Parta kamarádů vyráží v noci ven do zaplněného parku a chtějí si posvítit na své sousedy. Co takhle nahánět strašidla, ovce a mimozemšťany po městě? A pomůžete kamarádům, či se budete radovat z největších úlovků sami? Tak jako tak pozor na svítilnu, se slabou baterkou méně uvidíte...

Galerie

Italskými autory nové pátrací hry Posviť si jsou Hjalmar Hach a Lorenzo Silva, kteří spolu již stvořili hromadu titulů, ať již jde o středověké legacy The King's Dilemma či vlakovou zapisovačku Railroad Ink.

Hach pak stojí také za stromovou Fotosyntézou, oba se podíleli na mahjongovém Dračím paláci a Silva se podílel i na logických řetězcích ve Výbušných lektvarech. Vše detailně nakreslila Giulia Ghigini, jejíž kresby byste mohli poznat právě z třaskavých pokusů.

Posviť si lze zahrát kooperativně i kompetitivně. V základní variantě však všichni spolupracují, přičemž si pomáhají nést sílu neúspěchu při součtu výsledků v individuálních výzvách. Není to tak, že by si radili a řešili úkoly společně. Zní to složitě? Vše si vysvětlíme.

zdroj: Vlastní foto autora

Vysvětlení... pravidel

Každý hráč dostane svou luštící folii s výřezem města, papírovou baterku a ciferník. Zamíchá se balíček karet, jehož vrchní karta vždy určí hledanou postavu a vnitřek krabice poslouží jako počítadlo bodů s figurkami hráčů a měsíce. Hráči si prohlédnou hledanou osobu, obrátí přesýpačky, zastrčí baterku do folie a hledají.

Po necelé minutě je po všem. Na ciferníku nastavíte číslo odhadovaného množství, tedy kolikrát se daná postava ve vaší části města vyskytuje, poté obrátíte kartu postavy, prohlédnete si správný výsledek a uvidíte i výseče, kde že se ta postava všude na vaší folii nachází.

Čísla na ciferníku jsou spojená s jednou až čtyřmi hvězdičkami. Pokud jste odhad podhodnotili, posune se vaše figurka po počítadle o daný počet hvězdiček. Pokud jste se trefili přesně, postoupíte o jedno políčko navíc. A pokud jste to přestřelili, zůstanete stát na místě. Jakmile se ti úspěšní posunou kupředu, mohou se o jakýkoliv počet políček vrátit a přenechat body pohybu těm na chvostu skupiny pátračů.

zdroj: Vlastní foto autora

Nastává fáze posunu měsíce. Vedle čísla jsou na kartě postavy zobrazeny i ikony měsíce, tedy o kolik políček má figurka měsíce postoupit. Poté jeden z hráčů hodí kostkou a posune měsíc navíc o jedno či dvě políčka. Pokud padne symbol vybité svítilny, hráči své papírové baterky obrátí a na jejich rubové straně se nachází menší světlomet, kterým budou pátrat v následujícím kole.

Za každou figurku hráče, kterou měsíc předežene, se otočí lícem dolů jeden ze žetonů spěchu. Partie skončí tehdy, když úspěšně vyřešíte pět různých karet postav, nebo dříve, když dojdou žetony spěchu.

Zajímavě se pak počítá skóre. Sečtete dosud viditelné žetony spěchu a zároveň počet prázdných políček mezi figurkou měsíce a poslední hráčskou postavou. Poté se podíváte do tabulky, jak jste byli společně úspěšní. Hru nelze zjednodušit či ztížit postupem figurky měsíce navíc nebo zkrácením či prodloužením času. To na přesýpačkách neuděláte, ale může vám být nápomocná pro tuto hru vytvořená aplikace.

Galerie

Pro ty, kteří pátrali mockrát a pamatují si čísla spojená s kartami, autoři nabízí variantu Čtvrtiny, ve které se podle vylosovaného žetonu kartou zakryjete část folie, čímž se vám změní počet výskytu postavy. A toto rozhodnutí designérů velice vítám, protože si můžete být díky těmto modifikátorům a pěti různým foliím jistí, že vás hra bude mít pokaždé čím překvapit.

Co se týká soutěžního režimu, hrajete bez figurky i kostky měsíce a také bez žetonů spěchu. Jedná se o tvrdou soutěž pro zavilé honce, u které ale funguje kompenzační mechanismus. Ti, kteří se usídlí na špici pátrání, následující kolo odehrají se slabou baterkou, díky čemuž mají ostatní šanci vyrovnat náskok. Po odehrání pěti karet je opět po všem.

Pojďme si to vytmavit

Posviť si připomíná MikroMakro, neboť hledáte postavičku na velké mapě. Zatímco v MikroMakru nacházíte postavu v situacích poskládaných do souvislého příběhu, kterému máte porozumět, zde žádná souvislost není. Postavy nejdou po trase a mohou se skrývat naprosto kdekoliv, chycené v bláznivých situacích. Uchopením mechanismu se jedná o odlišnou zábavu a obě hry doma uživíte.

zdroj: Vlastní foto autora

Záhadou mi při čtení pravidel v předstihu na internetu bylo, jak budou svítilny ztvárněné a jak se jimi bude folie prosvěcovat. Jak jsem byl nakonec překvapený, když jsem zjistil, že se jedná o pouhé papírové proužky s bílým kolečkem, které po zasunutí pod folii s obrázky prozáří prostor kruhové výseče.

Hra nás doma bavila a užili jsme si kooperativní i kompetitivní režim. Zatímco ten kompetitivní se zdá být na první pohled srozumitelnější, a tedy i lepší, kdy každý sám za sebe pátrá a boduje, doporučuji vám hru dát dětem jako pomůcku pro spolupráci. Sice se tu děti neradí a pouze se vypořádávají společně s figurkou měsíce, která jim šlape na paty, ale hra navozuje zvláštní atmosféru, kdy ti vepředu couvají, aby tak pomohli svým druhům.

Počet hvězdiček na ciferníku neslouží jako bodový individuální zisk, ale jako možnost pohybových bodů, jejichž část můžete využít pro podporu svých kamarádů. V závěru pak každý svou bystrostí, tedy svými schopnostmi, přispěl do ranku společně nahraných bodů, které porovnají s tabulkou úspěchů. A tato forma spolupráce přesně odráží to, čemu se mají děti ve vztazích učit.

zdroj: Vlastní foto autora

Pravidla jsou až na jednu drobnost dobře sepsaná a i bez reálných svítilen a důvtipných elektrotechnologií se hře daří navodit a zachytit nadhozené téma. Idea papírových svítilen a jejich principu prozařování vám při prvním vyzkoušení vykouzlí pořádný úsměv na tváři.

Celkově tak hru doporučuji, i proto že prožitek zní je značně jiný než v MikroMakro. Zatímco tam v klidu pátráte, zde zběsile jezdíte světlem sem a tam a je to postřehovka, u které pro užité zpracování oceníte ostrý zrak a cit pro detail. Doporučuji od 5 let výše pro party dětí i rodiče s několika ratolestmi. Třeba najdete i masožravou rostlinu, tučňáka na útěku či žraločího gentlemana!