Po přestěhování téměř 200 km od mého rodiště jsem začal cítit, že setkávání s mými kamarády na pravidelné deskoherní víkendy je v ohrožení. Stále se sice občas sejdeme, leč frekvence se povážlivě snížila. Proto postupně začínám brát zavděk každou sólovkou, která se mi dostane do rukou.

Galerie

Shodou náhod a šéfovo vytížením se mi do nich dostaly i na první pohled sympatické Olejovky, na které jsem se těšil hlavně kvůli tématu. Ostatně, kdo by nechtěl vyplout na širé moře a začít lidem přinášet radost v podobě zakonzervovaných mořských plodů?! Já vím, moc vás asi nebude. Jenže když za tím stojí šikula Scott Almes, autor mé oblíbené série Malá velká, tak se i přes pach ryby budete zajímat, no ne? Ale dostál vůbec své pověsti i tentokrát?

Libé výhledy na širé moře

Olejovky zaujmou hned na první pohled vizuálním zpracování. Zůstává věrné pohlednému nadprůměru Salt & Pepper Games a Jorge Tabanera Redondo s ním úspěšně přenáší atmosféru malého rybářského snu na hráče. Ilustrace jsou detailní s příjemným rukodělným puncem. Tematika konzerv se objevuje snad v každém komponentu a člověk pomalu začne mít pocit, že je ze stolu cítit svěží mořský vzduch.

Už rozměry krabice vám pak trochu napoví, že v tomhle případě nepůjde o nijak hutnou záležitost, přestože ji u nás vydalo Fox in the Box. Domněnku záhy potvrdí i rychlé projití pravidel, která jsou napsaná srozumitelně a vysvětlí poctivě vše. Navíc si český překlad vtipně hraje s některými názvy a dokáže vykouzlit úsměv, přestože pár narážek působí trochu lacině.

zdroj: Fox in the Box

Udržitelné rybaření

Vše je tak svižně připravené na to, abyste konečně vypluli na moře. V Olejovkách vás čeká 12 samostatně hratelných scénářů rozdělených do měsíců běžného kalendářního roku – začínáte v lednu, končíte v prosinci. Každý je unikátní výzvou s rozličnými cíli ke splnění i jinými startovními podmínkami. Je sice trochu škoda, že se hráči nedozví více zajímavých faktů o průmyslu, k nimž rozdělení do kalendáře vybízí, ale to nevadí.

Hlavní principy nicméně pokaždé zůstávají stejné. Začínáte s jednou lodí, omezenými financemi a mořem, ve kterém se nachází váš budoucí úlovek. Vzhledem k tomu, že titul patří do žánru bag buildingu, se většina snažení točí kolem pytlíku plného žetonů. Jsou rozdělené do čtyř úlovků a žetonů moře.

Každé kolo začne tím, že zašátráte v pytlíčku a vytáhnete pět žetonů. Ty představují úlovek, který můžete buď umístit na vaši loď s omezenou nosností, nebo je nechat moři, což je důležité ve třetí fázi. Té nicméně předchází druhá, kde ponechané úlovky směníte za karty vylepšení nebo je prodáte na místním trhu za peníze, které potřebujete ke splnění podmínky a nákupu přírůstků do rybí flotily.

zdroj: Fox in the Box

Jakmile to budete mít, spočítáte všechny žetony ponechané v moři, čímž zjistíte, jak se sardinky, škeble a další množí. Každá dvojice a víc znamená další přírůstky do vody, které se neztratí v dalších kolech. Zároveň se tím sympaticky simuluje ekologická udržitelnost oceánů, kde musíte lovit s rozmyslem a malou nenažraností, jinak nezvítězíte.

Děravé sítě

Všechny fáze opakujete do chvíle, než odehrajete přesný počet předepsaných kol, na jejichž konci zjistíte, jestli jste podmínku scénáře splnili a můžete směle pokračovat, nebo zda jste selhali a z vašeho snu nic nebude. Zpočátku jde o hezky zacyklenou snahu, u které neustále přemýšlíte, jaké kroky volit pro tentokrát, abyste rybaření optimalizovali. Příjemně to odsýpá a vy se těšíte, co si připraví další scénář.

Jenomže jak budete pokračovat a odhalovat veškeré taje, zjistíte, že všechno děláte neustále stejně. Brzy objevíte recept na úspěch a rozdílnost jednotlivých scénářů bohužel není taková, aby ho zdárně nabouraly. Z počátku zajímavý rébus se tak začne rozmělňovat, jednotlivé kroky těžknou a vám nakonec dojde, že se jednotlivá sezení moc neliší a správa pytlíku začne být i únavná.

Galerie

Sen o dokonalém prostoru pro zábavné industriální rybaření se začne rozplývat a ústa pomalu zavalí pachuť rozříznuté žluči. Dobrá, takové přirovnání je možná trochu zcestné, jelikož Olejovky se nadále dají bez větších obtíží pozřít, minimálně na prvních několik soust. Problémem ale je, že jakmile tento nedostatek objevíte, nikdy se nezbavíte dojmu, že podobné téma si zasloužilo něco propracovanějšího.