Vydavatelství BoardBros má zjevně rádo filmy. Jen kousek od sebe na český trh uvedlo dvě tematicky spjaté, i když herně maximálně odlišné deskovky. Nejdříve se v obchodech vyloupl Kinoboj od Michala Peichla, který se stal příjemnou výplní dlouhého času s pravidlovou lehkostí a přemýšlivým jádrem (recenze). Na něj po několika měsících navazuje zahraniční Popcorn, který bere téma správy vlastního multiplexu ještě o trochu vážněji a přináší hutnější herní zážitek.

Galerie

Kino rychle a jistě

Vzhledem k tomu, že titul se původně skrýval pod hlavičkou společnosti IELLO, můžete očekávat především rodinné zaměření s jednoduchými pravidly. O ně a principy se postaral Victor Saumont, zatímco přístupné vizuální zpracování plné barev a kreslených postav zase zpracoval Emilien Rotival, s jehož ilustracemi jste se mohli setkat u Vantage a Dávného vědění.

zdroj: Vlastní

Společně se zjevně snažili o to, aby společné dílo hned na první pohled přilákalo nejen tradiční hráče stolních her, ale taktéž ty svátečnější. To se do značné míry daří, třebaže bych trochu tvrdil, že Popcorn klame tělem. Působí sice přívětivě, nicméně z herního hlediska se v něm skrývá větší množství přemýšlení a optimalizace, než by některé rodiny mohly plynule zvládat.

Sály s pár sedačkami

Vzhledem k tématu je jasné, co je zdejším hráčským úkolem. Každý z až čtyř přísedících si vezme jednu hráčskou desku, která reprezentuje jeho vlastní kino s třemi sály. V něm se poté snaží promítat tu nejlepší kombinaci snímků, aby přilákal nadšené návštěvníky, kteří u něj nechají peníze nejen za vstupenky, ale především za kukuřičnou pochoutku, tvořící páteř každého multiplexu. Zde funguje coby body.

Partie se odehrává během několika kol, které jsou rozdělená do tří samostatných fází. Tou nejdůležitější je hned ta první, kdy můžete vykonat tři dobrovolné akce. První z nich je nákup filmu z nabídky uprostřed stolu. Každý film něco stojí a vy musíte utratit daný množství dolarů, abyste ho mohli promítat. Pokud jste na tom dobře s penězi, vyberete si ho a jeho kartu zasunete do jednoho ze tří sálů. Můžete tak promítat nový film, případně vystřídat některý předchozí. A když splníte podmínku sálu, dostanete bonus.

zdroj: Vlastní

Zmíněné podmínky se točí kolem velikosti jednotlivých sálů. Zde se téma herně ohýbá, jelikož můžete mít sály s jednou, dvěma nebo třemi sedačkami. Právě tyto sály kupujete druhou nepovinnou akcí, avšak stejně jako filmy vás stojí drahocenné dolary. Už zde je tedy jasné, že musíte chytře optimalizovat a kombinovat, abyste z promítání vytřískali co největší množství zdrojů a bodů.

Poslední možnou nepovinnou akcí je reklama, kterou můžete vyhodnotit ve chvíli, kdy máte žeton na desce reklamy. Všechny efekty reklamy manipulují se zásobou dřevěných figurek důležitých pro další fázi složenou z promítání, během níž sklízíte plody své taktické práce.

Filmový maniak v pytlíku

U promítání se nejvíce projeví hrou mnohokrát avizovaný bag building. Každý hráč má kromě desky k dispozici také pytlík, a v něm dřevěné figurky pěti barev. Během promítání si z pytlíku vylosujete tolik kusů, kolik udává vaše stupnice publika ve spodní části desky. Pokud byste v něm neměli dostatečný počet, vylosujete zbytek a následně do pytlíku zamícháte použité figurky z východu vašeho kina, abyste si mohli dobrat požadovaný počet.

Galerie

Jakmile si vylosujete potřebné návštěvníky, začnete je usazovat do jednotlivých sálů. Má to svá pravidla, kdy například musíte sedačky zaplňovat podle jejich pořadí, takže nesmíte místa přeskakovat. Nicméně hlavní je, že každá sedačka má nějakou barvu, stejně jako film v daném sále.

