Spojení Lovecrafta a slizkého rybolovu je vítěznou kombinací, kterou na plno využila malá digitální hra Dredge. Ta si ale i přes temné kontury hrozícího konce světa pod velkými chapadly často ponechávala svou idylickou atmosféru a v konečném důsledku zvládla působit pozitivně. Aspekt, kterého se duchovní a neoficiální deskoherní adaptace naprosto zbavuje a nechá vás poddat té nejvyšší formě úzkostlivého šílenství.

Na vlnách maximálního podivna

Hlubiny lítosti od Judsona Cowana, který se postaral o herní i vizuální design, bez okolků plní marketingovou škatulku nejvíce znepokojivé deskovky o rybaření. A jelikož jsme národem, co u vody s prutem tráví hodně času, je naprosto logické, že si TLAMA games domluvila spolupráci, aby hru mohla vydat i v našich koutech.

zdroj: Vlastní

Raději si ale hned na začátku vysvětleme, že v tomto případě vás rozhodně nečeká pokojně strávený čas na břehu v pohodlí křesílka. Místo toho vyrazíte na širé moře se svou kocábkou, pod jejímž trupem se rozprostřou stále větší hlubiny a v nich bytosti, které by za rybu označil opravdu jen blázen. Anebo solí ošlehaný veterán, jenž už dávno ztratil vůli žít a blízkost hladiny je jedinou radostí jeho marnotratného života.

No asi vás nepřekvapí, že takovým kapitánem se stanou i hráči. V jednom sezení může vyplout pětice, aby se mohla pokoušet navzájem předhánět v tom, kdo chytí největší či nejšílenější úlovek a získá nakonec i nejvíce bodů. A už výběr hráčské desky jasně ukazuje, že když už by vás snad samotná hra nebavila, minimálně si budete užívat objevování místních ilustrací.

Depresivní zmar vrcholem estetiky

Kosmické rybaření bez okolků považuji za jeden z nejkrásnějších titulů, jaké jsem kdy spatřil. Cowan musel napnout všechny své umělecké vlohy, aby vyplodil něco tak nádherně detailního a barevně soustředěného. U každé karty budete rádi zkoumat její podobu, aby ji během toho doplňovaly pěkně zpracované komponenty, včetně dřevěných žetonů a stylové kovové mince.

zdroj: Vlastní

Na krabici bych se mohl dívat do nekonečna a Hlubiny lítosti ve svém vizuálním celku bravurně přenášejí bezradnou situaci nebezpečného moře přímo na váš stůl, čemuž pomáhají bohaté „výplňové“ texty, díky nimž můžete nasát atmosféru místního světa. Zároveň na něm nezaberou zas tolik místa, což musí ocenit majitelé menších jídelních stolů. Zkrátka z tohoto směru hra kope tu nejvyšší ligu a její zpracování je bez přehánění i samo o sobě důvodem, proč by neměla chybět ve sbírce žádného nadšence do kosmického teroru.

Nakonec je ale pravdou, že jedna chybička na zpracování by se našla. Útroby by snesly trochu lepší řešení uložení jednotlivých prvků a zabudovaný insert by rozhodně zrychlil přípravu. Leč ani tak netrvá dlouho a doba vyplutí se pohybuje v řádu minut.

Třikrát měř, jednou řež

Vzhledem k tomu, že věkové doporučení se pohybuje na hranici 14 let, mohli byste možná čekat herně poměrně hutný zážitek. Opak je ale pravdou a věk spíše reflektuje téma, nikoliv hratelnost. Ta je totiž ve svém základu až triviální, přestože si zanechává dostatek prostoru na to, abyste se mohli seberealizovat, přičemž jejím základem je správa kostek a přeplouvání mezi mořem tří úrovní hloubky a přístavem.

Jedno kolo při kompetitivní hře je složené ze čtyř fází, ale aktivní je pouze ta poslední. Nejdříve ji předchází správa, kdy posunete ukazatel kola o další den dopředu a vyhodnotíte případný efekt. Následně hráči, kteří jsou se svou lodí na moři, ji přesunou o jednu úroveň hloubky výše. Jakmile se vyřeší tyto potřebnosti, hráči vezmou svou zásobu kostek, hodí s nimi a následně si vyberou podle svého maxima ty, které přidají do těch aktivních pro dané kolo. Navíc ten, kdo má nejvyšší součet, získá bonusový kruh, který funguje jako sleva.

Hlubiny lítosti ve svém vizuálním celku bravurně přenášejí bezradnou situaci nebezpečného moře přímo na váš stůl...

