V roce 2020 udělal díru do světa Dustin Dobson z Kalifornie a to díky osmnácti kartové hře Kostnice Sedlec, která nás vrací do kobek po morové ráně a husitských válkách. Pomáháte napůl slepému mnichovi uspořádat kosti v kryptě a snažíte se přitom plnit přání zesnulých, tedy poskládat karty s bodovacími podmínkami do co nejefektivnější pyramidy lebek.
Do češtiny hru přinesl Mindok a pro její úspěchy přibývala další a další rozšíření. Pokud tedy byla hra opravdu vyvinuta na osmnácti kartách a autor jen neosekal původní balíček... Kdo ví.
Po dvou letech od českého vydání společně s dalšími dvěma minikaretkami, jimiž byly Řekni to květinou a Guláš, se v češtině dočkáváme rozšířeného, takřka souborného vydání Kostnice. To společně s 18 základními kartami obsahuje též 37 dalších ze sedmi rozšíření a sehnat můžete i promo kartu dalšího šampiona bodující jiné šampiony. Grafiku si vzal na starost opět Marty Cobb.
Tahle lebka patří támhle!
Na začátku partie je na stole připravený hřbitov tvořený šesti balíčky po třech kartách lícem dolů. Ve svém tahu si vybíráte jednu ze tří akcí. Můžete se pustit do kopání, kdy otočíte vrchní karty dvou libovolných balíčků a z právě odkrytých si jednu vezmete. Pokud je otočený jen jeden balíček, kopete pouze tam.
Druhou možností je jednoduchý sběr. Vezmete si některou z karet, které už leží otočené lícem vzhůru. A nejpozději tehdy, když máte na ruce už dvě karty, přistoupíte ke třetí akci, jíž je uložení do své pyramidy lebek. Tu budujete klasicky tak, že sice nemusíte dokončit spodní patro pro plnění vyššího, ale karta z vyššího patra se musí vždy opírat o dvě z patra spodního. Ve dvou hráčích tvoříte o devíti kartách, zatímco ve třech hráčích postavíte menší o šesti kartách. Díky rozšířením je ale možné hrát i se čtvrtým a pátým hráčem.
Když má každý hotovo, přichází na řadu závěrečné sčítání. Každý druh lebek má svůj způsob bodování, takže během partie přemýšlíte nejen o tom, jak kartu uložit, ale i o tom, jaké kombinace si připravíte do dalších tahů. Kartu tvoří dvě police a každá lebka dle původu chce ležet v konkrétní řadě, sousedit s konkrétní kartou, nebo se nalézat na konkrétním místě.
Šlechtici touží spočívat vysoko nad jinými šlechtici a rolníky – za každého pod sebou vám přihrají bod. Skromní rolníci sami o sobě vám přinesou vždy po jednom bodu. Kněží zase chtějí zasáhnout všechny vrstvy společnosti, takže čím více polic pyramidy obsahuje alespoň jednoho z nich, tím lepší hodnocení získáte.
Milenci touží být spolu i po smrti, a když se vám podaří umístit je vedle sebe, jejich oddanost se promění v šest bodů za pár. Trestanci naproti tomu hledají odpuštění a k tomu potřebují sousedit s knězem. Když spočítáte body za všechny své lebky, ukáže se, komu se podařilo naplnit poslední přání nebožtíků nejlépe.
Ještě více lebek
V tomto souborném vydání najdeme šest balíčků karet po šesti kartách a sedmé minirozšíření Šašci, což je jediná karta. Která rozšíření tu najdeme a jak se bodují?
Popravčí vám přinesou základní bod a navíc další za každého sousedícího trestance. Trubadúři přihrají různou výši bodů dle tabulky v závislosti na sousedících trubadúrech, kteří se chtějí družit. Šampioni se vztahují k druhům měšťanů a bodují ty vybrané v sousedící skupině. Kupci přináší dva body za každého sousedícího rolníka a naopak dva body strhávají za každého sousedícího trestance.
Básníci si libují v sousedění nespárovaných milenců, kdy vás za neopětovanou lásku odmění čtyřmi body. A nakonec lukostřelci fungují nejvíc nestandardním způsobem, kdy se dělí na šípy a terče, přičemž šíp si hledá nejkratší možnou cestu k nejvzdálenějšímu terči a přihrává body podle lebek, kolem nichž proletí.
Nesmíme zapomenout i na ono jednokartové rozšíření Šašci, s nimiž lze žonglovat. Tedy vyložit je někam pro zabrání místa, třeba v základně pyramidy, když vám nejde vhodná karta k sousedění, a jakmile vám později přijde, vyložíte-ji na místo šaška. Toho jen stačí přesunout v pyramidě na jinou právě volnou pozici.
Co tedy mezi rozšířeními chybí? Kromě loňských Morových doktorů to jsou také Hradní stráže a Fanatici. Samostatnou kapitolou pak jsou kousky zaměřující se na solitérní hraní, ať již jde o tituly Monstrance a Koruna z kostí či tři související sváteční minirozšíření.
Pěkná pyramida, pane
Kostnice Sedlec je skvělá hra, kterou kohokoli naučíte za minutu, maximálně dvě. Už samotný základ pěti postav na osmnácti kartách mě před dvěma roky zaujal, stejně jako přizpůsobivost pyramidy dle počtu dvou či tří hráčů. Nejde jen o princip dělených karet do dvou polic, ale i způsob utvořené nabídky v podobě hřbitova, ze kterého můžete získávat karty dvojím způsobem.
A když zbývá jedna jediná hromádka k odhalení, je zajímavé rozvažovat, zda si dobrat jednu z několika odkrytých karet, či zkusit odhalit jednu novou, kterou si ale musím i dobrat. Podobné, leč bez výběru to je při jediné hromádce zůstávající v nabídce hřbitova.
Rozšíření tomu všemu ale přidávají grády a každé hru zpestřuje jiným způsobem. Tím mám na mysli přemýšlení a počítání vždy trochu jinak pozměněného rázu. Je zábava si zahrát během večera základ a poté vybrat jedno z rozšíření a to tam vrznout. Samozřejmě je možno smíchat i více rozšířeních, ale pak zbývá mnoho karet a těžko se dopočítává a spoléhá na ty tažené.
Rozšířené vydání Kostnice Sedlec v tomto připomíná českou duelovku Dva bratři, ve které si jedinečnost partie utváříte kombinací tří zvolených balíčků z celkových šesti. Hledáte-li něco jednoduchého leč naplňujícího, Kostnice Sedlec: Rozšířené vydání je skvělá volba.