S rozeběhnutým školním rokem je třeba vyřešit náklady na školní pomůcky, zorganizovat cestu do školy, zajistit pravidelné svačiny a nechat své ratolesti sklízet úspěchy ve šplhu sociální hierarchií. A pro ty, kdož to neznají či se tím chtějí trápit i po večerech na stole, tu je Polis – hra o hospodaření, boji a zisku věhlasu.

Galerie

Dlouho očekávaná lokalizace hry od španělského Deviru z roku 2020 prostřednictvím českého vydavatelství Fox in the Box je tu! Autorem je Fran Diaz a jedná se o předělávku jeho titulu Polis: Fight for the Hegemony z roku 2012, kterou mu vydal taktéž španělský vydavatel Asylum Games. Novou verzi Polis ilustroval Enrique Corominas, který sice na kontě nemá moc her, zato však několik výrazných titulů posledních let jako Lacrimosa, Ierusalem: Anno Domini a chystaná Claustrophobia 1692: De Profundis.

Athény, nebo Sparta? To je, oč tu běží.

Polis je strategickou duelovkou, v níž se Athény a Sparta utkávají o převahu nad Řeckem během peloponéské války. Nejde přitom jen o válčení – k vítězství vede hlavně schopnost udržet pohromadě vlastní spolek poleis, zásobovat jej, rozvíjet a získávat prestiž, která je hlavním měřítkem úspěchu.

Hra se odehrává ve třech kolech, která postupně zvyšují možnosti i napětí. Na začátku každého kola se odhalí historická událost, jejíž účinky se rozdělí mezi oba hráče, kteří se poté střídají v tazích. V každém tahu provedete dvě různé akce, přičemž počet tahů není omezený – pokračujete, dokud oba nepasujete. Na konci každého tahu navíc kontrolujete, zda se někde neshromáždilo alespoň osm jednotek a nevypukla bitva.

zdroj: Radek Rath Malý

Co během svých akcí podniknete, je především otázkou hospodaření. Můžete verbovat hoplíty, stavět triéry, najímat obchodníky, rozvíjet kulturu, přesouvat armádu a loďstvo nebo dobývat další poleis. Stejně důležité jsou však daně a obchod, které udržují ekonomiku v chodu, a také váš proxenos, tedy diplomat, jenž dokáže pomocí stříbra podněcovat vzpoury a získávat poleis bez vojenského útoku.

Každá nová jednotka ovšem něco stojí a zároveň ubírá populaci z polis, takže rozšiřování armády může postupně oslabovat vlastní hospodářství. Hoplíti navíc potřebují jídlo a jejich rozmístění rozhoduje o tom, které regiony ovládáte. Pro dobývání polis musíte mít v jejím regionu převahu a dostatek hoplítů odpovídající jejímu opevnění; o výsledku útoku pak rozhodne hod kostkou. Úspěšné dobytí přináší další prestiž, ale neúspěch může znamenat ztrátu jednotek i oslabení samotné polis.

Velkou roli hraje také kulturní rozvoj. Z několika dostupných destiček můžete investovat do umění, filozofie či dalších oblastí v ovládaných poleis. Rozvoj se však dokončí až na konci kola a teprve tehdy přinese prestiž – navíc některé projekty mohou být cenné i při závěrečném bodování.

zdroj: Radek Rath Malý

Postupně tak musíte balancovat mezi rozpínáním, armádou a ekonomikou. Čím větší spolek ovládáte, tím více zdrojů můžete získat z daní, zároveň ale potřebujete více pšenice na jeho zásobování. Obchod umožňuje získat nedostatkové suroviny (pšenici a stříbro) výměnou za jiné, takže ani vítězství na mapě nemusí znamenat vítězství ve hře – pokud se vám rozpadne ekonomické zázemí, začne se hroutit i vaše moc.

Když oba hráči nakonec pasují, proběhne konec kola: dokončí se kulturní rozvoj, vyhodnotí nasycení populace napříč poleis a další závěrečné kroky. Poté hra pokračuje do dalšího historického období. Ve třetím kole už vrcholí boj o poslední území a zdroje a po jeho skončení rozhodne závěrečné vyhodnocení. Vítězí ten, kdo dokázal vybudovat mocnější a prestižnější spolek – a přitom se během několika desetiletí války nezničil vlastními náklady.

