Když Flatout Games před pár lety oznámili přípravy rodinné hry Fit to Print, byl jsem učarovaný. Projekt potvrdil, že firma má čich na tituly s lákavou premisou a s parádním zpracováním, které jde ruku v ruce. V tomto případě o to intenzivněji, když si hrajete na zvířecího redaktora na lovu za těmi nejlepšími místními novinami.

Galerie

Původní verze mi tehdy utekla a upřímně jsem zapomněl na její existenci. Proto mne potěšilo, že se TLAMA games zhostila českého překladu, aby se o nástrahách novinářské profese mohli bez překážek přesvědčit i tuzemské rodiny. Daří se lákavé myšlenky Lesu v pressu přetavit i do povedené hry, nebo se jedná o jedinou pořádnou sílu?

Společný svět zvířat a lidí

Jak už to tradičně bývá, odpověď na tuto otázku se z velké části skrývá ve vašich preferencích. Už před vydáním jsem se setkal s polarizujícími názory. Některým se výsledný produkt zamlouval, jiní ho snad až se znechucením odvrhli. Měl jsem se proto na pozoru a k titulu přistupoval přeci jen ostražitě. Nakonec jsem byl ale rád, že patřím k té spokojenější části publika, přestože jsem si vědom nedostatků. Začít by se nicméně mělo pozitivně!

zdroj: Tlama Games

Peter McPherson dokázal svůj koncept dotáhnout do úspěšného konce, kde se mu umně povedlo lákavé téma napojit na funkční herní mechanismy. Vždy mě zarmoutí, když je téma pouhou kulisou. To není případem Lesu v pressu. Z něho je naopak cítit, že se autor mnohokrát zamyslel nad tím, jak do něj sestavit vymyšlené principy.

Pozor na uzávěrku, pane šéfredaktore

Během sezení, k němuž může usednout až 6 hráčů, si každý vybere, za jakou z tiskovin bude hrát. Po výběru a sestavení líbezného stolečku, který slouží jako odkládací plocha, odstartuje vyslovené peklo. Každý chce získat ty nejlepší zprávy a hon za nimi je velkým závodem. Proto se drtivá většina letní novinky odehrává v reálném čase, jež začíná být u stolních her čím dál populárnější volbou.

zdroj: Tlama Games

Snaha se odehrává na ploše tří kol představujících jednotlivé dny. Každé má tři fáze, kterými si projdete nejdéle do pěti minut (podle zvolené obtížnosti). Vše odstartuje výběr článků. Doprostřed stolu se rozhází všechny herní destičky lícem dolů. V jejich výčtu najdete články, reklamy a fotografie různých velikostí. Jakmile se zapne časovač, všichni se jednou rukou pustí do výběru. Berete dílky a na svém stolečku je otáčíte, abyste vyhodnotili, jestli se vám hodí na titulní stranu. Ta má totiž omezený prostor, do něhož je potřeba sebrané dílky umístit.

Jakmile si budete myslet, že už máte dostatek materiálu, zakřičíte sazba a pokusíte se na svou herní desku vyskládat všechny nasbírané destičky tak, abyste ji ideálně celou zakryli a dosáhl nejlepší bodové hodnoty. Každý článek má svou vlastní hodnotu, fotografie nabízí dodatečné podmínky a reklama vám vydělává na chod novin. Zároveň ale musíte při sazbě dodržovat několik pravidel.

A co peníze! Máte?

Reklamy, články stejného typu a fotografie nesmí sousedit (je možné, aby se dotýkaly rohy), všechny dílky musí mít správnou orientaci a nesmíte jimi přesáhnout vyznačenou plochu. Centrum titulní strany tvoří vylosovaný sólokapr představující unikátní podmínku pro dané kolo. K tomu ještě musíte myslet na to, aby články měly vyrovnanou náladu (pozitivní a negativní) a ideálně vám na stole nezbyly žádné vybrané dílky, jelikož přináší trestné body. Alespoň vám ale zůstanou do dalšího kola.

Galerie

Ve chvíli, kdy si myslíte, že už lepší rozmístění nevymyslíte, zakřičíte tisk, vezmete si žeton hodin s nejnižší číselnou hodnotou a čekáte, než svou práci dokonají i ostatní. Jakmile vyprší čas, máte smůlu a svou práci musíte chtě nechtě odevzdat. Následuje kontrola dodržení pravidel hráčem po vaší levici a případné zneplatnění přešlapů. Poté konečně dojde na sečtení bodů, úklid a přesun do dalšího dne.

Každým kolem se o něco zvětšuje operativní prostor novin, vždycky se ale snažíte o maximální balanc. Po sečtení bodů v posledním kole se nejdříve zkontroluje, kdo získal nejmenší množství financí z reklam. Takový člověk je automaticky vyřazený v boji o vítězství, i kdyby měl jinak nejvíce bodů. Ze zbylých lidí se určí finální vítěz.

