V dnešním článku se podíváme na les plný bludiček a koček od amerického autora Reeda Ambrose vyvíjenou v Czech Games Edition. Není tedy překvapením, že nám rodinnou hru Zářihvozd přináší Mindok v češtině a že o lesní atmosféru se vizuálně postaral jeden z „cégééčkařů“ Štěpán Drašťák, který se podílel na Smlouvě s ďáblem, Kutné Hoře či Malých alchymistech.

Galerie

Šachista Ambrose hru ladil pět let a když jsem si v jeho designérském deníku přečetl, jak že to celé vzniklo, nestačil jsem koukat. Asi podobně jako on, když s mu ozvali z CGE se zájmem o prototyp a následné vydání. Kdo by herně něco takového v jejich portfoliu čekal? Každopádně mě zajímalo, proč si autor vymyslel bludičky a kočky. V deníku jsem se dočetl i to, proč jsou ve hře bludičky a kočky a nyní alespoň trochu chápu jeho uvažování. Teď už ale pojďme na to!

Na lovu bludiček

Hra se odehrává ve třech kolech. V každém kole se velikost vaší mřížky rozšiřuje — nejprve začínáte na malé 4×4, potom se rozšíří na 5×5 a nakonec na velkou 6×6. Díky tomu rostoucí les nabízí stále víc možností, ale zároveň musíte plánovat s ohledem na to, co už máte.

Na počátku partie si každý hráč umístí před sebe odkrytou kočku, vylosují se karty úkolů pro čtyři druhy bludiček a pro stromy a do kruhové nabídky se umístí prvních osm bludiček. Hráč na tahu si zvolí mezi dvěma možnostmi a podmožnostmi. Buď provede základní tah, nebo stromový tah.

zdroj: Radek Rath Malý

V základním tahu si zvolíte bludičku a dle její pozice jeden ze dvou sousedících tetrisových tvarů. Vezmete si bludičku a počet stromů (ruby neznámých bludiček) tak, aby mohly utvořit onen tetrisový tvar, který umístíte do své mřížky způsobem, že některá z nových destiček sousedí s některou starou. Pokud by se tvar do mřížky nevešel na volná pole, nelze ho zahrát.

Tento tah si lze zjednodušit využitím kočky (a jejím schováním do pařezu obrácením destičky), která vám umožní si vzít bludičku a zkombinovat ji s jiným tetrisovým tvarem v nabídce, nebo obnovit nabídku bludiček. Nabídka bludiček se totiž jinak neobnovuje a nedoplňuje automaticky, ale pouze tehdy, když je zcela prázdná nebo když obsahuje bludičky jediného druhu.

Stromovým tahem zase získáte dvě věci. Zaprvé, doplníte do mřížky jeden až tři stromy, což se hodí na zaplácnutí děr. Zadruhé, obnovíte si dříve využitou kočku.

zdroj: Radek Rath Malý

Jakmile jeden z hráčů dokončí mřížku, nastává konec kola a průběžného bodování dle karet úkolů. Následně vám v mřížce na pozicích zůstanou bludičky, zatímco stromy odstraníte. Kočku necháte ve stavu, ve kterém byla na konci kola, ale můžete ji v mřížce posunout na jinou pozici. A to je celá hra.

Vracet se, či nevracet na palouk. To je, oč se tu tančí!

Zářihvozd se naučíte za deset minut a po pár minutách vylupování kartonu můžete jít hrát. Dobře, není to tak rychlé, protože je potřeba ještě slepit kočky, ale odmyslíme-li si přípravu komponentů, je to pravidlově rychlovka. Pravidla jsou sepsaná jasně a tak stačí zhodnotit zážitek ze hry jako takové.

Přestože hra vizuálně vypadá pěkně, zdála se být další kartonovou abstraktkou. Hned první partie mi ale ukázala, že přes triviálně znějící pravidla včetně práce s komponenty se jedná o překvapivě důmyslný zážitek. Na první pohled je to jen sběr barevných žetonů a uspořádávání do mřížky podle karet úkolů (připomíná to Kaskádii). Přesto však Zářihvozd nabízí jednotlivé originální prvky, které vytváří široce přístupnou hru, v níž máte nad čím přemýšlet.

Galerie

Zásluhu na tom má především rostoucí a mezi třemi koly mizící les, který vede k vylepšování rozrůstající se mřížky s fixními body v podobě bludiček. S tím souvisí druhá přednost, kdy si hráč nevybírá pevný tetrisový dílek, ale volí jeden jediný žeton bludičky, jenž společně se stromovými dílky postaví do jednoho ze dvou možných tetrisových tvarů dle pozice bludičky v nabídce, která se automaticky neobnovuje.

Podobné principy najdeme v různých hrách, ale zde se autorovi podařilo vše trochu pootočit a nakonec vytvořit originální hru, která funguje v libovolném počtu hráčů a jejíž variabilita je samozřejmě dána namícháním úkolových karet pro partii, neboť každá bludička nabízí patero bodování.

Třetím rysem je fungování kočky, která poskytuje nejen výběr ze dvou akcí v nabídce, ale jejíž obnovení je spojené s nutností doplnit do mřížky jeden až tři dílky lesa, což hráči pomáhá zaplnit jedničkové oblasti mřížky. Skládání do mřížky je totiž závodem o ukončení kola a nikoliv z důvodu bodového bonusu.

zdroj: Radek Rath Malý

Pomáhá to hráče motivovat ke sledování soupeřových možností a i dle nich volit z nabídky tetrisové tvary malé či velké, prosté či neskladné, tak, aby si vybudoval lepší bodovací strukturu a ideálně navíc k tomu stihl kolo uzavřít dříve, než si ji vybuduje i soupeř.

Co se týká sólové hry, délka partie i její důmyslnost odpovídají hře více hráčů. Automa si nebuduje mřížku, pouze sbírá bludičky a každou násobí body dle na začátku náhodně přiřazených dílků k počítadlu.

Kočka automy se prohání po kruhové nabídce a vybírá si vždy tu nejcennější bludičku v dohledu, který je dán náhodným žetonem světlušky. Poté se kočka posune a jste na řadě zase vy. Každé kolo se počet světlušek, a tedy tahů zvyšuje a kolo končí spotřebováním posledního žetonu světlušky a vaší reakcí, pokud dříve nestihnete dokončit mřížku. Žádná pravidla navíc, údržba minimální.

zdroj: Radek Rath Malý

Celkově tedy Zářihvozd nabízí atmosféru klidného, ale přemýšlivého budování — vytváříte svůj vlastní les, staráte se o světýlka, plánujete umístění, sledujete barvy a tvary a postupně skládáte strategii přes tři kola. Vřele ho tak doporučuji pro rodinné hraní i jako večerní soliterní puzzle.