Koncem června u nás vyšla recenze kooperativní zombie řezničiny Zombicide: Bílá smrt. I přes neustálé opakování zavedené šablony série se dalšímu fantasy zářezu povedlo dát dohromady takové množství změn, novinek a témat, aby zážitek působil dostatečně svěže a hráči si mohli ospravedlnit nákup. Jde zkrátka o „deskoherní fast-food“, jenž si člověk čas od času dopřeje.
V duchu neoficiálních pravidel značky si ale krabici můžete obohatit i o nějaké expanze. Zrovna v těchto dnech vychází Časozlom, kde se přeživšími stanou Želvy ninja. Nyní se ale ještě podíváme na předchozí dodatek jménem Věčné císařství, od něhož si mnozí slibovali velké věci. Bodejť by ne, když jde o první počeštěné kampaňové rozšíření (znovu díky českému Asmodee).
Za císařství život položím
Kampaň je upřímně něco, co mi v Zombicide chybělo. Ačkoliv stále doufám, že se podobné péče někdy v budoucnu dočká třeba Cthulhu: I smrt může zemřít, vděčný jsem i za nemrtvé. Především kvůli tomu, že se do hry konečně dostal výraznější příběhový prvek s pár rozhodnutími, jež ovlivňují budoucí postup.
zdroj:
Asmodee Czech Republic
Rozšíření přichází s deseti vzájemně propojenými scénáři (+ epilog), jež vyprávějí jednoduchý příběh o invazi do titulního císařství, značně inspirované východní kulturou. Narazíte na mnichy, asijské reálie i mytologii, samozřejmě značně upravenou pro potřeby titulu. Z pohledu vyprávění neočekávejte zázraky. Nadále tu jsou krátké texty spíše navazující atmosféru. Nicméně jejich propojení nabízí moc příjemné ohraničení snah.
K tomu pomáhá i záměna žetonů cílů za karty. Fungují v podstatě identicky, jenom je při sběru otočíte, přečtete si příběhový „fluffík“, občas si vyberete jednu z voleb a následně vyhodnotíte dopady, které mohou být pozitivní, negativní, neutrální. Možností sice není příliš, přesto zabezpečují rámcovou míru znovuhratelnosti.
Dále, lépe, silněji
Fungování kampaně není založené pouze na těchto volbách a příběhu, nýbrž je zaonačené i mechanismy. Postavy za dosažené cíle dostávají kampaňové body zkušeností, jenž je dodatečně posilují. Jakmile nasbíráte určitý počet, můžete si otevřít permanentní schopnost nebo bonusovou akci na scénář. Tím dostáváte více možností a máte větší pravděpodobnost úspěchu.
zdroj:
Asmodee Czech Republic
Kromě toho si lze nechat i vybrané kusy vybavení. O tom rozhoduje symbol zámečku, který určuje, kolika kostkami budete po skončení scénáře házet. Pokud alespoň na jedné z nich padne jednička, musíte vybavení odchodit. Jestliže nikoliv, máte ho k dispozici do dalšího scénáře. Zvolený systém sice není ideální, jelikož je značně postavený na náhodě, chápu však, proč se vývojáři rozhodli jít touto cestou. Je přímočará, jasná a udržuje jistý pocit napětí.
Ačkoliv to pravidla vysloveně nezakazují, kampaň není úplně něco, co by se dalo použít i mimo scénáře obsažené v této krabici, což by pro někoho mohlo být zklamáním. Sám jsem se pokusil propojit scénáře ze základu a je z toho cítit, že je zapotřebí, aby vznikaly už se zamýšlenou kampaní. Zkrátka stáváte se čím dál silnější a pokud s tím design dopředu nepočítal, hra se rozbije (i kvůli tomu, že smrt v kampani neznamená ve většině případů konec). Nejde o výtku, spíše o upozornění. Zombicide si přeci jen zakládá na vzájemné kompatibilitě jednotlivých novinek.
Vnitřní energie čerpaná meditací
Neznamená to ale, že byste ve Věčném císařství nenašli i něco, co by se nedalo použít i jinde. Novinkou je třeba další šestice přeživších s různými specializacemi. Jejich dovednosti jsou přímo napojené na nový čchi systém. Jde o zdroj, s jehož pomocí můžete aktivovat unikátní čchi-schopnost, znovu seslat očarování či posílit zbraně a zbroje z nového balíčku nahrazujícího ten předchozí.
Čchi v průběhu hry získáte vykonáním nového typu akce, kterou je meditace. Lze ji provést na libovolném bezpečném poli, případně v zóně se sochou v podobě smaragdového lva. Zde si místo tří žetonů obnovíte rovnou šest.
