V životě recenzenta sem tam nastane čas, kdy do rukou dostane něco, co vysloveně nechtěl, ale vytížení či nechuť ostatních způsobila, že to hodnotit musí. Přesně takovým příkladem je rodinné Trpasličí údolí od Ammona Andersona, které koncem srpna vydalo asmodee. Soudě dle reakcí ostatních se na hru vysloveně netěšil nikdo. Krabice oko sice těšila, leč premisa budování zahrady není nic nového. A přesně v těchto chvílích recenzenta potěší, když se mýlí.

Galerie

Skřítkové tesaři vylezte z lesa!

Andersonova novinka herní žebříčky nepřepíše. Nedělá nic, co nešlo vidět v jiných deskovkách. Herní systémy sází na kombinaci osvědčeného a obalují to do krásné produkce plné hravých detailů. A právě díky těmto detailům a krokům navíc je z výsledku cítit láska, kterou autor hře věnoval.

zdroj: Asmodee Czech Republic

Výprava do Trpasličího údolí je propracovanější, než by člověk čekal. Pravidla jsou sepsaná jako poznámky pozorovatele, který tuhle říší nedávno objevil a chce světu dokázat, že se nezbláznil. Atmosférické texty či popisování herních dvojic a zdejší kveteny krásně dotváří atmosféru, přestože jsou z herního hlediska naprosto zbytečné. Jsou to kroky navíc hru proměňující do formy moc hezky stráveného času.

Pozitivní pocity potvrzuje zpracování komponent pyšnící se barvitými ilustracemi, o něž se postaral sám autor s pomocí Patricka Spazianteho. Běžně prodávaná edice se sice musí u některých prvků spokojit s kartonem, ten ovšem kráse neubírá, což podporují i dřevěné figurky, pytlík imitující jutu a spolehlivý insert.

Ono to drží!?

Pravidla jsou sepsaná srozumitelně a oproštěná od zbytečných překladatelských chyb (jedna, možná dvě se najdou, případné spory rychle vyřešíte). V některých aspektech by se dodatečná vysvětlení hodila, především s ohledem na pokládání dílků a podrobnější vysvětlení toho, co je a není uzavřený kruh, do čehož házejí vidle hlavně žolíkové dílky divoké květeny. Přesto z nich principy rychle pochopíte, abyste se mohli směle pustit do zhruba hodinu a půl dlouhé výstavby.

Galerie

Dva až čtyři hráči si v ní na začátku vyberou dvojici trpaslíků/trpaslic odlišenou barvami i ilustracemi. K tomu si přiberou odpovídající herní desku, která okamžitě překvapila tím, že je magnetická, takže na ní ukazatele spolehlivě drží a vy si je zbytečně nerozhodíte, když do nich drcnete (další sympatický krok navíc). Pokud hrajete poprvé, případně máte po ruce nováčky, ještě jim rozdáte přehledné karty nápověd a pak už směle do hraní.

Houbičkový ráj

Tahy jsou svým obsahem přímočaré. V každém z nich si z nabídky osmi dílků vyberete dva, jimiž rozšíříte zahradu postavenou kolem centrálního paloučku. Pokud máte v úschově další dílky (díky efektům), můžete v tuhle chvíli umístit až další dva. Budování je alfou a omegou celého snažení, kde zkoušíte propojit houbové cestičky a vytvořit čarokruh.

zdroj: Asmodee Czech Republic

Jakmile se vám to povede, ve většině případů získáte houby vyobrazené na dílcích a přesunete jeden ze svých ukazatelů na hráčské desce do odpovídajícího řádku podle velikosti zhotoveného díla. Obecně platí, že větší čarokruh vám přinese i více bonusů, ale současně existuje silnější pravděpodobnost, že vám plány někdo zhatí. Nezáleží totiž jenom na samotném stavění, ale také na umístění vašich trpaslíků.

Po položení dílků můžete jednoho svého svěřence přesunout a vykonat akci. Buď ho položíte na připravenou cestičku nebo neobsazený zhotovený kruh, čímž jej zaberete pro sebe. Kromě jiného to znamená, že pokud by další z hráčů chtěl danou cestu prodloužit, musíte mu to dovolit. Jakmile ale nejsou žádné cesty volné, máte k dispozici ještě tři další akce.

I vítězové mohou mít rádi květiny

Buď se přesunete na jeden z umístěných ukazatelů (hráči je do zahrady dávají za odměny při sestavení větších čarokruhů) a získáte jeho bonus. Nebo se vydáte na trh, kde své nastřádané houby proměníte ve vítězné body, případně si koupíte květinu, která zatím chybí ve vaší sbírce.

Galerie

Všemi těmito kroky se přibližujete k vítězství. Na konci se spočítá, kdo byl nejlepším stavitelem, sběratelem květin a směnárníkem hub. Nejen, že se stane vítězem, ale taktéž získá červenou čepičku, která mu umožní v dalším sezení začínat.

Jakmile si všechny pravidla důkladně osvojíte, máte k dispozici dva způsoby, jak si další hry ozvláštnit. Jedním z nich je přidání Houbového trhu, kde houby směňujete za jiné. Druhým je opačná strana hráčských desek, kde na vás čekají zákeřnější a o dost konkrétnější úkoly pro zhotovení čarokruhů.

Vylepšená legenda?

Kdybych měl pocity z hraní k něčemu připodobnit, bylo by to určitě Carcassonne. Podobnost s legendou je dokonce natolik velká, že to někdo může vnímat negativně. Jenomže zatímco Carcassonne u mě už pár let moc neboduje (přiznávám, nehrál jsem všechna rozšíření), Trpasličímu údolí se skládáním dílků povedlo vyhotovit nesmírně zábavnou formou, která se sice občas trochu vleče, ale nikdy ne tak dlouho, aby začala otravovat. Pokud si navíc do hry přidáte domácí pravidlo s možností vyměnit aktuální nabídku, věřím, že se vám problémy s tempem povedou odbourat kompletně.

zdroj: Asmodee Czech Republic

Soutěživějším hráčům by mohlo vadit pravidlo potřebného souhlasu ve chvíli, kdy chcete někomu jinému prodloužit cestu. Už po první partii vám ale bude jasné, proč tady je. Míra škození je i tak veliká, protože ostatní mohou pokládat dílky způsoby, aby vám stavbu cest zkomplikovali. Navíc stačí chvíle nepozornosti a někdo vám může uzmout dlouho připravovaný kruh.

Titul současně dokáže mást tělem. Má sice principy jednoduché a zvládnete jej odehrát i bez většího rozmyslu, nicméně pozorné přísedící často odmění silnými kombinacemi, kdy vám jeden tah přinese slušné množství bodů. Nestává se to vysloveně často, ale jakmile na to dojde, u srdíčka to zahřeje.

Skřítkové tesaři vylezte z mechu!

O kvalitách Trpasličího údolí ale snad nejvíce svědčilo to, že když jsem jej společně s dalšími hrami vzal na deskoherní víkend, proměnil se v titul, k němuž se všichni chtěli vracet nejčastěji. Když jsem se ptal, proč tomu je, odpovědí mi většinou byla zmínka o povedeném rodinném mixu, který je tak akorát hluboký a přístupný, aby se k němu chtěli vracet ve chvílích, kdy je zapotřebí vyčistit hlavu. Slova, která podepisuji.

Galerie

Jde o hru, ke které si sednete, rychle vysvětlíte pravidla a pak nasednete do příjemného tempa, které občas chlácholí, čas od času zatopí, ale hlavně těší. Do rodin s odrostlejšími dětmi jako dělané, pobaví se ale i odrostlejší „hráčstvo“.