V Třešničce na dortu se vrhnete do soutěžního pečení, kde nejde o to mít nejvíc ingrediencí, ale o to, jak dokonale dokážete poskládat sedm vrstev dortu. Každé kolo vybíráte jednu vrstvu, vkládáte ji na svůj rostoucí dezert a propojujete barevné pruhy tak, abyste získali co nejvíc cukru, žetonů a nakonec vítězných bodů. A protože všichni hrajete současně, musíte přemýšlet rychle a plánovat několik kroků dopředu.

Galerie

Tohoto vítěze dětské kategorie ocenění Spiel des Jahres za rok 2025 nám přineslo asmodee. Jeho autorem je společně s francouzským grafikem Michelem Verduem německý designér Wolfgang Warsch, který v roce 2018 zabodoval hrou Kvedlalové z Kvedlinburku, jež vyhrála kategorii her pro náročné Kennerspiel des Jahres 2018.

Ve stejném roce vydal i nenápadnou karetku The Mind o vršení karet ve správném pořadí bez slovní komunikace mezi hráči. Samé skvělé počiny a zbývá tak otázka, jak si povede v případě dortů.

Peče celý stůl

Na počátku partie si ke své desce doberete sedm destiček dortu, z nichž vytvoříte dobírací balíček. Vrstvy zamícháte a dvě odhalíte. Základ tvoří právě vaše podložka na dort a dvě karty vrstev otočené lícem vzhůru. Z ostatních a dalších draftovaných si postupně budete dobírat nové.

zdroj: Radek Rath Malý

Každé kolo nejprve zvolíte jednu ze dvou viditelných vrstev a označíte ji svou figurkou. Od tohoto okamžiku už ji nesmíte otáčet. Když na vás přijde řada, položíte ji na vršek svého dortu a zkontrolujete, jaké barevné pruhy s vrstvami pod ní propojujete. Poté si naberete kostky cukru za ikony v propojených pruzích. Ale může se klidně stát, že propojíte dva pruhy bez ikon a nic nezískáte. Propojením pruhu s hvězdami získáte přímo body.

Získané kostky rozdělujete do svých nádob, které fungují jako různě velké zásobníky – každá pojme kostky různých barev. Jakmile některou naplníte, okamžitě ji vyprázdníte, kostky vrátíte do zásoby a vezmete si žeton bodů, který této nádobě náleží. Tyto žetony si necháváte rubem nahoru a teprve na konci hry ukážou svou skutečnou hodnotu.

Pokud získanou kostku nemůžete umístit do jedné z modrých nádob, skončí v zeleném mixu, z něhož můžete tři kostky směnit za jednu libovolnou, kterou vměstnáte dle pravidel do modré nádoby.

zdroj: Radek Rath Malý

Jakmile máte cukr rozdělený, připravíte se na další kolo. Každý hráč předá nevybraný díl vrstvy z počátku kola hráči po své levici, dobere jeden nový ze svého balíčku a opět má před sebou dvě vrstvy (s nově získaným od hráče po své pravici). Takto se posouváte sedmkrát – vrstva za vrstvou – až váš dort stojí v celé své kráse.

Pak přichází dvě závěrečné fáze. Nejprve si vezmete zlaté kostky podle toho, kolik jich je na vašem dortu vyobrazeno. Ty můžete uložit kamkoli, chovají se jako žolíky a umožní vám dokončit i nádoby, které by jinak zůstaly nedokončené. Získané žetony bodů si rovnou přidáte.

Poté odhalíte všechny své žetony – bronzové, stříbrné i zlaté – a postupně posunete svůj ukazatel tolikrát, kolik mají na druhé straně napsaných vítězných bodů. Kdo se na bodové stupnici posunul nejdál, ten se stává vítězným cukrářem a smí svůj dort slavnostně ozdobit třešničkou. Hru můžete snadno zkrátit nebo prodloužit tím, že budete péct šest nebo osm vrstev místo sedmi – ale na napětí a přemýšlení to nic neubere.

