Ačkoliv společnost CMON aktuálně řeší nemalá úskalí spojená s finanční stránkou a budoucností, jeho pozici schopného tvůrce přístupných a zábavných deskových her mu asi nikdo neodpáře. Celek má ve svém portfoliu mnoho povedených značek i samostatných her, které sice náruživé eurovkáře moc nezaujmou, ale nadšence do dungeon crawlerů či odlehčenějších zážitků rozhodně ano. Už třeba jen díky vysokým produkčním hodnotám. Strategie Nova Era od dvorního designéra Andrea Chiarvesio oproti ostatním ale přeci jen vyčnívá.
Pohledný výlet do historie
Letošní novinka, kterou u nás v češtině vydala tuzemská pobočka Asmodee, neláká na rozmáchlé zážitky či propracované figurky. Naopak je obsahově trochu odměřená, což odráží její rodinné zaměření, jemuž odpovídá i vizuální zpracování.
To nadále důkladně drží vztyčenou rožhavenou pochodeň pohledné grafiky, která je značně stylizovaná a pohybuje se mezi kreslenými filmy a komiksy. Jenom bych upravil výběr barev, jež mohly být kontrastnější pro lidi, co s nimi mají problém. Jinak ale působí moderně.
zdroj:
Vlastní foto autora
zdroj:
Vlastní foto autora
Právě s ohledem na střídmost vyhotovení jednotlivých komponent se však člověk musí zamyslet nad tím, jestli by to nešlo provést trochu inteligentněji. Protože na to, co Nova Era nabízí, zabírá na stole až překvapivě velké množství místa. Na klasický „jídelák“ se dostanete až ve chvíli, kdy rozvržení trochu upravíte a lehce prvky smáčknete k sobě. Podložka o rozměrech 120 x 90 cm byla nedostatečná. Je to trochu paradoxní, protože některé texty jsou na kartách vysloveně titěrné a komplikují přehlednost.
Kostky s kartami
Jakmile najdete dostatek místa, můžete se po relativně rychlé přípravě pustit do hraní. Tím se před vámi postupně rozvine přívětivá strategie, která sice oficiálně spadá do civilizačního subžánru, ale opravdu spíše jen tématem. Hrajete sice za nepojmenovanou a abstraktní lidskou civilizaci, jež se napříč věky vyvíjí skrze osobnosti, technologie a území, ale nakonec jde hlavně o spojení draftování kostek a lehkého engine-buildingu.
Každé kolo začíná tak, že jeden z hráčů hodí kostkami. Tím se vytvoří několik setů tří kostek, jež si jednotlivci postupně vybírají. Barva i hodnota udává možnosti a akce, které v daném kolem budete moci provést. V nabídce je navíc vždy o jednu sadu tří kostek více, aby jedna zbyla. Právě ta určuje postup pohrom a temného věku, což jsou mechanismy, jež mají negativní vliv na všechny hráče a mění hodnotu vybraných kostek, případně vám narušují vámi budovaný engine.
Ve chvíli, kdy všichni mají kostky u sebe a posune se ukazateli pohrom, přijde na řadu postupné hraní akcí, jež startuje přísedící, který vybíral kostky jako poslední, poté se pokračuje proti směru hodinových ručiček. A právě hraní akcí tvoří hlavní aspekt, jenž musí hráči během snažení řešit.
Akce skrze šestistěnku
Na svém tahu mohou provést jednu ze sedmi dostupných akcí, podle toho, jaké kostky vybrali. Hlavní možností je v tomto ohledu vývoj technologie z ruky či nabídky, kterou tvoří vždy spodní řada mřížky z právě vyložených karet technologií. Technologie jsou zastoupené herními kartami spadajících do jednoho ze čtyř aspektů (blahobyt, vojenství, ekonomika, vědomosti), potažmo barev. Každá z karet má okamžitý či postupný efekt, ale rovněž stojí určitý počet zdrojů.
zdroj:
Vlastní foto autora
Zdroje určuje jak hodnota samotné kostky, tak i přímo žetony na herní desce, jež postupně získáváte. Znamená to, že pokud byste chtěli zahrát Bankovnictví, musíte mít buď šestku na oranžové kostce, případně menší číslo na oranžové kostce s tím, že zbytek doplatíte přímo žetony. Samozřejmě ale můžete technologii vyvinout i z jakékoliv jiné kostky, jenom pak musíte celou cenu zaplatit zdroji.
Takto vyvinuté karty technologií si pokládáte nad svou herní desku, čímž si postupně budujete zmíněný engine, který se navzájem různě kombinuje, abyste mohli prosperovat. Pokud by vám však zdroje chyběly a nepotřebujete zrovna vykládat další karty, můžete danou kostku odhodit a vzít si zdroje odpovídající počtu i barvě.
Známostí k bodovým obnosům
Kromě technologií budete rovněž najímat historické osobnosti. Ty fungují obdobně jako technologie, jenom za ně platíte buď černou kostkou a/nebo zvyšováním nepokojů. Pokud nepokoj bude příliš vysoký, sníží se hodnoty získaných kostek, případně dojde k revoluci, která poškodí karty v civilizaci. Černou kostkou ale můžete nepokoje snižovat, stejně jako případnými efekty.
