Znáte to, jdete si tak s dětmi krámem, a najednou vidíte, že zůstaly někde stát, zatímco kráčíte dál. A tak se zastavíte, otočíte se a koukáte, jak hledí na nějakou věc v regálu. Vykročíte tedy jejich směrem s očekáváním diskuse, kdy něco zase budou chtít a vy to musíte ustát. Přece se nebude kupovat nějaká zbytečnost! Ovšem pokud se nejedná o deskovku... 

Galerie

A tak přijdete k nim, kouknete směrem na krabičku, na kterou hledí a už chápete, že tohle bude tuhý boj. Máte totiž před sebou roztomilou podobiznu usměvavých mopslíků, co rádi mlsají lízátka. A sakra! Tohle je asi předem prohraný boj!

Větší lákadlo než lízátka

Firma Blackfire se nezaměřuje jen na hráče vyššího kalibru, ale také oslovuje rodiny a naše nejmenší hráče. Z poslední jmenované skupiny mohu jmenovat hry jako Medvídci HOP! nebo třeba Můj první nedobytný hrad. A proto bych rád napsal, že vydání hry Jazýčky ven! není žádným překvapením. Ale přiznám se, že pro mě to překvapení bylo.

Přece jen je na krabici plno lízátek a mopslíků, kteří očividně ta lízátka naprosto milují. Nebál bych se říct, že až šíleně milují, když od nich mají barevné jazyky. A tak jsem čekal, že rozbalím hru a vypadnou na mě dřevěné komponenty, mapa a hromada lízátek.

zdroj: Vlastní foto autora

A ono ne! Mé dcerky byly zavalené tuctem malých, baculatých mopslíků, kostkami, čtyřmi herními archy a ta lízátka nikde. Naštěstí mi dcerky hned vysvětlily, že asi ta lízátka mopslíci v krabici snědli, a proto mají od nich své jazýčky obarvené. A právě kolem jejich jazyků se bude točit i celá hra.

Máš modrý, nebo zelený jazyk?

Osobně si myslím, že hry pro 3 až 6 leté děti by měly být krátké a lehké, a to si tady můžeme odškrtnout. Jednoduše si každý hráč před sebe dá arch s místem pro šest mopslíků, kteří se pořádně zamíchají a seřadí uprostřed stolu a připraví se dvě hrací kostky, na nichž jsou vyobrazená barevná lízátka. 

Tyto kostky říkají, kterého mopslíka musíte najít – toho, který snědl dané barevné lízátko. Pokud se vám to povede, pak si jej umístíte na svůj arch. Nabízí se tedy otázka, jak ho poznáte?

zdroj: Vlastní foto autora

Mopslíci nejsou jen obyčejné plastové figurky, na jaké jsme v deskovkách zvyklí. Naopak jsou z takové té zvláštní plastovo-gumové hmoty, která připomíná klasické měkké figurky z hračkářství nebo kachničky do vody. A jakmile je zmáčknete, vypláznou na vás jazyk a vy tak odhalíte jeho barvu.

Takže u stolu všichni postupně házejí kostkami, mačkají mopslíky a snaží si zapamatovat barvu jejich jazýčků. Shoduje se barva jazýčku s hozenou barvou lízátka? Tak šup pejska na svůj arch a první, kdo sesbírá šest mopslíků, vyhrává hru.

Rovnou sem připojím drobnou radu pro přípravu. Pejsci jsou poměrně citliví na manipulaci a mají tendenci vystrkovat jazyk i při pouhém rovnání na herní stůl. Buďte proto opatrní, ať si hned při přípravě neprozradíte, který je který.  

zdroj: Vlastní foto autora

Jednoduchá hra, ale tak účinná

Dětská hra Jazýčky ven! není tak veliká a obsáhlá, abych vám tu psal dlouhé odstavce a popisoval do detailu každou drobnost. Prostě házíte kostkou a hledáte ten správně barevný jazyk. Vše se tedy točí především kolem dětí, jimž je tato hra určená a procvičuje jim paměť. Bude je to bavit? Není to až moc jednoduché? 

Ano a ano… Ale není to na škodu, tedy to druhé ano. Hra je opravdu extrémně jednoduchá, a proto jsem se bál, že mi dcerky po dvou partiích utečou ke svým oblíbeným stálicím. Ale mačkání mopslíků a jejich zpracování je natolik baví, že spíš občas musím hru schovat, abychom si zahráli i něco jiného.

Rozhodně si nemyslím, že by Jazýčky ven! ovládly herní stůl, ale svou úlohu v podobě zabavení dětí zvládají velmi dobře. Dokonce tak dobře, že mi občas děti přestanou hrát samotnou hru a začnou blbnout jen s pejsky a já je musím umravňovat, abychom hru vůbec dohráli.

A to je prostě dobře, ne každá deskovka se musí hned brát vážně a nutit děti sedět v klidu. V pravidlech je varianta, že si můžete pejsky navzájem brát ze svých archů, ale to jsme doma nedělali. Myslíme si, že by to naše děti nevzaly moc dobře, když jsou to jednou jejich pejsci. No kdo by chtěl řešit u hry dětské slzičky, že? Pro nás bylo důležité, aby se u hry bavily, a to se opravdu děje.