Sci-fi hry nemusejí nutně být jen o dobývání vesmíru, o který se přetahujete s ostatními hráči. Jsou události, které vedou k docela opačným situacím. Ve hře Maximální warp jste tak tak unikli z bitvy s mimozemšťany pomocí červí díry, která vás ale zavedla do neznámých hloubek vesmíru.
Jste tu jen vy, vaše loď a… mateřská loď vašich úhlavních nepřátel. Podaří se vám přežít nálet její flotily a vypořádat se s ní samotnou? To zjistíte jedině tak, že se sami posadíte ke stolu a změříte síly s nepřítelem hezky tváří v tvář.
Maximální warp od TLAMA games je čistě solitérní desková hra, která se okamžitě vyšvihla mezi ty nejzajímavější sólovky, jaké jsme kdy hrál. A to i přesto, že mi tu výrazně chybí jeden prvek, který si hra zaslouží jako sůl, ale o tom až později.
Pytlík připravit, vytáhnout lasery, pal!
Do Maximálního warpu můžete vlétnout s jednou ze čtyř lodí, které se diametrálně liší svými štíty, životy, skladištěm, speciálními schopnostmi, a hlavně žetony. Hra je totiž postavená na takzvaném bagbuildingu, tedy máte tu látkový pytlík (docela překvapivě s počeštěnou nášivkou názvu hry), jež se vám během hry plní nejrůznějšími žetony, které z něj náhodně taháte a používáte na nejrůznější akce.
zdroj:
Vlastní foto autora
Každá loď diktuje sadu pěti typů těchto žetonů, z nichž čtyři jsou obecné a mohou je používat i jiné lodě a jeden je unikátní pro danou třídu plavidla. Tyto žetony ale do začátku hry nemáte, protože tvoří vaši nabídku a musíte si je v průběhu partie zakoupit nebo získat jako odměnu z poražení nepřátel.
Pytlík je do začátku naplněný vždy deseti startovními žetony a jedním unikátem pro vaši loď. Dál už je skladba obsahu pytlíku plně ve vaší režii, na vašich rozhodnutích. Když máte vybranou loď a připravené žetony, ještě si musíte zvolit nepřítele.
Mateřských lodí je celkem pět a liší se od sebe ještě daleko víc než jedna vaše loď od druhé. Mají různé segmenty, které musíte zničit a které vás ohrožují a jejich desky jsou plné speciálních pravidel. Také tu najdete tabulku, podle níž sestavíte balíček nepřátel z několika snadných, středních a obtížných letounů.
zdroj:
Vlastní foto autora
Přiletěli odnikud a všechno nám vzali
Hra samotná pak spočívá v neustálém vymýšlení co nejlepšího možné provedení vašeho tahu. Vždy máte k dispozici pět náhodně vytažených žetonů z pytlíku, s nimiž musíte napáchat co největší škody. Jsou tu žetony laserů, úhybných manévrů, energie a spousta speciálních.
Před vámi je řada čtyř nepřátelských letounů, jichž se chcete v ideálním případě zbavit, nebo je aspoň zaměstnat. Každý odstraníte určitým počtem laserů, případně mu můžete prchnout s úhybnými manévry – v obou případech k nepříteli přiřadíte daný žeton.
Žetony u nepřátel zůstávají, takže je můžete vyřídit napříč několika tahy. Důležité je, že i jediný žeton nepřítele zaměstná a nebude na vás tak po vašem tahu útočit. Nicméně v dalším tahu ho musíte zaměstnat znova (ještě lépe úplně zlikvidovat), jinak to schytáte do štítů, případně životů lodi a je vám asi jasné, že to nevede ke šťastnému konci. Ztráta štítů navíc znamená i trvalou ztrátu jednoho žetonu z vaší zásoby, takže se každému zásahu chcete opravdu vyhnout za každou cenu.
