnějšího/robustnějšího materiálu než u ostatních přeživších. Člověk si toho všimne hlavně ve chvíli, kdy právě sundává barevné podstavce a bojí se, že April nebo Casey přijdou o nohy. Aspoň, že překlad netrpí na takové neduhy jako u předchozí expanze, ačkoliv se některá opomenutí pořád najdou.
Máte si tedy Zombicide: Bílá smrt – Želvy Ninja: Časozlom přidat do své sbírky? Odpověď se skrývá v tom, jak moc obě značky máte rádi. Jestli vás rošťáci z newyorského podzemí doprovází už od útlého věku a krabice od Zombicide máte i na záchodě, nemáte se nad čím rozhodovat, protože z tohoto dárku budete jenom juchat. Jestli ale máte omezený rozpočet a z nabízených expanzí si můžete dovolit jenom jedno, sáhl bych po Věčném císařství. Už jenom kvůli tomu, že nabízí více herního obsahu za menší peníze.