Po této přípravě se přechází do další fáze, kde se všichni podle situace rozhodnou, jestli budou na moři, případně nezamíří do bezpečí přístavu. Voda je logicky přísunem nových úlovků, zatímco přístav je místo, kde je můžete prodat a získat nové vybavení. Právě to si lze v této fázi vybavit, přičemž v jeden moment máte aktivní jeden naviják a jeden prut, díky nimž se dostanete k bonusovým efektům.

Kde jsou ty čudly?

Konečně pak následují jednotlivé tahy, kdy se hráči střídají v provádění akcí. Jste-li na moři reprezentovaném herní deskou s devíti balíčky karet, můžete si podle hloubky, kde se zrovna nacházíte, vybrat jeden z nich a otočit kartu z vrchu. Tím objevujete nové ryby, které častokrát mají schopnosti aktivované při odhalení, jež ovlivňují někdy i ostatní hráče. Jakmile je vyhodnotíte, musíte si zvolit – buď rybu chytíte, nebo ji necháte otočenou a vezmete si místo toho kartu čudly, představující malou náplast s různorodými efekty.

Chytání zároveň není nijak komplikované. Každý úlovek má v pravém horním rohu číslo, které udává, jakou celkovou hodnotu kostek musíte minimálně utratit, abyste kartu získali. Pokud máte dostatek zdrojů, můžete rybu chytit, a přitom dodatečně vyhodnotit její případný efekty aktivované chycením. Tím se každopádně dostane do vaší sbírky a když vám zůstane až do konce, získáte za ní odpovídající počet bodů.

Kromě toho můžete ve svém tahu vykonat libovolné množství volných akcí, kam patří sestup do větších hlubin, použití plechovky červů pro nakouknutí do vybraného balíčku, využití záchranného kruhu pro snížení náročnosti chycení jednoho úlovku, případně využití předmětů a zmíněných čudel. Zároveň máte možnost sníst své úlovky, díky čemuž se dostanete k častokrát docela zajímavým schopnostem, avšak rybu tím ztratíte. No a pokud by vás moře už otravovalo, jednorázovou akcí opustíte loď a rovnou se přesunete do přístavu.

Shimano nebo DAM?

Právě tah strávený v přístavu představuje pomyslnou fázi příprav a vylepšování. Nejen, že zde můžete prodat své ryby, ale také vydřené dolary utratit, abyste si dobrali karty prutů, navijáků a zásob. Jeden z obchodů vám mezitím umožňuje losovat ze zásoby kostek, abyste jich měli k dispozici více, tedy jste mohli chytat větší bytosti. A pokud máte zrovna záchranný kruh, můžete si nákup o dva dolary zlevnit.

zdroj: Vlastní

Přístav je také místo, kde vybrané úlovky vystavujete. Každý hráč má nad svou deskou tři místa pro ty nejlepší ryby, jejichž bodová hodnota se na konci zdvojnásobí či dokonce ztrojnásobí. Jde o jeden z aspektů, jaký byste rozhodně neměli vynechat, protože právě tyto násobky častokrát tvoří silnou část vašich bodů. Jenom si musíte dávat pozor na šílenství.

Marnivostí leda vyhraješ

Právě to je jedním z ústředních mechanismů Hlubin lítosti. V průběhu hry, většinou kvůli spouštěným efektům, získáváte karty lítosti. Představují věci, jež jste v životě udělali a životně vás trápí. Jsou složené z bodové hodnoty a krátkého popisu, díky němuž si na konci můžete vytvořit vlastní obraz marného rybáře. Hlavně ale ovlivňují úroveň šílenství.

Podle počtu karet lítosti se totiž pohybujete na sekundární desce, která dává přehled, jak je na tom vaše psychika. Většinou platí, že čím více se ztrácíte v realitě, tím větší počet aktivních kostek můžete mít. Úroveň současně ovlivňuje ceny a bodové hodnoty úlovků, kdy pěkné ryby s větším bláznovstvím ztrácí na hodnotě, ty zrůdné naopak nabývají.

Kromě toho jsou ale karty lítosti důležité v závěru celé partie. Během něho všichni spočítají celkovou jejich hodnotu (přičte se 10 bodů, pokud člověk využil záchranný člun) a kdo jich má nejvíce, musí odhodit jeden úlovek ze svých vystavěných. Ve dvou se odhazuje ten nejnižší, při sezení se třemi a více hráči zase nejvyšší. Po tomto trestu se zbylé peníze převedou na body, spočítá se celkový obnos a určí vítěz.

