Ve světě stolní zábavy existuje jen málo jmen, která jsou tak známá jako Reiner Knizia. Ostřílený deskoherní matador je neuvěřitelně plodným autorem, s jehož tituly se na pravidelné bázi můžete setkávat už od začátku devadesátých let. Za ty roky pomohl na svět řadě oblíbeným zážitkům (Zoo Vadis, My City, Lama) a nasbíral tolik zkušeností, že se snad každý jeho projekt vyplatí sledovat. U Obrození to platí dvojnásobně.

Galerie

Pozitivní negativita

Rebirth, jak se hra v originále jmenuje, zaujala už při svém oznámení v roce 2024. I přes post-apokalyptické téma pokračovala v rozjuchaném přístupu vydavatelství Mighty Boards, takže představovala svěží vítr a relativně překvapivé uchopení jinak potemnělého zasazení plného prachu a obyvatel na hranici lidskosti. Nelze se proto divit, že REXhry po hře sáhly a uchýlily se k jejímu počeštění.

zdroj: Rexhry

Knizia tak ke konci světa přistupuje s nadějí v srdci. Země se sice nachází ve zpustošeném stavu po řadě katastrof, a společnost je v naprostých troskách. Přesto svítá naděje! Naděje, že se všechno povede dát zase do pořádku. Minimálně do Skotska a Irska se vrací starobylé klany, které se v bujné vegetaci znovu pokusí vybudovat civilizaci. A jak už správně tušíte, do čela jednoho z nich se usadíte i vy.

Přetahování o zemi

Nenechte se zmást. Tohle není společná snaha za lepším obecným blahem. Klany zůstávají majetnické, proto mezi sebou soupeří o každý kus země. Nečekejte poklidné budování a zvelebování. Obrození dokáže být pekelně zákeřnou hrou, kde si hráči neustále škodí a kazí plány při přetahování i o to poslední políčko a bonusové body k dobru. Přeci jen se vítězem může stát jenom jeden.

Galerie

Pokud ale v něčem exceluje, je to přístupnost. Celý herní zážitek je obestavěný kolem pokládání dílků. Vaším jediným herním úkonem je v každém svém tahu si dobrat dílek ze zásoby, abyste ho následně strategicky umístili na herní plán, čímž reprezentujete klanovou snahu o obnovu země. A to je opravdu všechno. Jenomže co se zprvu může zdát naprosto banálním, se s každou další hrou vrství.

Pole, fabriky i města

Obrození je jedním z těch titulů, které s každou odehranou partií zrají. Přestože je postavený na primitivním úkonu, je kolem něho vystavěna řada systémů, jež umožňují až překvapivé množství taktizování. Samotné dílky jsou třeba rozdělené do tří typů – farmy, elektrárny a obydlí. Každý můžete pokládat na vyhrazená pole, přičemž všechny se trochu jinak bodují.

Farmy a elektrárny vám přinesou body okamžitě po položení. Získáte jeden za každý dílek stejného typu v nepřerušovaných liniích. Postupně tak tvoříte velké shluky, aby se příděl navyšoval, ale současně se snažíte to samé kazit soupeři. Obydlí mezitím bodujete až po dostavení kompletního města. Podle počtu volných míst do něj své stavby mohou pokládat různí hráči, přičemž po dostavení se body rozdělí podle jejich vlivu.

zdroj: Rexhry

Ať už ale pokládáte libovolný z nich, obnovujete s nimi i hrady a katedrály. Hrady stavíte/ovládáte ve chvíli, kdy v jejich sousedství máte největší počet dílků. Na konci hry vám každý přinese pět bodů. Katedrálu naopak může postavit každý hned po umístění svého prvního dílku do jejího sousedství. Jakmile to udělá, dobere si kartu osobního úkolu se závěrečnou bodovací podmínkou.

Dvě tváře ostrova

Titul je tak nakonec neustálou optimalizační přetahovanou, kde se snažíte získat co největší množství bodů za vaše kroky, ovšem současně sledujete soupeře a snažíte se předvídat a kazit. Vzhledem k dobírání dílků v každém tahu do taktiky samozřejmě občas promluví náhoda, ale možností je pokaždé tolik, že jen zřídkakdy vysloveně překazí dobře rozmyšlené plány.

Upřímně, při hraní jsem si občas vzpomněl na Šachy nebo minuloroční hit Mňau. Minimální množství pravidel s maximálním množstvím přemýšlení a strategie, které dělá radost už jenom tím, že zpočátku prázdný plán se postupně strašlivě hezky zaplňuje.

zdroj: Rexhry

Nicméně je nutné přiznat, že plný potenciál obnova ukáže až na mapě Irska. Oboustranný herní plán neskrývá „jen“ dva různé herní plány, ale v konečném důsledku i módy. Skotsko figuruje jako rozlehlý tutoriál, jemuž láme vaz především fádnost dobíraných úkolů a občas jejich nesplnitelnost (doberete-li si kartu v pozdějších fázích). To je problém, jenž Irsko spolehlivě odstraňuje.

Místo tajných úkolů se na začátku hry vylosuje osm veřejných, o nichž všichni hráči ví. Vy se pak s ostatními předháníte v tom, kdo je splní dříve, což i díky komplexnějšímu rozložení políček na plánu je hezkou výzvou. I když je trochu náročné sledovat všechny podmínky najednou a musíte si projít několika hrami, aby se vám spolehlivě zaryly pod kůži. Stejně jako bonusy z věží, jež v Irsku střídají zmíněné katedrály.

Znovuosídlení pro všechny

Obrození současně vysloveně jednoduchými a osvědčenými postupy zajišťuje, že si užijete téměř identickou zábavu v libovolném počtu lidí. Hra ve třech sice ostatní lehce převyšuje, přesto si přetahovanou bez kompromisů užijí dva i čtyři. Kvalita, jež rozhodně není samozřejmostí.

Galerie

Už z krabice vám pak bude jasné, že se máte těšit na vizuálně překrásný zážitek – dojem, jaký podporuje i zbytek obsahu. Plány hrají barvami a zůstávají přehledné, přičemž figurky z recyklovaného dřeva si drží detaily i funkčnost. Navíc vysloveně potěší stavění katedrály, které lze skládat na sebe, tvoříc různobarevné věže. Snad jen škoda, že se v základní a v u nás prodávané verzi nenachází pytlíky na pohodlnější skrytí dílků (občas se na stole zkrátka mohou otočit) a půvabné miniatury vzducholodí.

Obrození je nakonec další trefou renomovaného tvůrce, který s ní znovu dokazuje, že ještě nepatří do starého železa. Z banálních pravidel dokáže vykřesat překvapivě strategický titul, jenž nejen skvěle vypadá a nahlíží na jinak depresivní téma s nadějí, ale dokáže i velmi příjemně bavit.