Trpělivost se vyplácí

Polis je po delší době další duelovkou, která vám zabere několik hodin (obvykle dvě až tři, pokud ji skutečně umíte) a která si zároveň zachovává svou přístupnost. Na první a třetí pohled. Na druhý pohled je třeba pochopit mnoho nuancí slovníku a implicitní strukturu pravidel – která jsou nadřazená a kdy je naopak neuplatníte a situaci řešíte specificky.

Galerie

Jelikož je sešit pravidel psaný pro válečnou hru, často se v polovině či konci sešitu musíte vracet na začátek pro první zmínku a pochycení nějakého termínu. Protože explicitně vysvětlené háčky, rozpory a výjimky, jak je zvykem u eurovek, tu nenajdete. Přestože ve hře existuje 11 akcí, tak průběh kola, tahu i veškeré akce dokážete vysvětlit velmi rychle a snadno během několika minut. Jenom najednou uprostřed partie tápete, obvykle u dobývání, bojování a podněcování, co jak vlastně vyhodnocovat. Stačí ale dvě až tři partie a můžete to hrát už i se svou babičkou.

Za takříkajíc hlavní akce, tedy pohyb, dobývání a vybírání daní, platíte prestiží, což jsou i vaše vítězné body v závěru partie. Prestiže máte pomálu, a tak se snažíte akce a tahy naplánovat tak, abyste vždy získali novou prestiž a nemuseli ještě pasovat. Následně děláte akce, které pomáhají získané zdroje spotřebovat či proměnit. Najímáte za železo či stříbro hoplíty, za dřevo či stříbro lodě. Snažíte se získat stříbro pro jeho univerzálnost a obilí pro nasycení populace v závěru kola. Athénám v počátku partie chybí stříbro a Spartě obilí.

Zároveň se vám pro obchod i rozvoj kultury, tedy zisk destiček vylepšujících poleis a přinášejících prestiž, hodí víno. Když zaplatíte obilí navíc a přesáhnete počáteční limit polis v závěru kola, přinese vám to prestiž. Tu zároveň kvůli omezení množství jednotek na regionu potřebujete pro jejich neustálé posouvání dál, abyste mohli z přebývajících obyvatel na kartě polis verbovat jednotky.

zdroj: Radek Rath Malý

Zatímco Athény vévodí bitvám na vodě, Sparta těm na souši. Když se střetne osm jednotek, dojde k bitvě pomocí karet, které jsou vykládané tak, že útočník volí jednu z několika formací (ilustrací) a obránce je musí dorovnat. Můžete tím přijít o jednotky i získat prestiž. Následuje-li další kolo bitvy, doberete si nové karty a role útočníka a obránce si prohodíte. Jednotkami také můžete dobývat poleis nebo je podplatit svým diplomatem, pokud máte opravdu hodně stříbra.

Vše je otázka načasování. Musíte udržet rytmus střídání prestiže a surovin. V regionu můžete mít polis vy i soupeř. Kdo však vybere daně jako první, ten je bude mít. Aby vám daně přinesly hodně, musíte mít na regionu hodně hoplítů. Mimochodem toto je jeden z nejlepších konceptů ve hře, kdy síla vojenských jednotek vám pomáhá dočasně zaplnit tabulku a vyždímat více kusů daného zdroje. Přičemž každý region nabízí dvě až čtyři suroviny v rozdílném množství.

Na obchodu se snažíte být dříve než soupeř. A jakmile pasujete, za každou další akci musí váš soupeř zaplatit libovolnou surovinu navíc. Polovina nespotřebovaného vína a obilí se vám navíc po nasycení a růstu zkazí. Je tu zkrátka hodně co objevovat a některé koncepty jsou tu zcela nové.

zdroj: Radek Rath Malý

Zároveň je však znát, že se jedná pouze o učesanou verzi designem již starší hry z roku 2012. Ale z hlediska přístupnosti a následné zábavy ji mohu jedině doporučit. Ocení ji zejména trpělivé, soupeřivé dvojice se vztahem k tématu, kterým se líbila třeba Concordia a Antike II. A když vás Polis zaháčkuje, můžete se od ní odrazit k fenomenální duelovce Hannibal & Hamilcar či Successors (Fourth Edition) pro více hráčů.