Byl, nebyl, nad zastávkou metra a vedle patrona tyčícího se na svém koni, jeden internetový web, který vznikl z lásky a nadšení. Na něm se střídalo mnoho šikovných duší, každá s jinou preferencí. A pak tady byl Ondřej, jemuž nesmrdělo nic. Ostatně ani nemohlo, jinak by ho nekompromisní král mohl vyhostit. Proto se otáčel a procházel různými zážitky, aby všechno kolem mohlo jenom vzkvétat.
Jednou ho ale král oslovil se zajímavou nabídkou. Jejím předmětem byl Rok pandy. Po krátkém nahlédnutí do čínského kalendáře Ondřej zjistil, že není řeč o astrologii, nýbrž o karetní hře. „Inu, proč by ne“ – pronesl a vzal na svá bedra její zhodnocení. Pracoval urputně a zjevně se osvědčil, jelikož dostal podobnou nabídku obsahující rebelské princezny. Ty udělaly upřímnou radost asi stranám oběma. Proto se autor nebál a chopil se úkolu dalšího. Aby ho mohl splnit, musel ovšem vyrazit daleko, až Za sedmero kartami, které jsou ve správě mocného Mindoku.
Štychovka či neštychovka?
Snad mi odpustíte rozjívený úvod, ve kterém jsem dal průchod své autorské fantazii. V poslední době mi ale na recenzi přišlo několik štychovek, až si říkám, že se pomalu stávám místním „expertem“ na tento karetní subžánr. Nejedná se o povzdychnutí. Kdybych ho neměl rád, nepouštím se do nich. Ale v konečném důsledku mi přijde zajímavé, že v relativně krátkém časovém oknu vyšlo tolik podobných titulů, jež se přitom tolik liší. A upřímně musím říct, že Za sedmero kartami se rovnou řadí k těm povedenějším.
zdroj:
Mindok
Nejsympatičtějším aspektem projektu Joea Houta je, že se o štychovku jedná jenom trochu. Přetahovaná dvou až šesti hráčů je složená ze tří částí, které se od sebe značně odlišují a propojují v sobě několik principů, v nichž se docela chytře pracuje s náhodou a hráči mají větší prostor k ovlivnění výsledků.
Chcete do týmu trolla, trpaslíky nebo Mášenku?
Hned první kapitola je oproti jiným podobným karetkám odlišná. Místo toho, aby se karty běžně rozdaly, přichází do hry draftování a lehký náznak deckbuildingu. Každý zúčastněný dostane osm karet, jež si pečlivě prohlédne. Poté si jednu z nich vybere a zbytek pošle sousedovi po levici. Takhle pokračujete do chvíle, než má každý v ruce sedm kusů, takže jedna karta v každém „balíčku“ zbyde. Výběrem si hráči budují svou „četu“ pohádkových postav, kde každá má hodnotu (od 1 do 50) a může mít i dodatečnou schopnost.
Oba aspekty jsou klíčové ve druhé fázi, během níž se hrají jednotlivé štychy. Začínající hráč vynese kartu, což postupně udělají i všichni ostatní. Kdo vynese kartu s nejvyšší hodnotou, vyhrává štych a získává žeton hvězdičky v hodnotě dvou vítězných bodů. Následně se vyhodnotí všechny schopnosti zahraných postav, které se odvolávají na situace na stole.
Upír vám v případě vítězství štychu přinese dodatečný bod, Kouzelník vám přidá krystal za každou kartu s ikonou čaroděje, Kráska získá bod ve společnosti Zvířete a Srdcová královna s Kočkou Šklíbou přináší majiteli body podle toho, jak je získávají ostatní. Efekty jsou jednoduché, srozumitelné a dávají hře taktiku.
Při hraní totiž máte alespoň lehké povědomí o tom, jaké karty jsou ve hře, takže můžete tipovat, co zrovna přijde na stůl. Samozřejmě zde do velké míry figuruje i štěstí, protože se zkrátka musíte trefit. Nicméně ve chvíli, kdy jste s kartami dobře obeznámení, šance se navyšují.