Optimalizace s náhodou

Nebudu zakrývat, že jsem si při hraní párkrát nevzpomněl na Galaxy Truckera od Vlaady Chvátila. Vybírání dílků a snaha o maximální optimalizaci je v podstatě stejná, jenom se neodehrává ve vesmíru, nýbrž v Bodlákově a za doprovodu trochu menší komplexnosti. Přidanou hodnotou je ale naopak krásné propojení s tématem, kdy si skutečně připadáte jako šéfredaktor honící uzávěrku (skončíte-li první, v dalším kole si jako první vybíráte sólokapra) při současném hledání rovnováhy mezi kvalitním obsahem a prachsprostou inzercí.

Ruku v ruce s tím jde největší úskalí, kvůli němuž mnozí k Lesu v pressu nebudou chtít ani přičichnout. Je tím značná míra náhody, s níž musíte počítat. Sice vám do oka po několika kolech přejde hrubá míra při vybírání, ale v konečném důsledku to je vždy o štěstí, protože neexistuje žádná spolehlivější metrika než odhad. A jelikož se při výběru může stát, že vám do ruky zkrátka nepřijdou dobré dílky, zatímco ostatní ty potřebné „vyžerou“, dokáže se dostavit frustrace. Tím spíše kvůli tomu, že neexistuje čas na oddech a strategie hraje menší roli.

zdroj: Tlama Games

V kontrastu s tím zase musím přiznat, že naší herní skupině to vůbec nevadilo. I když občas některá kola nebyla nejčistější, zábava přetrvávala a napětí většinou trvalo do konce. Více než náhoda nakonec spíše vadilo tempo. Díky časovému limitu vám asi došlo, že čistého hraní dostanete maximálně 15 minut. Zbytek je správou, kdy věci připravujete, kontrolujete, případně bodujete. Správa se navíc prodlužuje pokaždé, když ke hře přisedne nováček, jehož musíte kontrolovat o to usilovněji. Vytvoří se trochu nepříjemná pachuť z toho, že ve skutečnosti spíše počítáte, než abyste hráli.

Silně spolu i sami

Jde o jeden z aspektů, kvůli nimž se ke hře nebudete chtít tolik vracet. Nabijete dojmu, že s přepočtem na čisté hraní se vám příprava nevyplatí. To Les v pressu posouvá k občasným výplňovkám. Přesto při každém zahrání nabídne odlišný herní zážitek, čemuž jde tvůrce naproti.

Titul nabízí několik rozličných variant, jimiž si zážitek osvěžíte. Do běžného hraní lze zapojit unikátní schopnosti (maximálně doporučuji), případně zamezíte neúprosnému tikání času tahovým režimem. Jde o sympatické možnosti korunované překvapivě skvělým sólovým zážitkem.

zdroj: Tlama Games

Přestože se při osamoceném hraní většinou přetahujete sami se sebou, absence dalších hráčů rozvolní tempo a do popředí se dostane větší porce přemýšlivosti. Kdyby to snad bylo málo, designér si připravil hned několik speciálně vytvořených puzzlů, v nichž se s předem určených destiček snažíte vytvořit co možná nejlepší kombinaci. Pryč jdi náhodo, vítej klidnější logiko. Zamrzí snad zase zdlouhavá příprava umocněná hledáním konkrétních komponent v hromadě.

To není země, Karle. To je zahrádka

Trvanlivost též prodlužuje seznam úspěchů, který si až šest hráčů postupně odškrtává. Sice si neodemknete dodatečný obsah, stejně je postupné plnění vytyčených milníků hřejivé. A kdyby pozice šéfredaktora byla na vaše ratolesti příliš komplikovaná, zjednodušte si ji naprosto přístupným rodinným režimem.

Galerie

Kdybyste nicméně potřebovali další důvod, proč se přemluvit a Les v pressu na stůl zase po čase vytáhnout, je jím vizuální zpracování. Ian O'Toole přenádherně zvěčnil McPhersonovi myšlenky a TLAMA games je doplnila barvitým a promyšleným překladem, který si občas moc hezky hraje s naším jazykem (viz. parádně přeložený název). Jenom škoda, že některé komponenty jso náchylné k poškození a stačí jen chvíle nepozornosti, abyste jim něco provedli.

Titul nicméně přináší do stolního světa roztomilý chaos zvířecí žurnalistiky. Zaujme vzhledem, potěší tématem, ale strategičtější povahy může rozladit svou náhodností. Hledáte-li hru s osobitým stylem a odlehčenou snahou o optimalizaci, pravděpodobně vám zaryje ťapky pod kůži. Jenom se připravte na to, že správa a kontrola dokáže být únavná.