Jakmile se vám podaří nepřítele ustřílet, případně mu prchnete, dostanete odměnu v podobě nového žetonu/ů do vašeho pytlíku. Navíc si další žetony sami kupujete s pomocí žetonů energie. Pytlík tak neustále bobtná a okamžitě vám odpadne obava z toho, že vám rychle dojdou.
Začínáte jen s jedenácti, v každé tahu dobíráte pět a jakmile si jich už nedokážete dobrat do plného počtu, končí jedno celé kolo (warp), které máte nejčastěji pouze čtyři na celou hru. Ale právě nákupem a neustálým likvidováním nepřátel se vám v rámci jednoho kola může pytlíček rozrůst klidně o několik dalších tahů, což je naprosto fantastický pocit.
Samozřejmě vám budou žetonky i ubývat, případně se sami budete chtít zbavovat těch nejzákladnějších, aby vám tím spíš chodily mocnější efekty (například lasery mohou mít sílu 1, 2 a 3), ale obecně chcete v jednom warpu setrvat co nejdéle a napáchat co největší škody. Po každém warpu navíc dostanete na výběr ze dvou karet schopností, které vám po zaplacení konkrétního žetonku mohou garantovat okamžitou nebo trvalou schopnost, která vám dále pomůže v boji s tuhým nepřítelem.
zdroj:
Vlastní foto autora
Je jich nějak moc!
Některé mateřské lodě jsou svými jednotkami chráněné, což znamená, že nejprve musíte porazit celý balíček jejích letounů. Ten se navíc mezi warpy resetuje (tematicky vzato tu jakoby každé kolo prohráváte a vracíte se v čase, abyste to zkusili znovu), nepřátel se tu nezbavujete nadobro, takže probojovat se skrz celou letku a teprve pak se pustit do odkrajování segmentů mateřské lodi opravdu trvá a dojde na to až v samotném závěru hry, díky čemuž je partie napínavá a epická až do konce.
Jiné mateřské lodě chráněné nejsou a můžete na ně útočit okamžitě, nicméně to znamená, že i ony mohou útočit na vás a vy tak máte o nepřítele navíc po celou hru. Už jsem prozradil, že tito bossové se zásadně liší a je to prvek, který mě na Maximálním warpu fascinuje nejvíc.
Nejlehčí Běs je chráněný, takže musíte zlikvidovat v rámci jednoho kola, tedy s jednou zásobou žetonů 12 nepřátel, než můžete začít ničit jeho tři segmenty schopné opětovat palbu. Navíc s každým zničeným segmentem se ty zbývající ještě posilňují. Kolonie má segmentů rovnou pět, ale v každém tahu je aktivní jiný z nich, což značně znesnadňuje jejich zničení (sice jsem říkal, že žetony přiřazené nepřátelům u nich zůstávají, ale pouze mezi tahy, ne mezi warpy).
zdroj:
Vlastní foto autora
Zajímavé je i Duo, což jsou fakticky dvě mateřské lodě, každá se svým balíčkem nepřátel; Hydra moc neútočí, ale místo toho vás svými schopnostmi jinak omezuje; a konečně Fantom je takový transformer, který se po porážce promění a začne jeho druhá fáze.
Největší silou hry je tak její neskutečná variabilita. Proti každému z pěti bossů se hraje úplně jinak a záleží samozřejmě i na tom, jaký ze čtyř letounů si zvolíte. A ani stejná kombinace nebude při opakovaném hraní totožná, jelikož si namícháte jiné nepřátele do balíčku, budete nakupovat jiné žetony a budou vám chodit jiné karty schopností.
Bitva jednoho hodná nekonečného opakování
Maximální warp se zkrátka jen tak neomrzí a jeho systémy jsou neskutečně zábavné. Jde o jeden z nejlepších bagbuildingů, s jakým jsem se kdy setkal. Náhoda tu samozřejmě je, ale vždy se svými žetony můžete něco vymyslet, případně si je uschováte ve skladišti lodi do příštího tahu, v němž díky tomu nemáte jen pět žetonů, ale v nejlepším případě třeba devět, a některé odměny za poražení nepřítele vám dokonce dovolí vytáhnout si další žetony v probíhajícím tahu.