Pokud do sedačky umístíte figurku stejné barvy (v případě šedých na barvě nezáleží), můžete vykonat efekt vyobrazený na sedačce, díky němuž získáte dolary, vítězné body, nové úkoly či různě manipulujete s obsahem pytlíku. Jestliže navíc figurka odpovídá barvě filmu, můžete rovněž vykonat jednu z dostupných akcí promítaného bijáku, které jsou podobné tomu, co najdete na sedačkách. Jakmile všechno vyhodnotíte, přesunete figurku na východ.

Kukuřice středobodem vesmíru

Fázi promítání mohou hráči provádět současně, ale pokud se Popcorn teprve učíte, je lepší to dělat na základě pořadí tahů. Jakmile všichni vyhodnotí potřebnosti a přesunou aktivní diváky na východ, přechází se k úklidu a přesunu do dalšího týdne. Všichni si tak překryjí nejspodnější akci u všech promítaných filmů a obmění se nabídka uprostřed stolu. Následně se ještě posune ukazatel prvního hráče, jenž začne další kolo.

zdroj: Vlastní

Tímto způsobem se pokračuje do chvíle, než se v zásobě snímků neobjeví karta závěrečné projekce. Ta oznámí poslední kolo, a tedy i poslední možnost, jak ještě nasbírat nějaké body. Po jeho konci si všichni spočítají body, k nimž se přičtou bonusy za zbylé peníze (5 dolarů = 1 bod), trofeje Asociace provozovatelů kin za nejvyšší hodnotu sálů a splněné karty filmových cen.

Principy jsou skutečně jednoduché a pravidla vysvětlíte rychle. Z tohoto pohledu je přístupnost velká a nic nebrání tomu, aby si titul užili hráči libovolných zkušeností. Jakmile se ovšem trochu zajedete, začnou se otevírat pomyslné nůžky mezi lidmi, kteří nad svými kroky přemýšlí, a kteří nikoliv. Ačkoliv se to nezdá, důraz na optimalizaci a paměť je značný a pokud se na ně vybodnete, budete mít problém s ostatními držet krok. I proto bych hru úplně nedoporučil pro vysloveně klidné rodinné hraní.

Pojďte k nám, jsme lepší!

Proti tomu ostatně lehce stojí i interaktivní prvek, kdy některé efekty vám umožňují brát figurky ostatním, čímž jim dokážete efektivně zhatit minimálně další tah. Osobně mi tento aspekt vyhovuje a jsem rád, že nejde jen o další sólové snažení za přítomnosti ostatních, nicméně některým u stolu vysloveně vadil a působil zbytečně nadbytečně.

zdroj: Vlastní

Nicméně i přesto, že mi spojení paměťových, optimalizačních, taktických a přemýšlivých prvků z počátku přišlo jako velmi sympatické, dynamika a tempo to trochu kazí, což je nejvíce vidět ve hře dvou hráčů (doporučuji tři). Partie může trvat klidně i přes hodinu, a to je na podobný typ příliš. Kvůli tomu se více projeví, že jednotlivé tahy jsou si mezi sebou velmi podobné a vy až do konce opakujete to samé dokola.

Popcornu zkrátka chybí dodatečný prvek, jenž by ho mírně oživil. Tempo působí táhle a nejednou se stalo, že hráči už tak trochu vyhlíželi závěrečnou kartu, protože se těšili na konec. Je to přitom škoda, jelikož se tu jinak hezky propojuje téma s hratelností, přičemž to, co hra dělá, nedělá vůbec špatně.

Rodinná snaha s vrstvami

Na druhou stranu musím pochválit produkční stránku, na níž jsou v IELLO experty. Karty filmů přetékají různými odkazy na známá díla a dvouvrstvé hráčské desky šikovně upevňují kartu a většinu prvků na desce. Občas sice máte problém kartu do ní zasunout, ale to není tak velká daň za jinak pěkné zpracování, podtržené detaily, jako jsou popcornové kyblíky na body.

Galerie

Překladu mezitím nejde nic moc vytknout, jelikož je udělaný dobře a většinově zachovává filmové odkazy a hraje si šikovně s tématem. Daří se to ostatně celé hře, kterou bych fanouškům filmu i přes své výtky doporučil. Popcorn je totiž skutečně sympatickou správou vlastního multiplexu, jenom by v některých ohledech potřebovala ještě trochu více nápadů.