V dubnu jsme vám přinesli recenzi povedeného Štycholovu (Fischen), který kombinoval mechanismus zdvihů a stavbu balíčku karet. A stejná dvojice, tedy autor Friedemann Friese a grafička Maren Rache, stojí i za navazující hrou Štycholes (Furchtlos); obě hry u nás vydaly TLAMA games. Co si na nás karbaničtí Němci vymysleli tentokrát?
Ve Štycholesu, jehož originální název odkazuje k nebojácnu, se hráči vydávají do temného lesa, kde vítězí ten, komu se podaří projít nocí s nejmenším množstvím strachu. Jde o netradiční štychovku bez trumfů, kde se karty pohybují od –6 do +6 ve čtyřech barvách a místo sbírání bodů se snažíte dosáhnout co nejvyrovnanějšího výsledku – tedy nepřehánět to ani s pozitivními, ani se zápornými štychy.
Nejprve pravidlově
Každý hráč má dva duchy své barvy: jeden stojí na zřícenině ve středu stupnice strachu a druhý u hráče slouží jako připomínka barvy. Před začátkem se rozloží šest karet stupnice strachu do řady s hodnotami od –30 do +30, představující cestu, po níž se nebojácní duchové bojácných hráčů budou posouvat podle výsledků štychů.
Každé kolo obsahuje tolik štychů, kolik mají hráči karet (13/12). První štych zahajuje ten, koho naposledy něco vyděsilo. Ten vynese libovolnou kartu a určí tím barvu. Ostatní hráči musí, pokud mohou, barvu ctít. Vícebarevnou katu s nulou lze zahrát kdykoli. Pokud je první kartou štychu nula, další barevná karta určí barvu pro celý štych.
zdroj:
Radek Rath Malý
Po každém zahrání se nahlas oznámí součet všech hodnot – tzv. hodnota strachu. Na konci štychu vítězí nejvyšší karta ve vynesené barvě. Pořadí hodnot je od +6 dolů po –6, přičemž nula se nachází mezi kladnými a zápornými čísly. Pokud je nejvyšší karta nulová nebo u pěti hráčů i +1/–1, vítězí ta, která byla zahrána dříve.
Vítěz štychu si jej vezme a posune svého ducha po stupnici strachu o součet hodnot všech zahraných karet (kladně či záporně podle výsledku). Duch se tedy může pohybovat dopředu i zpět – čím větší celkový strach, tím větší posun. Když někdo překročí hranici +30 nebo –30, zapíše si odpovídající hodnotu a v dalším štychu pokračuje znovu od zříceniny.
Jakmile hráči odehrají všechny karty, kolo končí. Každý se podívá, na kterém poli stupnice stojí jeho duch a získá tolik bodů strachu, kolik ukazuje číslo políčka – bez ohledu na znaménko. Hráč, který během kola nezískal ani jeden štych a jeho duch zůstal na zřícenině, obdrží automaticky 15 bodů strachu. Poté se duchové vracejí na start, balíček se zamíchá a začíná nové kolo s jiným zahajujícím hráčem.
zdroj:
Radek Rath Malý
Po tolika kolech, kolik je hráčů, nastává konec hry. Vyhrává ten, kdo má celkově nejméně bodů strachu – tedy kdo se nejlépe udržel na hraně mezi odvahou a šílenstvím.
Potom kriticky
Štycholes tak spojuje klasické principy štychovek s neobvyklým zvratem: karty s negativními i pozitivními hodnotami obracejí obvyklou logiku štychovek naruby. Vyhrát neznamená získat co nejvíc, ale zvládnout správně dávkovat riziko a dramaticky řídit vlastní cestu po stupnici strachu. Jednoduchý princip funguje výtečně a je na hráči, jak odhadne ruce soupeřů a jak se pokusí propracovat k nulovému výsledku mimo zříceninu.
Štycholes není převratný jako Štycholov, protože hraní na absolutní hodnotu jsme již potkali v jiných hrách a také tu nenalezneme plánování na další kola (viz vytváření balíčku ve Štycholovu), nicméně je to hra příjemná, v našich končinách zřejmě originální, a pokud máte rádi štychovky, užijete doma obě dvě.
Jsem zvědav, zda Friese přijde ještě s nějakou třetí variantou, ze které si sedneme na zadky. Do té doby nezbývá, než si trochu zalovit a trochu se zabát. A pokud štychovkám holdujete, koukněte do portfolia TLAMA games na Kočku v krabici, neboť i ona mezi štychovkami vyčnívá, protože hráči si barvu svých karet volí. A od stejné firmy si můžete dát i velmi netradiční solitérní štychovku Za Severní les! Štychovky zkrátka zažívají zlaté časy.