- Název:
- Zálesí
- Počet hráčů:
- 1-5
- Herní doba:
- 90-120 min.
- Čeština:
- ano
- Věk:
- 14+
30. 6. 2026 17:00 | Deskovky | autor: Radek Rath Malý |
V Zálesí se zájemci stávají vůdci malých lesních společenství, která se po dávné katastrofě snaží znovu osídlit a rozvíjet krajinu. V průběhu partie budují osady, přijímají nové obyvatele, čelí nebezpečím číhajícím v lese a plní osobní úkoly. Přestože je titul na první pohled zasazený do roztomilého světa zvířecích hrdinů, pod povrchem se skrývá poměrně propracovaná strategická eurovka pro dospělé, založená na budování motoru akcí (engine-building), správě zdrojů, vykládání dílků staveb a hledání co nejefektivnějších kombinací.
Posouvání v lesním světě
Autory těchto peripetií i ilustrací jsou James Tomblin a Frank West. Tomblin do loňského roku pracoval pouze na sci-fi hře Defection, zatímco West má naopak za sebou již bohatý výčet titulů, v jejichž ústředí stojí především Ostrov koček. O překlad jejich společného díla se pak postaral Mindok.
Jeho základ tvoří karty společníků. Hráč si postupně vytváří společenstvo z různých lesních obyvatel, kteří přinášejí nové schopnosti a zároveň poskytují znalosti v konkrétních oblastech, jako je putování, boj nebo získávání surovin. Právě množství a kombinace těchto znalostí postupně zlepšují sílu jednotlivých akcí a vytvářejí pocit rostoucího a stále schopnějšího společenství. Čím více spojenců se hráči podaří získat, tím efektivnější jsou jeho další tahy.
Partie postrádá kola, je tak sledem tahů. Během něho přísedící provede jednu hlavní akci, k níž může přidat libovolný počet doplňkových. Mezi hlavní se řadí vyložení nové karty společníka kamkoliv do své mřížky na volné místo, anebo posun všech již vyložených karet zprava doleva. Zatímco mnoho karet má okamžitý efekt při vyložení, skoro všechny oplývají efektem při posunu či opuštění mřížky. Posouváním karet se postupně aktivují jejich schopnosti a hráči díky nim získávají pohyb, suroviny, útoky proti nebezpečím nebo možnosti stavět nové budovy. Vedle toho lze kdykoliv využívat některé placené schopnosti nebo přijímat nové úkoly.
Rostoucí mýtina
Herní plán je rozdělený na lesní mýtiny propojené cestami. Právě zde hráči získávají zdroje, bojují s hrozbami a rozšiřují své osady. K dispozici jsou čtyři základní druhy surovin – dřevo, kámen, jídlo a úly. Všechny slouží především ke stavbě nových budov a aktivaci některých silnějších efektů.
Důležitou součástí je i pohyb hrdiny po mapě, který se ovšem spouští přes výše uvedený mechanismus. Na každé mýtině čeká hrdinu možnost dobrat si z nabídky novou kartu úkolu, která mu při splnění v závěru partie přinese body. Stavět můžete též pouze na mýtině, kde je váš hrdina přítomný. Pokud spustíte boj, tak hrdina z mýtiny bojuje s jedním ze sousedících žetonů nebezpečí, které jsou na cestách a zdražují pohyb.
Budování představuje jeden z hlavních zdrojů bodů i dlouhodobého rozvoje. Hráči umisťují na mapu různé typy staveb, mezi nimiž najdeme domy, mlýny, tržiště, loděnice nebo radnice. Budovy pocházejí ze společné nabídky, ale hráč může postavit i některé ze své desky, čímž si uvolní prostor pro nové karty, uskladnění surovin nebo odhalení nových ikon, neboť pro karetní efekty potřebujete mít co nejvíce viditelných symbolů dané akce. Počítají se přitom nejen symboly na kartách, ale i ty viditelné na desce hráče, tedy na prostorách pro karty, pro budovy či ty uvolněné ubytovanými vesničany. Těchto obyvatelů jsou čtyři druhy: zajíci, myši, žáby a sovy. Úkoly se potom odkazují na množství a druh sousedících budov, ale právě i na konkrétní zvířata, která jste ubytovali.
Spolubydlením vstříc vítězství
Po postavení budovy může tak hráč ubytovat jednoho ze svých vesničanů. Tento mechanismus je ve skutečnosti jedním z nejdůležitějších zdrojů bodování. Každý nově usazený obyvatel přináší body podle rozmanitosti budov v osadě, do níž se přistěhoval. Hra tak neodměňuje pouze rozšiřování území, ale především vytváření propojených a pestrých sídel. Kromě samotných bodů navíc každý nově ubytovaný vesničan odkrývá na hráčově desce další bonusy, které mohou poskytovat suroviny, nové možnosti akcí či jiné výhody.
Právě za ubytované vesničany díky jejich liště získáte další body, stejně jako za jejich propojení s konkrétními budovami díky zmíněným kartám úkolů. Další body získáte za v boji ukořistěné zástavy. Při boji klesnete ukazatelem po desce soubojů a vyberete si svou odměnu. Když ukazatel dojde na nejnižší příčku, hráč se chopí trofeje. To může nastat i tehdy, když některý z hráčů postaví budovu na posledním volném políčku některé mýtiny. Dlouho se nic neděje, ale sílením hráčů se sezení postupně zrychluje a trofeje mizí v kratších intervalech. Jakmile je ukořistěná poslední, partie končí.
