Reiner Knizia je jeden z nejplodnějších autorů deskových her na světě. Za svou více než 30letou kariéru designéra vytvořil stovky her, z nichž možná znáte kousky jako Tigris & Euphrates, Hledání Eldoráda, My City, Skol ty Skoty!, Modrá laguna, Lama a mnoho a mnoho dalších.
Jeho posledním počinem je nová edice téměř 30 let staré aukční hry Medici, kterou v dubnu ve verzi s moderními komponentami vydalo studio Steamforged Games. Web Wargamer využil této příležitosti, aby autora trochu vyzpovídal a dozvěděl se několik velice zajímavých informací.
Když zůstaneme u Medici, tak Knizia se nechal slyšet, že už nehodlá vytvářet spoustu nových her postavených na aukcích. Přitom právě těmito hrami se kdysi proslavil, když coby matematik začal tvořit hry s využitím svých akademických znalostí.
Není to tak, že by ho žánr už nebavil, ale nechce se opakovat a radši sleduje moderní trendy. Přesto se ale přece jen k Medici vrací nad rámec nové verze. Hra se v minulosti dočkala své ryze karetní a ryze kostkové verze a prý má v přípravě ještě jednu úplně jinou, o které ale zatím nemůže mluvit. Čistě žetonkovou? Nebo snad legacy?
zdroj:
Steamforged Games
No a pak je tu ta záležitost z titulku se hrou Magic: The Gathering. „Richard Garfield mi tu hru ukázal dříve, než byla vydaná. Tehdy jsem ho i jeho ženu navštívil v Seattlu a na hru jsem mu řekl, že to nevyjde,“ prozradil Knizia Wargameru.
Dnes už víme, že se šeredně spletl a Magicy jsou jednou z nejvýdělečnějších her vůbec, která vynáší obrovské peníze jak vydavatelství Wizards of the Coast, tak i samotným hráčům, když v aukcích prodávají jednotlivé kartičky klidně za 70 milionů korun.
Knizia dále přiznává, že je na sběratelské karetní hry prostě levý. A to jak v pozici hráče, kdy není schopný vyhrát, tak v pozici designéra. Kdysi si něco takového zkusil s hrami Scarab Lords a Minotaur Lords z roku 2002 a 2004, ale vydavatele hry Fantasy Flight Games nenadchnul.
„Zpětná vazba vydavatelství byla, že moje hry jsou až moc vyvážené a nehodí se na formát sběratelských karetních her,“ vzpomíná Knizia. Celou věc vysvětluje tak, že tento typ her stojí na tom, že jsou v něm silná a slabá místa, která hráči odhalují a využívají a která se s další edicí vybalancují, ale vytvoří se nová, což udržuje celý koncept v chodu.
A on – matematik – zkrátka není něčeho takového schopný, takže si jednoho dne musel uvědomit, že mu sběratelské karetní hry zůstanou navždy cizí. Na konto svého velice špatného odhadu neúspěchu Magiců dodává, že to tak s trendy bylo vždycky.
Kdysi dávno obchodníci nevěřili, že by se abstraktní hry mohly uchytit, dokud někdo nedal šanci hře Blokus, ze které se stal hit a dnes máme nepřeberné množství abstraktních her. To samé platilo i o kooperativních hrách, které zněly nudně a nikdo si neuměl představit, že by to mohlo fungovat, než se zjevil přelomový Pandemic a dnes spousta hráčů dává koopům přednost. Tak my mu ten přešlap s Magicy tedy odpustíme...