Krásným detailem je i balíček nepřátel, který na začátku hry sestavíte způsobem, kdy nejlehčí nepřátelé jsou nahoře a nejtěžší dole. V prvním warpu se dostanete maximálně na několik středních a s každým dalším se budete probojovávat hlouběji a hlouběji.
Vtip je ale v tom, že se poražení nepřátelé po každém warpu zamíchají a položí na zbylý, ještě neodhalený balíček. Takže s postupem hrou se rozbíjí úvodní mírumilovné složení balíčku a může se tak snadno stát, že vám do prvního tahu třetího warpu přijdou rovnou čtyři nejobtížnější nepřátelé v balíčku, což krásně zvyšuje napětí a simuluje čím dál tím epičtější příchod velkého finále.
Co se produkční stránky týče, tak z grafického hlediska hra rozhodně neurazí a karton je kvalitní, byť je jisté, že po desítkách partiích se žetony chtě nechtě ošoupají, což ví snad každý majitel jiného výtečného bagbuildingu – Kvedlalové z Kvedlinburgu.
zdroj:
Vlastní foto autora
Je trochu zvláštní, že dřevěné ukazatele štítů a zdraví vaší lodě barevně neodpovídají jednotlivým stupnicím a obecně by neškodilo, kdyby tyto stupnice byly aspoň proděravělé, aby se nemohlo stát, že si do žetonků drknete.
Krabice zároveň obsahuje pořadače na žetony, které neslouží jen k uskladnění, ale používáte je i ve hře, protože poskytují informace o cenách jednotlivých žetonů. A byť na první dobrou vypadají dobře, mohly být vyřešené daleko lépe – z krabice se velmi špatně vyndávají a jsou zbytečně hluboké, takže žetony se v nich ztrácejí a musíte je lovit.
Tak jaká bitva to bude příště?
Ale nic z toho vám nezkazí opravdu skvělý zážitek z Maximálního warpu. Krabice navíc obsahuje kromě pravidel ještě jeden sešit s velmi dobře napsaným příběhem na víc než 20 stránek. Ten má navíc několik cest, kdy se musíte párkrát za čtení rozhodnout pro některou z variant (takový velmi omezený gamebook).
zdroj:
Vlastní foto autora
Příběh vás krásným způsobem uvede do světa hry a silně vám pomůže vžít se do samotné partie, která bude následovat. Účelem příběhu je zajistit vám trochu jiný než běžný setup – tedy na základě vašich rozhodnutí budete začínat s konkrétní lodí, čelit konkrétnímu nepříteli a vyberete si konkrétní typ startovní schopnosti.
Je to moc hezký prvek, ale čekal jsem od něj daleko víc. Po prvním přečtení už jsem necítil potřebu přečíst si těch 20 stránek příště znova jen proto, abych si pro přípravu hry určil tři prvky. Tohle je přesně ten chybějící prvek, o kterém jsem mluvil v úvodu.
Hře by totiž strašně slušela kampaň. Něco ve stylu hry Nebe v plamenech, kde by každá partie použila nějaké předem dané komponenty, postupně přidávala pár nových a mezi tím vyprávěla příběh. Hodilo by se to sem. Místo toho si tu můžete přečíst příběh předem a pak už jen prostě hrajete jednu samostatnou partii za druhou.
Naštěstí jsou ty partie i tak velmi zábavné a jak píši tyto řádky, nemůžu se dočkat, až Maximální warp zase dostanu na stůl. Je to zkrátka jedna z nejlepších sólových her, jaké u nás vyšly. Protože není překombinovaná. Protože je okamžitá. Protože je napínavá. Protože v ní máte pořád co dělat. A protože variabilita je opravdu obrovská a její objevování si opravdu užijete.