Osobnosti obecně přináší alternativní způsoby bodování při splnění určitých podmínek, jež častokrát doprovází další bonusy. V pozdějších fázích ještě můžete získat karty území, za něž neplatíte přímo zdroji, ale musíte splňovat podmínku pro jejich vyložení, která se točí kolem toho, že máte v civilizaci určitý počet karet daného typu.
Jak už navíc bylo zmíněné, časem se k vám dostanou pohromy či jiné efekty, které vám mohou karty poškodit. To znamená, že je musíte otočit a neuplatňovat jejich efekt, dokud je neopravíte. Náprava ovšem není těžká, jelikož stačí utratit libovolnou kostku a opravíte rovnou dvě. Horší to je ve chvíli, kdy jde karta do minulosti, což místním žargonem znamená, že ji odhodíte.
Aby byl výčet akcí kompletní, existuje ještě trochu plonková akce, díky které si vezmete dostupnou technologii z nabídky do ruky. Nevyložíte ji tedy hned, ale získáte ji do budoucna a nikdo jiný ji už nesebere.
Paradoxní historie
Po odehrání všech hráčů se zkontrolují pohromy, vyhodnotí fáze produkce, v nichž některé karty generují materiály, případně mají jiné příjemné efekty, a posune se ukazatel kola. Takhle se hraje celkově devětkrát, což zabere většinou hodinu až hodinu a půl. Jakmile se odehrají tři kola, dojde na bodování podle podmínek na kartách a počtu i typu karet ve vaší civilizaci. Kdo má na konci nejvíce, vyhrává.
zdroj:
Vlastní foto autora
zdroj:
Vlastní foto autora
Pokud jednotlivé systémy tolik neřešíte a chcete především nenáročnou oddychovku, u které je třeba trochu přemýšlet, funguje Nova Era ve skutečnosti docela dobře. Jakmile ale nad ní začnete více přemýšlet, náhoda bude proti vám a v hlavě vám vyvstanou některé otázky nevyčtené z pravidel (chybějící zmínka o neexistujícím limitu zdrojů a karet či důkladnější popis vyvíjení), dojde k lehkému rozpadu.
Titul je totiž plný paradoxů. Zatímco herní systémy se snaží být maximálně otevřené, aby nedocházelo ke zbytečně velkému množství „spálených“ akcí (možnost využívání kostek v podstatě na všechny akce za cenu zdrojů), staví proti tomu restrikce a náhodu. Krásným příkladem je právě nabídka karet a dostupnost pouze spodního řádku. Takže ve chvíli, kdy se karty a kostky špatně sejdou, přichází frustrace a občas nuda.
Proti hře i hráčům
Na to se napojuje i pravděpodobně nejvíce kontroverzí aspekt. Jde o nesmírně konfliktní hru, kde bojujete jak proti mechanismům, tak i proti ostatním. Kromě výběru kostek to reflektuje systém zastarávání karet. Výzkum vybraných technologií způsobí, že některé jiné jsou už za zenitem a hráči je musí odhodit. Ve chvíli, kdy někdo takovou kartu vyloží, oznámí všem název zastaralé technologie a každý její vlastník ji musí odhodit (z ruky i vyložených karet před sebou).
zdroj:
Vlastní foto autora
Tím narušíte engine sobě i ostatním. Jistou záplatou je skutečnost, že ve chvíli, kdy zastará vaše vyložená karta, získáte jeden bod. V konečném důsledku jde jen o malé vykoupení, jehož negativní stránka většinou bývá větší. Tím spíše ve chvíli, kdy ji jednoduše nejde předejít a efekt je mimo vaší moc.
Kontrapunktem poškozování je naopak vývoj. Vyložené karty vám mohou na konci kola vyvinout přechodové technologie, které si vezmete do ruky. Pokud se tak stane, musíte prohledat jeden ze dvou speciálních balíčků, daný kus najít a vzít si ho do ruky. Zvláštní však je, že vzhledem ke zvolenému názvosloví, vývoj dané technologie nezastará tu předchozí, což lehce rozbíjí koherenci. Navíc vývoj nepřináší natolik velké výhody, aby ho stálo za to aktivně řešit.
Dynamika dvojité osobnosti
Pohromy a nepokoje vám pak pod nohy hází klacky, jež neustále narušují vymyšlený plán, který se snažíte napravovat. Jenomže ve chvíli, kdy ho napravujete, spotřebováváte akce, jež zase je nutné mít pro vývoj. Tím se člověk zacyklí, což vytváří trochu nepříjemný pocit toho, že neustále tlačíte proti hře, místo toho, abyste se přirozeně vyvíjeli. Osobně mi tento aspekt zase tolik nevadil, leč plně uznávám, že se do podobně zaměřené hry příliš nehodí. Přestože to tematicky jistý smysl dává.
Nova Era proto působí rozpolceným dojmem. Partie jsem si užil, stejně jako vizuální stránku, která by ale mohla být trochu přehlednější. Ve dvojici to příjemně ubíhá, s dalšími hráči se čas natahuje a s přemýšlivci dosáhnete klidně na dvě hodiny. Stavění enginu není zahlcující a draftování kostek nabízí zajímavou a docela odvážnou dynamiku i dodatečnou vrstvu. Převládá v ní však jistá forma rozpolcenosti, za kterou může spojení mechanismů, jež se do podobně laděného zážitku zase tolik nehodí.