Jelikož na mě poslední týdny na Youtube vyskakují reklamy: „Chcete si vrážet kudly do zad? Tohle je ono!“ tak jsem musel zpozornět. Filmy o vetřelcích skvěle zprostředkovaly paranoiu a klaustrofobii a v deskoherní podobě bylo dlouho ticho po pěšině. Pak jsme se dočkali obří Nemesis, která vám ale zabere obvykle alespoň dvě hodiny.

Galerie

Obdobné pocity, byť jinou cestou, nám zprostředkovalo jiné velké sci-fi dílo – hra podle filmu Johna Carpentera a původní povídky Johna Wooda Campbella jr. Věc: Desková hra ten čas sice trochu zkrátila, ale stále zůstalo u velké výpravnosti s herním plánem lokací.

Novinka Tahle hra je zabiják lokalizovaná TLAMA games si však vytyčila za cíl vměstnat celý zážitek do patnácti minut. Jejím autorem je newyorský učitel Ivan Turner, vzhled obstaralo ruské Grafit Studio. Povedlo se hře zprostředkovat, co slíbila?

Nedělej hluk ve vesmíru

Cíl hry je jasný – pokusit se za každou cenu přežít. Po lodi běhá monstrum a vy nesmíte váhat v příhodný okamžik obětovat i své druhy z posádky, naskytne-li se příležitost s vetřelcem jednou provždy skoncovat. Hra je několika kolová karetní rychlovka na maximálně 15 minut. Tvoří ji neoprenový plán lodi, akční karty posádky, karty lokací a karty stavu posádky. Žádné figurky, kostky a jiné 3D prvky.

zdroj: Vlastní foto autora

Na začátku kola přeživší dostanou dvě karty a následně se hraje po směru a proti směru ručiček. Zahrajete jednu a pak druhou kartu, přičemž si z obou karet vždy musíte vybrat, kterou použijete na pozici (lokaci) a kterou na efekt. Čili jednoduše určíte, kde se nalézáte a co tam děláte. Zajímavé je rozhodnutí designéra, že stupeň hluku, kterým k sobě vetřelce lákáte, se neodvíjí od efektu, nýbrž je spojený s pozicí.

Každá z osmi lokací nabízí tři karty s hlučností 1-2-3. Když všichni zahrají obě karty, odhalí se lokace, kam se vetřelec vydá. Hráči následně aktivují všechny efekty zahraných karet spouštěných na konci kola. Jeden uprchne, druhý si s dalším prohodí pozici, třetí přistihne útěkáře na stejné lokaci a zlikviduje ho, čtvrtý vyhodí do vzduchu místnost s kamarády... Pokud je některým efektem zničen vetřelec, přeživší vyhrávají. Pokud není, vetřelec na své lokaci z přítomných zlikviduje toho, kdo dělá největší hluk.

Odhalené lokace se stávají odlovenými a v budoucnu tam již vetřelec nepůjde. Vše je takto zjednodušené a tak nezáleží na tom, v jakém pořadí jsou lokace zničené. Jinými slovy, zde se nehraje na propojování lokací chodbami. Klidně se dostanete z hangáru na můstek, byť lokace mezi nimi budou zničené. Nicméně, pokud budou zničené (nikoliv však odlovené) všechny lokace, bude to znamenat i konec všech přeživších.

zdroj: Vlastní foto autora

Sranda a napětí za pár kreditů

Povedlo se hře za 350 korun zprostředkovat atmosféru velkých her? Je to taková trochu víc taktická párty hra. Tedy jednoduchá hra pro hodně hráčů, byť zabaví spíše střízlivé, než opilé. Přestože z pravidel vám na první přečtení nemusí být vše jasné, během hraní to docvakne, i když vyhodnocování více efektů na konci kola může působit zmatečně.

Někomu to atmosféru vzájemného překvapování podpoří, jinému utlumí. Nejsou tu žádné komplikace, neboť na konci kola nezáleží na pořadí vyhodnocování efektů a platí vše, nehledě na to, zda jejich aktér v mezičase zemřel. Atmosféra tísně a nevyzpytatelnosti z Nemesis či Věci tu je přítomná, ovšem není spojená se strategií, plánováním a přechodem chodbami mezi lokacemi.

Osobně bych trochu větší příběhovost či rozpracování pohybu po lodi uvítal, nicméně to nemění nic na tom, že se povedlo vytyčené – mísit šílená vychytralá rozhodnutí a lehkomyslnost, což vytváří srandu s přáteli. A jelikož to je opravdu na pár minut, eliminace hráče není na škodu. Hru otočíte rychle několikrát za sebou a na body se nehraje.

zdroj: Vlastní foto autora

Tady se jede spíše na potměšilé podrazy, vzájemná osočování a klaustrofobní historky. Silně ovšem doporučuji hrát ve vysokém počtu hráčů, neboť právě pouze posádka zlomyslných klaustrofobiků vykouzlí atmosféru. V nízkém počtu hráčů nám hra přišla mdlá.

Určitě vyzkoušejte, tedy pokud si umíte představit toto téma zpracované bez možnosti hrát za zrádce, který se nakažený mění sám v monstrum. Protože tento herní prvek vytvářející paranoiu zde nenajdete.

Nejsou tu žádné koalice a žádný vyšší smysl v tom, jak se vetřelce zbavit a za jakou cenu. Zkrátka, když přijde silná karta, pokusíte se ho dostat a tím vyhrát, nehledě na své spoluhráče. Z hlediska zábavy to nemusí ubírat na zážitku, protože zaškodíte kamarádovi vedle sebe, ale z hlediska příběhu či smyslu je to ploché...