Leguán na špejli, InstaKaše, salisburský steak, omeleta z páračích vajec, Nuka-Cola… Každý obyvatel Pustiny musí něco jíst a vyprahlá krajina vzniklá jadernou válkou není přece důvod opustit zavedené pořádky kulinářství. Právě naopak je to ideální příležitost k vytvoření dříve nemožných receptů.
Apokalyptický svět Fallouta (videohry, deskovky) je toho zářným příkladem. Za léta jeho existence vzniklo nepřeberné množství receptů, které jste dosud mohli ochutnávat jen ve videohrách, deskovkách a relativně nově také v seriálové adaptaci od Amazonu. Nyní je ale postapokalyptická kuchyně víc na dosah než kdy dříve.
Vznikla totiž oficiální kuchařka Fallout, která se navíc dočkala počeštění díky vydavatelství Mytago. Takže stačí nalistovat libovolný z více než 70 receptů a pustit se do díla!
Příručka slušného obyvatele vaultu
Na rovinu se přiznám, že pro účely recenze jsem si opravdu nedal za cíl vyzkoušet úplně každý recept, ale vytipoval jsem si takový vzorek zhruba 10 receptů z nejrůznějších odvětví (a nutno podotknout, že v kuchyni jsem moc rád!). Kuchařka myslí na všechny chody, takže tu jsou předkrmy, hlavní jídla, zákusky a překvapivě i slušné množství nápojů.
Všechny jsou tematicky zabarvené do pustiny, ale nebojte se. Kvůli přípravě legendárního leguána na špejli opravdu nebudete muset do zverimexu (byť řada receptů vás svými surovinami i tak potrápí, ale o tom později). Místo toho se v tomto případě pracuje jednoduše s kachními prsy…
Ale téma je tu krásně nastíněné kratším popiskem a často i „ručně“ psanými poznámkami pomyslného předchozího majitele této kuchařky, který tu a tam navrhuje nejrůznější alternativy (někdy užitečné, jindy opravdu jen tematické). Fotografie pokrmů jsou velmi kvalitní a potěší občasný „dobový“ plakát.
Nevyužitá gamifikace
Stejně tak tu máte efekt daného jídlo na jeho strávníka, tedy například takové Blamco makarony se sýrem vám na 1 hodinu přidají +1 k obratnosti v rámci systému S.P.E.C.I.A.L. Když jsem tento údaj uviděl poprvé, hned jsem se jal listovat kuchařkou s cílem najít nějakou tabulku, kam bych si tento údaj zapsal.
Nenašel jsem a posteskl si, že si tvůrci kuchařky nedali víc práce s její gamifikací. Abych skrze různé recepty zvyšoval své statistiky a vedl si tak vlastně kroniku, kolik jsem toho dosud uvařil a jak mě mnou vybrané recepty profilovaly. Škoda, protože takto jde ve výsledku o zcela zbytečný údaj.
A když už je řeč o zbytečných údajích, tak tabulka s informacemi o obtížnosti receptu, době přípravy i samotného vaření v mnoha případech uvádí naprosto zcestné údaje, které se klidně i o několik hodin odlišují od skutečně potřebného času.
Sto lidí, sto chutí
No dobře, když pomineme nepřesné a zbytečné údaje a budeme se držet čistě receptů, tak dostaneme v mém případě takovou horskou dráhu. Některé recepty bych znovu již neopakoval, jiné jsem se rozhodl napevno zařadit do svého života.
Díky radškorpionům v listovém těstě jsem vlastně poprvé ochutnal artičok. Nemůžu říct, že bych se po něm utloukl, ale tyto kuřecí závitky celkově chutnaly vlastně dobře a příjemně nevšedně. Zdejší makarony se sýrem nemají chybu, stejně jako ale nevyčnívají nad jiné obyčejné mac n‘ cheese.