Průběžné bodování je častým jevem. Na bodovací stupnici se navíc nacházejí speciální políčka, jejichž dosažení zpřístupňuje jednorázové odměny všem hráčům. Soupeři tak občas těží i z cizího postupu, a je proto důležité dobře načasovat, kdy konkrétní hranici překročit. Nejsilnějším efektem v této oblasti je „spoluubytování“, kdy můžete svého vesničana vměstnat na soupeřem postavenou a obsazenou budovu, čímž se lze domoci splnění úkolu, který vám původně soupeř překazil. Vítězem se následně stává hráč s nejvyšším počtem modrých lístků, tedy vítězných bodů získaných v průběhu partie a v závěru za splněné úkoly.
Eurovkou za obnovením lesa
Když jsem o tématu Zálesí slyšel, okamžitě mě napadla hra o obnově lesa po lidských zásazích. Nicméně alternativa kooperativních Strážců Divočiny s bojem proti strojům a továrnám se nekoná. Jsme ve fantasy zvířecí říši Zálesňáčků, kde každý jako vůdce skupiny obnovuje les sám za sebe. Děje se tak po ničivé nadvládě armád neznámého lorda Vetha, které vypálily háje a zničily rodná doupata.
Projekt kombinuje několik známých eurovkových mechanismů. Spadá sem budování momentálního tabla v pohybu, správa zdrojů, plánování a obsazování pozic, vše co nejlépe skloubené s úkoly, které není snadné získat. Když se totiž hrdina vydá kolem mapy za úkolem, nemůže zároveň stavět na mýtině. Lze to ale spojit s bojem, ovšem to už vyvstává pnutí mezi vaší hráčskou deskou, situací na mapě, nově odhalenými úkoly, ale i kartami společníků, kterými je radno rozšiřovat svůj startovní balíček. Každá karta je unikátní a nabízí tak nespočet kombinací k objevování.
Nejde tu o přímý konflikt, jako spíše o závod v tom, kdo dokáže efektivněji rozvíjet své společenství a lépe využít omezený prostor na mapě. Největší síla spočívá v postupném propojování schopností společníků, budov a vesničanů. Z nenápadného začátku se během partie stává stále komplexnější síť kombinací, v níž každé nové rozhodnutí ovlivňuje řadu dalších možností. Výsledkem je strategická hra, která odměňuje dlouhodobé plánování, ale zároveň ponechává dostatek prostoru pro improvizaci a hledání nových cest k vítězství.
Sám proti mývalovi
Přiznávám se ale, že na mě ani mé spoluhráče téma hry netryská. Šlo spíše o suché pospojování několika mechanismů, kde se strategie (na rozdíl od taktiky) hůře hledá. Jednoduše se opakovaně dostanete do situace, že v tahu buď nemáte dostatek správných symbolů či surovin, případně efekt ke spuštění a využití dříve pracně získaných zdrojů. Do toho se velmi rychle obměňuje nabídka karet úkolů a společníků. Samozřejmě, že hra je právě o tom, jak všechno toto skloubit a efektivně provádět, jak si akce chystat a potom díky nim prosperovat. Avšak bez hlubšího příběhu či přesahu znalostí a poučení se pro mě nejedná o kombinaci mechanismů, které by vytvářely nadšení z objevování a chuť pro časté hraní.
Pokud jste se ale s pohyblivým tablem ještě nesetkali a láká vás přívětivost vzhledu a absence přímého záškodničení, potom lze Zálesí doporučit. Podle počtu hráčů se herní čas partie může vyšplhat na 90 až 180 minut. Přestože je možné hrát až v pěti, partii bych doporučil ve třech či čtyřech (na již větší mapě). Zároveň věřím, že by pro rozjezd pomohlo seznámení hráčů s balíčky v sešitu pravidel. Samozřejmě, že si rychle spočítáte druh a počet jednotlivých symbolů akcí, ale rád bych si přečetl pojetí autorů. Jinak jsou pravidla sepsaná skvěle, přehledně a nemám k nim jedinou výtku.
Co se týká solitérního hraní, připravíte hru pro dva a budete počítat s mývalí sestrou, co vám bude zatápět. V jejím tahu otočíte kartu a vyhodnotíte ji, anebo bude odpočívat a tah vynechá. Podle své karty její hrdina obchází mýtiny, nazdařbůh staví, aby zabírala prostor, případně ničí karty v nabídce společníků a úkolů. Sama však neubytovává vesničany, ani nezískává bonusy z desky soubojů a počítadla bodů. Automa je tak na obsluhu jednoduchá a přestože se nechová jako živý hráč, svými akcemi zdárně přibližuje hru ve dvou.
Zvířátka bez příběhu
Komu se Zálesí zalíbilo, ten se může těšit na tajemnou obálku v krabici, která ukrývá pár nových žetonů, anebo se poohlédnout po minirozšíření Sváteční poutníci s novými kartami, které Mindok lokalizoval, na rozdíl od startovních balíčků F a G, které v angličtině vyšly. Pokud bude zájem, třeba se jich časem dočkáme, stejně jako malého rozšíření Emberleaf: Trophies & Bonuses.
Jestli ale hledáte klidnější strategickou hru založenou na kombinování efektů a postupném budování vlastního motoru akcí spjatém s neobvyklým mechanismem čerpání akcí, novinka rozhodně stojí za pozornost. Pro milovníky tematických příběhů a silného ponoření do herního světa však nemusí být zdaleka tak podmanivá, jak její ilustrace slibují.
Pokud se vám článek líbil a chtěli byste podpořit chod našeho webu, můžete tak učinit libovolnou částkou i předplatným na Buy Me a Coffee. Za každý příspěvek jsme coby nezávislý web vděční a děkujeme za každého z vás!