Hrdinové z předchozích sad navíc nemusí smutnit. Ačkoliv jejich karty nemají běžně čchi dovednosti, můžete jim je přidat s pomocí karet. Pokud to uděláte, nahradíte jednu z jejich původních schopností.
Ranaře ne! Toho my se bojíme.
Na sochy je též navázaná nová zrůda Požírač bohů. Jeho pohyb vždy směřuje k nejbližšímu lvovi, jehož se snaží útokem zničit. Současně dobrání jeho karty znamená pro všechny přeživší ztrátu jednoho čchi žetonu.
Přestože jde o nepříjemného soka, Ranař bachař je daleko horší. Jde o novou variantu Ranaře, která je posílená východní magií. Co to znamená? Že jakmile se na mapě objeví, můžete nemrtvé likvidovat pouze s pomocí čchi (dovednosti či posílené útoky), kotlem nebo Dračím ohněm. Stráže vám v tu chvíli jsou tedy většinu času k ničemu. Jde o nepříjemnou komplikaci, které se rozhodně chcete zbavit co nejdříve.
zdroj:
Asmodee Czech Republic
Bezmoc ještě posiluje oranžový žeton oživení zombií, což je v podstatě pátá zóna, která se aktivuje ve chvíli, kdy jeden z přeživších dosáhne na oranžovou úroveň nebezpečí. V tu chvíli se herní plán začne ještě více hemžit zkostnatělými těly, které vás docela jednoduše obklíčí. Správa zkušeností se proto stává důležitější.
Obdobně na tom je pohyb omezený dvěma novými zónami. Přes ledovou můžete projít, ale nesmíte na ní skončit tah. Pokud by se tomu stalo, je přeživší rovnou zabit. Stejně tak na nich nemůžete bojovat, protože by vám pravděpodobně podklouzly nohy. Mezitím mosty fungují dle očekávání. Na něj a z něj se dostanete pouze vchody (přístupnými stranami), ale nelze ho podejít. Výjimku tvoří skok, který limitaci ignoruje.
Kontrola kvality? Kdeže!
Všechny novinky sympaticky zapadají do zavedeného mustru a dělají ze hry ještě o trochu taktičtější snahu o přežití. Přitom nijak zvlášť nezatěžují hlavu dalšími pravidly a do celku zapadají plynule. Tedy ve chvíli, pokud hrajete s kamarády. Sólový režim, kde ovládáte šest postav najednou, se pod tíhou všech dalších možností začíná bortit, protože je hráč zahlcený věcmi, které musí neustále kontrolovat a brzy se v nich začne ztrácet. Nehledě na to, že vztah k hrdinovi a jeho správa v průběhu kampaně v sólu nefunguje tak spolehlivě. Samotářům bych proto Věčné císařství nedoporučoval, ale to ostatně ani základní hru.
Navíc z rozšíření je cítit, že se mu nedostalo tolik péče, kolik by potřebovalo. Dost věcí nepůsobí moc vybalancovaně (hlavně některé zbraně) a občas se jednotlivé prvky vysloveně rozbíjí. Mohou za to opomenuté designové chyby v několika scénářích. Příkladem je třeba druhý a pátý, kde nové zóny omezují pohyb zkaženosti natolik, že nemůže dojít ke svému cíli. Pravidla totiž jasně říkají, že na pole se sochou, ledem či mostem zkaženost nemůže. Jenomže ve zmíněných dvou případech tak neexistuje cesta k majáku. Možná to je úmyslem, leč hodně o tom pochybuji. Spíše jde o opomenutí, které uniklo testování.
Pokud navíc zůstaneme u druhého scénáře, ten se potýká se špatně napsanou podmínkou vítězství, která vůbec nespecifikuje, kdy jí hráči dosáhnou. Jenom říká, kdy nastane neúspěch.
Stejně tak musím značně pokárat Asmodee, které si s expanzí zjevně moc starostí nedělalo. Překlad má mnoho nedostatků. Narazíte zde hned na několik nepřeložených slov, ale také na rozsypaný formát. Tady kontrola kvality zase trochu zaspala.
Na druhou stranu produkční stránka a zpracování komponent je nadále skvělé. Hlavně je třeba pochválit sochy lvů, které jsou sestavené ze dvou částí, aby mohly simulovat jejich rozpad. Jde o sympatický detail podpořený i tím, že obě části k sobě dobře pasují a při sestavení je přepůlení jen nepatrné.
Přes výhrady je Věčné císařství doporučeníhodné. Kampaňový herní režim je důvodem, proč se na dálný východ vypravit a užít si těch několik hodin v bitvě proti hnilobnému zlu. Jistě šlo některé prvky zdokonalit, anebo se jim ještě chvíli věnovat při testování. Jinak jde ale o příjemné množství nového obsahu, který fanoušci pravděpodobně neminou.