Saddle up salisburský steak mě vyloženě zklamal, zatímco kořeněná čokoládová bábovka z podmáslí si mé srdce získala (jen příště neuposlechnu recept a dám do něj skutečnou vanilku). Ale recept, který mě vyleženě dostal do kolen a hodlám si ho v tomto měsíci u příležitosti svého svátku zopakovat, je mississippský kvantový dort.
Nejenže parádně vypadá díky modrému barvivu ve šlehačce, která má evokovat přítomnost Quantum Coly, ale ta chuť! Sušenkový korpus, čokoládou nabouchaný pudink a již zmíněná šlehačka dohromady vytváří neuvěřitelnou symfonii. Po dortu se v rodinném kruhu jen zaprášilo.
Nemohl jsem také nevyzkoušet neodmyslitelnou Nuka-Colu (na obrázku níže), kde jsme místo „karamelové omáčky“ vyrobili normální karamel (netuším, jestli se u nás vůbec něco jako karamelová omáčka prodává, viz další odstavce…) a trochu s nechutí přidali vanilkové aroma místo skutečné vanilky, což bych příště už neudělal.
Nápoj měl skutečně kolovou příchuť, jen mě zarazilo, že tmavě hnědý sirup se po zalití vodou ve sklenici změnil na téměř čirý, takže barva kole naopak vůbec neodpovídala (a recept černé barvivo neobsahuje).
A pěkně v americkém stylu je z receptu takového sirupu, že bych si denně mohl dát jednu pořádnou sklenici koly a po několika týdnech stále neměl nouzi.
Americké, až to bolí
Ale nebýt tématu, asi bych po této kuchařce nesáhl. Vyjma sladkých pokrmů se mi ty slané moc netrefují do chuti – spousta z nich je plná hub a ryb, což nepatří k mým oblíbeným surovinám.
Ale největším problémem kuchařky je její přílišná americkost. Nejenže se v receptech pracuje s hrnky místo mililitrů a gramů, s čímž se ale ještě dá nějak pracovat. Avšak v mnoha receptech na vás budou koukat suroviny, které se v české kuchyni běžně nepoužívají.
Zpravidla to jen poukazuje na nechutnost americké kuchyně, kde se pracuje méně s čerstvými surovinami. Takže tu není neobvyklé používat česnek či cibuli v prášku v receptech, kterým by víc slušela čerstvá zelenina. Místo například vanilkového cukru či vyloženě vanilky tu všude máte sáhnout po převonělém vanilkovém extraktu.
Krém z marshmallow také není úplně běžným sortimentem v supermarketu, a i kdyby mě to neznechucovalo, tak opravdu nevím, kde bych hledal skutečná krabí klepeta… Musel jsem tedy podnikat poměrně specifické nákupy, abych si vůbec mohl připravit některé lákavě vypadající recepty.
Ale abych byl fér, tak většina receptů používá u nás běžně dostupné suroviny, ale zase je spousta receptů opravdu drahých – obsahují velké množství různých, méně používaných surovin a v leckterých případech se klidně vaří z několika druhů masa.
Pro odvážné fanoušky
Fallout – Oficiální kuchařka je tak primárně moc hezkým dárkem pro fanoušky postapokalyptického světa. Je rozhodně funkční, ale nečekejte, že díky českému překladu bude stejně pohodlně použitelná jako běžné neherní kuchařky.
Buď budete muset shánět méně tradiční suroviny, nebo více improvizovat. I tak nemusí výsledek vždycky uchvátit, ale naštěstí se to některým receptům skutečně daří. Definitivně hodlám zkoušet další sladké pokrmy, zatímco v případě těch slaných se nadále budu držet pro mě zajímavějších českých, italských a indických kuchyní.
Pokud vy chcete vařit jako pravý obyvatel pustiny, pak vám to oficiální kuchařka Fallouta bezesporu umožní. Bezesporu si najdete své oblíbené recepty, spoustu ne zas tak chutných a ve výsledku jde tak primárně o krásný artefakt do sbírky než vyloženě denního pomocníka do kuchyně.