V poslední době se urodilo poměrně dost titulů, které se zabývají tematikou květin. A v podstatě všechny nějak jinak. V dubnu u nás vydané Pokojovky zdárně uzavřely povedenou trilogii, teprve před pár dny uvedené Řekni to květinou zase přineslo viktoriánský mikro-zážitek podobně jako rozlehlejší Botany, jež má za sebou úspěšnou crowdfundingovou kampaň. No a pak jsou tady ještě Zahradníci.

Galerie

Projekt dvojice David Abelson a Alex Johns na náš trh přineslo vydavatelství Blackfire. Jeho příchod předcházela pozitivní šuškanda, umocněná například tím, že ho do svého výběru mezi nejlepší hry zařadila i „inteligentní“ společnost v podobě americké Mensy. A rovnou na začátek musím uznat, že naprosto chápu, proč výběr padl právě na Zahradníky. Jedním dechem ale dodávám, že bavit se u hraní rozhodně nebude každý.

Plíživá rozvážnost

Titul není vyloženě akční stolní hrou. Spíše jde o velice pomalý a přemýšlivý puzzle, který se vám odmění především ve chvíli, kdy pořádně zapojíte mozek a rozhodnete se investovat dostatečné množství času do plánování. Jde o hru, která v sobě kombinuje hned několik vrstev, jež propojuje do komplexního, ale pravidlově snadno stravitelného zážitku.

Chcete-li si to celé nějak představit – hra v sobě spojuje poněkud pokročilejší domino doplněné o dvoustupňový rondel. Celá partie začíná tím, že si jednotliví hráči nadraftují destičky květin. Každá taková destička přichází se specifickými podmínkami, jejichž splněním je můžete zakomponovat do vaší zahrady. Jakmile se vám to povede, získáte určený počet prestiže (vítězné body).

zdroj: Vlastní foto autora

Sazenice, rostliny a květiny

Jenomže abyste mohli květiny vůbec zasadit, musíte mít pořádně připravenou zahradu, která se bude skládat ze tří vrstev. Tou nejvyšší jsou právě ony zmíněné květiny, pod nimi se nachází dílky rostlin a úplný základ vaší zahrady tvoří dílky sazenic. Všechny dílky pro první dvě vrstvy získáváte tím, že se svou postavičkou (roztomilé kolečko) chodíte dokola rondelu a stoupáte na dva druhy políček.

Prvním je trh sazenic, kde si z komínku na políčku vezmete horní dílek sazenice a přidáte ho do své zahrady nějakým chytrým způsobem, abyste propojili stejné barvy/symboly, díky čemuž na ně lze umístit rostliny. Případně si místo toho můžete vzít suroviny (voda a světlo) vyobrazené na herní ploše. Druhým typem políčka je pak trh s rostlinami, kde za získané suroviny můžete zakoupit dílky rostlin, které umístíte na dílky sazenic.

Jakmile tímto způsobem splníte podmínky, můžete toto políčko taktéž využít na umístění destičky květiny z vaší ruky, čímž se vaše zahrada krásně „rozkvete“. A vzhledem k tomu, že velká porce květin přináší opravdu specifické podmínky pro zisk bodů, nutí vás to během umisťování dílků důkladně přemýšlet a ideálně plánovat hned několik kroků dopředu. Tím spíš v případě, kdy hrajete pokročilejší variantu hry s alternativními bodovacími požadavky (začátečnická verze je přímočařejší).

zdroj: Blackfire

Na tomto místě si ale musím trochu postěžovat na terminologii. Trvalo poměrně dlouho, než jsem se v jednotlivých termínech začal orientovat a stejně se musím pekelně soustředit na to, abych bezpečně rozeznal, co je ve hře sazenice, rostlina a květina. A v některých případech jsem také nebyl úplně moudrý z konkrétních bodovacích podmínek na kytkách.

Poklidný boj

Aby se však do hry přinesl alespoň nějaký prvek konfliktu, musíte při stavění zahrady počítat s ostatními hráči, kteří vám do vašich plánů dokáží svým jednáním hodit vidle. Na rondelu v 99 % případů nemůžete stoupnout na políčko, které je obsazené jiným hráčem. Tím vám dokáže zablokovat přístup k něčemu, co byste zrovna potřebovali. Případně vám může vyfouknout zrovna takový dílek, po kterém jste zrovna prahli.

Kdybyste se ale dostali opravdu do úzkých, lze jednou za hru využít služeb dvou speciálních žetonů – květináče a konvičky. Konvička umožňuje dodatečné přesunutí již jednou umístěného dílku sazenic ve vaší zahradě, zatímco květináčem se lze přesunout na jakékoliv políčko, a to nehledě na to, zda tam zrovna stojí jiný hráč.

zdroj: Vlastní foto autora

Klíčovou schopností je ale také utrácení surovin za přeskakování volných políček. Ve svém tahu se vždy musíte posunout na první volné políčko stejného typu. Pokud ale chcete pohyb udělat delší, zaplatíte vodu nebo světlo a dané políčko přeskočíte.

I přes tohle všechno bych ale Zahradníky ani zdaleka neoznačil za nějakou agresivní či škodící hru. Stále jde o zážitek především poklidný a hráči se v něm zaměřují hlavně na sebe a svou zahrádku. Čas od času sice nějaká ta škodící akce může přijít a bude potřeba kvůli ní trochu přehodnotit plány, ale možností, jak je pozměnit, je většinou dostatek.