- Název:
- Víno a sýr
- Počet hráčů:
- 2
- Herní doba:
- 45-75 min.
- Čeština:
- ano
- Věk:
- 12+
9. 6. 2026 17:00 | Deskovky | autor: Radek Rath Malý |
Ve hře Víno a sýr se dva hráči ujímají správy konkurenčních burgundských statků, které se specializují na výrobu titulních pochutin. Přestože oba podniky sdílejí stejné pozemky, pracovní sílu i zdroje, každý se snaží vybudovat efektivnější hospodářství a dosáhnout většího zisku. Sezení je tak postavené na pečlivém plánování výroby, správném načasování zrání produktů a chytrém hospodaření se surovinami. Vítěze neurčuje silnější odvětví, ale naopak to slabší, což nutí hráče udržovat rovnováhu mezi oběma produkty.
Autorem hry je ostřílený Scott Almes, který je podepsaný pod tituly jako Malé velké galaxie či Maximální warp. Je však především autorem titulu Pivo a chléb (recenze), na nějž novinka navazuje. Jen na ilustrátorskou stoličku si k Michaelu Menzelovi přisedl Alexander Jung. Jinak ale dílo opět vychází u Albi.
Máte kvasinky pro mé víno?
Partie probíhá během dvou herních let rozdělených do čtyř ročních období. Každé představuje jinou část hospodářského cyklu a klade důraz na odlišné mechanismy. Jaro a podzim se soustředí především na získávání surovin prostřednictvím pracovníků, spouštění procesu výroby a odprodej výrobků, zatímco léto a zima řeší zrání, vyhodnocování efektů akčních karet a závěrečný prodej výrobků. Téměř kdykoliv je navíc možné si za přebytečné suroviny dokoupit vedlejší akce vinět, které vám pomohou se ziskem nové karty, posunem bodovacích ukazatelů či s urychlením nebo zpomalením zrání.
Každý přísedící má vlastní statek se zpracovnami jednotlivých surovin a několika sklípky, do nichž bude ukládat vyráběné produkty. Celkově zde existuje sedm druhů surovin. Pro víno jsou důležité bílé a červené hrozny, cukr a kvasinky, zatímco výroba sýra využívá mléko, sůl a kultury. Tyto suroviny hráči získávají pohybem pracovníků po společné mapě pozemků.
Každý pracovník má svou barvu a zároveň existuje vždy v páru, tedy jeden patří každému hráči. Když jeden z nich nasadí například modrého pracovníka, soupeř musí okamžitě použít svého modrého pracovníka. Tím vzniká velmi zajímavé tempo hry, v němž si hráči navzájem nepřímo diktují možnosti dalšího tahu. Rozmisťování pracovníků funguje na základě odpovídajících karet, ze kterých jsou odebraní, a tak oba modří pracovníci získávají suroviny za jiných podmínek. Když hráč umístí pracovníka na konkrétní pozemek, aktivuje nejen tento prostor, ale i další pole podle zobrazeného vzoru. Díky tomu může jedním tahem získat více různých surovin najednou. Některé vzory vám suroviny vynesou tehdy, jsou-li prázdné, jiné zase, jsou-li obsazené dalšími figurkami.
Pozor na zrání
Nasbírané suroviny slouží k výrobě karet vína a sýra. Každá představuje konkrétní produkt a obsahuje seznam požadovaných ingrediencí. Hráč během výrobní fáze zahraje kartu z ruky do některého sklípku a zaplatí její náklady přesunem odpovídajících surovin na samotnou kartu. Tím je spuštěný proces výroby a následuje zrání, při kterém se snažíte umístěné ingredience pracně odstranit. Samozřejmě tomu pomáhá i čas a automatické odebírání během léta a zimy.
Jakmile je karta vyčištěná, je možné ji odprodat, tedy odložit a konečně tak získat body. Pokud ale hráč nechá produkt zrát příliš dlouho a nedokáže včas odstranit požadované množství surovin, produkt se přezraje a musí se prodat nevýhodně. Titul tak vytváří neustálý tlak na správné načasování výroby i prodeje.
Nicméně všechny karty vám na konci přihrají body. Zatímco akční karty poskytují jednorázově spouštěné efekty během započetí výroby či později během léta, gurmánské páry (kombinace konkrétního sýra a vína patřící ke stejnému pokrmu) vám umí přihrát body skrze posuny ukazatelů po stupnici peněz, tedy bodů získaných v průběhu partie. Oba ukazatele se pohybují po společné dráze peněz, přičemž obsazená políčka se přeskakují. Díky tomu může správné načasování posunů znamenat výrazný rozdíl v efektivitě získávání bodů.