Přístupný blázinec

Nakonec tak jde o jakousi kombinaci sbírání sad a zmíněné správy kostek, v níž se neustále snažíte být efektivní, i když vám občas nepřeje štěstěna. Při správném rozpoložení to funguje, přičemž nekonečný balanc mezi příčetností, dostupnými prostředky a hodnotou úlovku vytváří relativně příjemné dilema. Zároveň efekty ryb sympaticky pracují se situací na stole a skvěle podkopávají snažení hráčů, čímž jen umocňují nastolenou atmosféru.

zdroj: Vlastní

Zároveň rub karet úlovků nabízí vizuální nápovědu na to, abyste mohli alespoň rámcově odhadnout, co za bytost se na hladině skrývá. Tím se alespoň trochu pracuje s náhodou, která přesto hraje relativně velkou roli a může vám rozhodit šance na úspěch. Situace ale není nikdy tak ztracená, abyste nemohli něco udělat, přičemž hra se vám neúspěch snaží alespoň rámcově vynahradit.

Při správném rozpoložení to funguje, přičemž nekonečný balanc mezi příčetností, dostupnými prostředky a hodnotou úlovku vytváří relativně příjemné dilema.

Mechanismy jsou současně dobře srozumitelné a jejich přístupnost způsobuje, že hru vysvětlíte během pár minut a všichni se budou hned od začátku chytat. Proto jsou Hlubiny lítosti vhodné především do svátečnějších skupin. Ty ale zároveň může poměrně spolehlivě unavit, protože čekání na tah dokáže být leckdy dlouhé a celá partie se klidně natáhne až třeba ke 150 minutám.

Šílenství je dar, nikoliv trest

Může za to především struktura sezení, které začíná svižně, ale s přibývajícími vylepšeními se kola začnou povážlivě prodlužovat a některé akce začnou být až docela otravné. Může za to podle mého špatně zvládnutý balanc šílenství, který zcela evidentně dává důraz na to, abyste si karty lítosti brali než naopak. Pokud se budete snažit držet kapitána v psychické rovnováze, zatímco ostatní se plně ponoří do šílenství, titul nenabízí dostatečné množství brzd, aby to blázna mrzelo.

zdroj: Vlastní

Tímto jevem se nepříjemně rozevírají nůžky v šancích a napjaté partie probíhají pouze ve chvíli, kdy se všichni hráči drží podobné taktiky. Jakmile se někdo utrhne, častokrát se rozjede kolotoč, proti němuž není moc zábran. Už kvůli tomu, že se balíček karet lítosti relativně brzo vyčerpá, čímž se spustí neustálé předávání karet mezi hráči. A nepomáhá tomu ani karta „Špunt“, která přidává otravnou správu do každého tahu.

Proto maximálně doporučuji partie maximálně ve třech, čímž nejen, že srazíte herní dobu na přijatelnou úroveň pro podobný typ hry, ale rovněž omezíte počet možností, jimiž se partie může pokazit.

Bědující průzkum

Kromě bodového předbíhání je pak do hry přibalená i kooperativní varianta, která je současně určená pro sólové hráče. Představuje jistou formu kampaně, kdy si propojíte několik sezení do jednoho celku, během nichž se snažíte zmapovat celý oceán. K herním mechanismům přistupuje značně odlišně a může fungovat jako zajímavá relaxační alternativa, ačkoliv do velké míry ztrácí řadu zajímavých prvků.

Překladatelé z TLAMA games se mezitím maximálně snažili, aby si s češtinou vyhráli, což se jim i povedlo. Názvy bytostí jsou poplatné atmosféře a když si člověk odmyslí těch několik překlepů, nakonec i kvalitní. Navíc je třeba vydavatelství pochválit za to, že v krabici je rovnou přibalené rozšíření Bědující chapadla, s nímž se do hry podívalo 18 dalších stvoření, mezi nimiž je i jeden moc oblíbený Prastarý.

Hlubiny lítosti tak vizuálně předčily všechna očekávání, avšak z herního hlediska bavily méně, než jsem si přál. Ve správném rozpoložení fungují a atmosféra z nich vysloveně tryská, na můj vkus ale existuje příliš mnoho způsobů, jimiž se hra zbytečně protahuje, a nakonec i trochu rozbíjí. Vracet se ovšem občas budu, jen především kvůli tématu.

Pokud se vám článek líbil a chtěli byste podpořit chod našeho webu, můžete tak učinit libovolnou částkou i předplatným na Buy Me a Coffee. Za každý příspěvek jsme coby nezávislý web vděční a děkujeme za každého z vás!