Galerie

Porota jde ochutnávat

Jak jest zřejmé z pravidel, kdo by čekal tematickou kulinářskou hru, toho autor vypekl. Možná mu byl inspirací sedmivrstvý dort, ale hra je čistě abstraktní záležitost, která svým vizuálem má pouze přilákat dětské hráčstvo nikoliv pekařstvo. Není mi známo, co mají znamenat barevné plastové drahokamy jako kostky rozličného cukru, stejně jako třešnička na dortu, protože jakýsi zvrat či finišující kombo majstrštyk tu nenajdete.

Ono vybírání ze dvou destiček a odhadování, která se bude hodit více díky počítání výhod, neomrzí. Nicméně pro dospělého je snadné se správným zalícováním odhadnout vhodnost i bez přiložení potenciální vrstvy k poslední upečené. Můžete mít k dispozici na první pohled nepasující vrstvy a riskovat, jak pozměnit svůj postup.

Pokud vám vždy alespoň jedna lícuje, následuje zábavné, leč paralyzující rozvažování, zda taktiku změnit a vzít si dvě-tři kostky cukru pro vás vzácné barvy, nebo nabrat na jedné-dvou barvách třeba šest až dvanáct kostek cukru a ty směnit skrze zelenou láhvi za ty vzácné. Tím získáte žetony bodů a zde zase mocně úřaduje náhoda. Sice je fajn nevědět, jak si kdo přesně stojí, ale dostat víckrát nižší hodnotu vám může podrazit nohy, zejména dvojbody tažené na zlatě namísto bodů čtyř.

zdroj: Radek Rath Malý

Je s podivem, že u nás někdo opět lokalizoval něco od Schmidt Spiele, což se neděje často. Ještě s větším podivem je skutečnost, že to opět nebyla The Taverns of Tiefenthal od stejného autora o obsluze středověké hospody. Nejpodivnější ale je, že Třešnička na dortu vyhrála Kinderspiel des Jahres 2025, tedy titul dětské jedničky uplynulého roku. Hra to není špatná a rád si ji pro zpestření občas zahraji a může jít o poměrně svižnou hru na odhadování možností vrstev i bodů pro děti.

Ale že by to bylo to nejlepší? To vážně nevyšlo pro děti nic zajímavějšího? Nebo jsou již všechny mechanismy ochozené a je těžké překvapit Produkční stránku mohu každopádně pochválit a i přes pastelovou obálku hry vás čeká přehledná grafika, kvalitní karton a plastové drahokamy ztvárňující kostky cukru.

Insert je bohužel na půl cesty a tak nutno cukry skladovat v původní krabičce a žetony bodových odměn mít na volno. Příprava každé hry je tak o tom, že musíte všechny tyto žetony zpřevracet, aby byly vidět pouze ruby, přičemž se snadno může stát, že vám některý žeton či cukr skončil pod insertovou přepážkou.

zdroj: Radek Rath Malý

Potěší hráčské desky z dvojitého kartonu pro uskladňování cukrů v láhvi. Naopak je velká škoda, že chybí dvouvrstvý karton pro vrstvy dortu, tedy zvýšený okraj pro rovnání destiček dle spojujících lékořic.

Při hře záleží na každém milimetru a desky lícovat musí, ovšem je to hra pro děti a zkušenost jasně praví, že jim to každé kolo musíte rovnat na milimetr přesně, protože si to snadno o kousínek posunou pokaždé, když něco na stole dělají. Toto šlo vyřešit klidně tak, že by přes puzzlový spoj vedla lišta k desce hráčovy základní vrstvy či přímo skrze ni i k desce hráče po jednom okraji, ke kterému by jednotlivé vrstvy byly zarovnávány.

Dětem bych Třešničku doporučil skutečně od uváděných šesti let, mladší se nemusí vydržet soustředit celou dobu a neocení taktiku vrstvení a skryté rozklížené bodování. Ale dospělé bez přítomnosti dalších pravidel a kombinací zabaví pouze při hře s dětmi. Párkrát to otočíte jako oddechovku a pak už není o co stát.