Ve Vinném sklípku od Old Dawgu z dílny Andrewa Stilese se staráte o titulní škatulku, kde se snažíte pro svého zákazníka sestavit co nejlépe vyzrálou a sladěnou sbírku vín. Nejde jen o to získat silné karty, ale hlavně se k nim dostat ve správný čas a dobře je zařadit. O ilustrace se postaral Vincent Dutrait a Old Dawg vedle samotné hry nabízí i balení několika lahví. My se však podíváme pouze na ty papírové.

Galerie

Ostřílený sběratel

Pro partii na základě tabulky připravíte karty čtyř druhů vín (bílé, červené, růžové, šumivé) a to tak, aby na každého hráče vyšlo devět kusů. Hráčům je rozdáno po osmi kartách a zbytek tvoří prvotní nabídku určenou k vydražení.

zdroj: Radek Rath Malý

Následně se rozjede partie, která probíhá v osmi kolech. Během nich si tajně vyberete jednu kartu z ruky a položíte ji jako svou nabídku lícem dolů. Poté všichni odhalí své volby a podle hodnoty láhve si rozeberou nabídku. Hráč s nejvyšší nabídkou vybírá jako první z aktuálního výběru, ostatní postupně po něm.

Novou láhev vždy vyložíte do sloupce již uskladněných vín, na jeho vrchol či spodek. Některá přinesou více bodů podle zrání, tedy pokud jsou umístěné vespod, jiné to mají proměnlivé a nesmí přezrát. Na počátku partie si také každý hráč vybral jednu ze dvou karet zákazníka. Ta mu přináší body za dva druhy vín a dle počtu hráčů za jednu až čtyři země původu. Je tak dobré sbírat alkoholické toky právě i dle těchto potenciálních bodů.

Degustace v omámení

Zajímavý je rovněž koloběh karet. Ty, jimiž jste dražily, se v dalším kole stávají těmi draženými. Takže pokud začínáte partii s lahvemi, které potřebujete dostat do svého sklepa, musíte nejprve vymyslet taktiku, kdy je pustit do hry, a jak se k nim ve veřejné nabídce dostat. Taktéž platí, že jakmile víno do sklepa uložíte, už ho nepřesunete.

Galerie

Sezení končí ve chvíli, kdy má každý ve sklípku stanovený počet kusů lahodného moku. Následuje degustace a bodování: hodnotí se kvalita vín podle jejich zrání i to, jak dobře odpovídají preferencím zákazníka. Zrání je určené diagonálou z levého horního rohu vedoucí do pravého dolního. Každá láhev dle své pozice ve sloupci odpovídá hodnotou bodové pozici na etiketě láhve. Vítězí ten, kdo dokázal nejlépe zkombinovat správná vína, jejich pořadí i načasování.

Náhoda nebo moc přemýšlení?

Vinný sklípek je tak jednoduchou aukční hrou, kterou vysvětlíte za pět minut i ji rychle nastudujete, tudíž je vhodná pro klidné posezení. Ohledně doporučení pro party sešlosti bych váhal. Chytrý mechanismus bodované diagonály napříč etiketami funguje, ale docela se nad ním budete zamýšlet a při troše snahy neustále přepočítávat, kam šoupnout novou láhev, a zda se vyplatí změnit dosavadní taktiku.

zdroj: Radek Rath Malý

Dražba je každopádně rychlá, ale při zařazování do sklepa se můžete seknout pod tlakem, zda vůbec víte, co udělat, a přitom, co to promýšlíte, ostatní už na vás čekají. Možná kdyby nějaké značící průhledné kameny/čočky pomáhaly hráči držet přehled, co vlastně vymyslel a změnil, bylo by to lepší. Musel by je samozřejmě přesouvat, přičemž by jeho směřování četli soupeři. Nicméně bez značek na víně buď hrajete na náhodu, anebo přepočítávací muka. Či snad na střední cestu letmého pohledu a intuice?

Rozdělení láhví je náhodné a těžko uděláte něco proti tomu, když jednomu hráči přistanou vysoké karty a vám nízké. Pokročilejší varianta nabízí rozdělení na dva balíčky nízkých a vysokých čísel, přičemž všem rozdáte po čtyřech z jednoho i druhého, což je příjemné. Ale proč to není jako návrh zmíněno dříve? Já vím, návod pročtete raz dva, ale snadno si umím představit, že ho někdo nedočte, zůstane u základu a hraje nevyváženě. Co se týká pokročilé varianty, tak nabízí sled tří partií, kdy každou začnete s novým zákazníkem a vaše sbírka vína se stane vaši výchozí rukou. A to funguje pěkně.

Podivné dělení

Pokud jde o vyváženost, těžko soudit. Čtyři druhy vín a dvanáct zemí je rozděleno nejvíce rovnoměrně, jak to lze. Vína v setu na každého hráče jsou namíchaná v poměru 3:3:2:1 (bílá:červená:růžová:šumivá). Dva po sobě jdoucí sety po devíti kartách vždy tvoří trojice tří zemí v poměru 3:3:3 na set. Dosud tedy vše v pořádku. Nicméně pak tu jsou hodnoty karet a etikety, v nichž žádnou souvislost nevidím. Jinými slovy červené americké víno má dvě zcela rozdílné číselné řady na etiketě.

Galerie

Solitérní hru mohu doporučit. Využívá 18 karet, kdy Sklepmistr pro sebe lahve nesbírá, ale pouze je dle preferencí svého zákazníka odebírá z aukce. K tomu dochází při dražbě udané hodnotami vašeho a jeho balíčku karet. Vše je rychlé a na obsluhu jednoduché. Jen nemusíte překonat jeho body, protože nic nesbírá, ale nahrát co nejvíce a své skóre porovnat s tabulkou. Takže chybí finální pocit poraženého protivníka. 

Co dodat závěrem? Je radost vidět, jak se někomu dalšímu původně duelovka s 18 kartami určená do soutěže rozrostla na hotovou hru pro více hráčů s kartami zákazníků. A pokud byste hledali složitější titul zaměřený na výrobu alkoholu, podívejte se po Palírně. Ve Vinném sklípku v chuťovém profilu najdete vína i grafit, ale v Palírně se nevyhnete ani pneumatikám!