Rovnováha uvnitř i vně
Na konci prvního roku do hry vstupují noví pracovníci, čímž se zvýší možnosti produkce a partie získá dynamičtější tempo. Druhý rok zároveň přináší tvrdší požadavky na zrání produktů, takže hráči musí hospodařit mnohem efektivněji a lépe pracovat s kapacitou svých sklípků. Jeden ze sklípků je navíc zpočátku uzavřený a jeho otevření vyžaduje poměrně drahou investici, takže každý musí zvážit, zda se mu rozšíření produkce skutečně vyplatí.
Bodování na konci elegantně podporuje hlavní myšlenku celé hry, kterou je nutnost rovnováhy. Hráči nejprve sečtou hodnoty prodaných vín a sýrů zvlášť, přidají příjmy ze stupnic i bonusy za gurmánské páry, a nakonec porovnají oba výsledky. Finálním skóre se stává nižší z obou hodnot. Kdo se pokusí být expertem jednoho oboru, tak zaručeně prohraje. Je tak třeba si dávat pozor na množství i hodnoty karet posílaných do výroby.
Změny ke komplexnímu
Víno a sýr proto působí jako komorní ekonomická strategie s výrazně tematickým zpracováním. Mechanicky kombinuje workerplacement, správu zdrojů, engine building i časování výroby a plnění zakázek. Je to povedená duelovka, z níž se vám rozteče šedá kůra mozková. Jen jsem upřímně zvědavý, od kolika lidí v následujících měsících uslyším, že ji hrají či že si ji dokonce pořídili na doma pro párové hraní během večerního oddechu. Předchozí Almesova hra Pivo a chléb byla malebná, oplývala jasnými pravidly a hlava se vám pouze vařila z neustálého volení, jak s kterou kartou naložíte. Na konci jste za oba výrobky sklidili body, kterých moc nebylo, nižší skóre z obou produktů bylo vaše výsledné.
Víno a sýr vypadá obdobně malebně a herní plán může vzbudit představu, že půjde víceméně o to samé. Ale to je velký omyl! Kromě způsobu finálního vyhodnocování vítěze se vše změnilo. Chybí draft, rozrostly se suroviny a také je tu více propojených mechanismů. Autor přináší mnohem více a třeba umisťování dělníků spíše evokuje minihru než mechanismus rovnocenně propojený s ostatními. Nejde tak o projekt pro nehráče a určitě ho nebudete chtít učit na potkání. Chce to stabilního partnera, s nímž se budete často a rádi utkávat o titul farmáře.
Náročné osvojení
Ještě více než u Pivo a chléb platí, že musíte vymyslet a vykonat více dílčích činností, abyste vůbec na nějaké body dosáhli. Hra jednoduše není postavená na přísunu rychlé a zřejmé radosti. Zase tak ale pěkně simuluje atmosféru celoročního pěstování a zrání, kdy do poslední chvíle nevíte, zda to k něčemu dobrému bude a jestli úspěšně sklidíte. Seznámení hráčů s hrou by každopádně prospělo, kdyby sešit pravidel obsahoval nějaké koncepční seznámení s průběhem partie hned v úvodu. Vhodné by také bylo přehledné shrnutí ikonografie a průběhu roku.
Jistě, po dvou partiích se s tím seznámíte, ale ta první je kvůli tomu pomalá. Ostatně i zkušení se dostanou klidně na hodinu, hodinu a půl dlouhé sezení. Jenomže první partie vás včetně studování pravidel a rozjezdu vyjde klidně na tři. Zároveň však hře samotné není co vytknout, neboť vše dává smysl, nikde nejsou hluchá místa. Náhoda úřaduje maximálně v kartách rozdaných v počátku partie, kdy jednomu mohou sednout tím, jak se doplňují, druhému ne. Střídání hráčů v pořadí tahy vyvažuje a prohození karty prvního a druhého hráče je dobře uchopené. Překvapujícím může být mechanismus přezrání a znehodnocení, kdy se musíte efektivně naučit používat vinětu zpomalení, ačkoliv jinak chcete naopak zrychlovat.
Víno a sýr vám tak zahlcení dopaminem nezpůsobí, nicméně pokud máte rádi komplexní duelovky, které vás nutí hlídat vícero sekcí, a jaké nabízí variabilitu podle oblasti, na kterou dáte herní důraz, mohu vám titul vřele doporučit. A nám ostatním nezbývá než doufat, že vyjde nějaký třetí titul. Třeba Kořalka a brambory.