Síla není vše
Kdyby se vám při přebíjení moc nedařilo, je možné situaci zachránit v poslední fázi. Během té se ukáže, jak moc jste byli úspěšní při skládání vašich svěřenců. Vyskládáte si karty hezky před sebe a v libovolném pořadí vyhodnotíte jejich efekty, přičemž se pro splnění podmínek berou v potaz jenom vaše karty.
Existuje hned několik možných přístupů, jak se ke skládání postavit. Můžete zvolit cestu ultimátního závěrečného komba, které vám na konci přinese kotel bodů, ale zase během štychů budete trpět a jen sotva něco vyhrajete. Nebo zkusíte jít cestou silných karet, aby vám štychy a efekty nabídly takový náskok, že závěrečné vyhodnocování efektů už nemusí být tolik silné. Případně půjdete kombinovanou zlatou střední cestou.
zdroj:
Mindok
Rozdělení Za sedmero kartami do těchto tří fází ho vlastně fragmentuje do třech trochu jiných zážitků, přestože jsou neochvějně propojené. Každý z nich má jinou dynamiku, takže se během partie náboj promění hned několikrát. A z velké části napětí trvá až do konce, přestože nováčci nemají většinou proti znalcům moc šancí. S tím pomáhá fakt, že efekty nejsou komplikované a komba nejsou příliš náročná, což může být zároveň i mírným nedostatkem. V nastaveném systému vám to vadit spíše nebude.
Příliš dlouhá pohádka
Nepříjemností, kterou tři fáze nesou, je herní doba. Při hraní v plném počtu je výběr karet pocitově o dost delší než zbytek, takže chvíli trvá, než se hráči dostanou k akci. Herní doba se proto natahuje ke 30 minutám, což na někoho může působit příliš. Sám bych doporučil, abyste hráli třeba ve třech či čtyřech. Sice se do hry nemusí dostat karty, které byste chtěli, ale plynulejší tempo to pohodlně dorovná.
zdroj:
Mindok
Rovněž je zapotřebí pochválit práci, kterou si autor dal s uzpůsobením pro nižší počty, čímž vytvořil štychovku příjemně hratelnou ve dvou. Zakomponoval systém „umělé inteligence“, jíž postavíte vlastní balíčky, což značně ovlivňuje stavbu balíčků vašich i štychovou fázi, což v praxi moc hezky funguje.
O něco méně intuitivní je bodovací systém skrze žetony. Hvězdička má hodnotu dvou bodů a srdce jednoho. Pak jsou tady krystaly, které vám přinesou jeden bod, pokud jsou v páru. Z designérského hlediska chápu tohle rozdělení, ale nakonec krystaly trochu kazí „čistotu“ a občas mohou někoho poplést při závěrečném počítání.
Zazvonil zvonec…
Ilustrace Jana Bintakiese jsou příjemně odlehčené a vlastně i docela detailní. Za sedmero kartami je ale hrou Amiga, čemuž odpovídá i zvolený styl, který je na mě snad až příliš tradičně německý. Odpovídají tomu i obyčejné žetony v papírovém pytlíku, který pravděpodobně při otevření roztrhnete. Uznávám ale, že jde o dost subjektivní disciplínu a co se nemusí líbit mně, z toho budou jiní nadšení. Jenom by hodnota karty mohla být na obou stranách pro větší přehlednost, ale to už je taková má tradiční výtka způsobené divným držením.
I tak bych letní novinku doporučil více než Rok pandy, který Mindok vydal na jaře. Jde o zábavnější produkt, okamžitě přístupný a záhy i zábavný. Přidáním draftu a lehkého deckbuildingu za současné snahy alespoň malého omezení vlivu štěstěny dává za vznik dalšímu povedenému příspěvku do subžánru štychovek, který jde na věci zase trochu jinak. A opět dokáže zaujmout.