V deskové hře Herbivoři se hráči stávají vůdci stáda býložravých dinosaurů, kteří se snaží přežít v divokém světě jury. Cílem je odchovat čtyři generace jako první hráč, jedná se tedy o jakýsi závod v prostředí plném masožroutů a v nevlídném podnebí. Dinosauři tak musí růst, migrovat, bránit se predátorům a udržet si dostatek potravy, vody a vitality a několikrát se úspěšně rozmnožit.

Galerie

Autorem je René Groen z Nizozemí, který v současnosti již přímo pracuje pro původního vydavatele Herbivorů MNKY. Na český trh se proto lokalizovaná hra dostala opět pod hlavičkou firmy Knihy Dobrovský.

Jak odchovat býložravce

Každý hráč ovládá jeden druh býložravého ještěra, z nichž každý má jedinečnou schopnost. Na jeho desce sleduje čtyři ukazatele – hlad, žízeň, vitalitu a hnízdění – které se neustále mění podle dění na hracím plánu.

Hra probíhá v tazích po směru hodinových ručiček. Každý tah má dvě části – povinné a nepovinné akce. Nejprve si o dva stupně zvýšíte vitalitu, pokud jste v předchozím tahu skončili na bezpečném útočišti, poté musíte o jeden stupeň snížit ukazatele hladu a žízně a nakonec odložit žeton hnízdění, pokud jste založili nové hnízdo a s ním novou generační kartu.

zdroj: Radek Rath Malý

Následují nepovinné akce, což v té hře jsou ty hlavní, při kterých se hráči rozhodují, co dělat. Je jich šest a zahrajete jich libovolný počet v libovolném pořadí. Každý tah může herbivor dvakrát změnit místo – přesunem na sousední destičku existující mapy nebo migrací, kdy odhalí novou destičku, osadí ji zdroji a přesune se na ni. V obou případech ortogonálně pohybující se dinosaurus spotřebuje jednu vodu.

Destičky představují různé biotopy (s různým množstvím potravy) – lesy (3), křoviny (2), travnaté pláně (1) či pouště (0). Pokud herbivor stojí na políčku s kostkami potravy, může se nasytit a posunout ukazatel hladu nahoru o odpovídající množství potravy (ano, to názvosloví je trochu krkolomné).

Na políčku s vodou může uhasit žízeň a zvýšit ukazatel vody na maximum. Hlídat si příjem kalorií a tekutin je důležité, neboť kdykoliv by měl ukazatel klesnout pod minimum, sníží si hráč namísto toho vitalitu svého stáda. Při jejím úplném vyčerpání zahyne nejmladší generace. Akce růstu pak vyžaduje snížení hladu i žízně, ale odměnou je vysunutí karty generace o další pole a získání nových schopností. Každá další generace je silnější, ale zároveň náročnější na udržení – dospělé generace spotřebovávají více potravy.

zdroj: Radek Rath Malý

K rozmnožování dochází pomocí akce hnízdění – hráč založí hnízdo na vhodném biotopu a následující tah z něj vylíhne novou generaci přidáním karty pod desku. Po úspěšném růstu lze generaci odchovat a umístit generační žeton na mapu. První hráč se čtyřmi žetony na herním plánu vítězí.

Karnivoři a roční období

Na desce ročních období se po každém tahu posouvá ukazatel, který střídá teplé a studené období. Karty ročních období mění podmínky – například snižují přísun potravy, omezují napojení nebo ztěžují migraci. Jiná období přinášejí růst rostlin nebo pohyb karnivorů, tedy masožravců.

Hra končí, když některý hráč úspěšně odchová čtyři generace a rozmístí jejich žetony na mapě. Pokud se tak stane současně více hráčům, rozhoduje vyšší úroveň vitality.

Galerie

V krajině se při migraci či změně ročního období objevují karnivoři. Sledují herbivory podle zraku a kamufláže – čím vyšší kamufláž má hráč, tím menší je šance, že ho predátor uvidí. Kamufláž upravují nejen karty hráče, ale také některé destičky krajiny. Pokud však k útoku dojde, výsledek určuje hmotnost obou zvířat a případné zastrašování hodem kostkou. Při prohře herbivor ztrácí vitalitu, a může dokonce přijít o generační kartu. Karnivoři se navíc mohou pohybovat po mapě i diagonálně a vždy jdou za tím nejbližším okusovačem zeleně.

Jenom nevyhynout

Pravidla pro akce herbivorů jsou poměrně jednoduchá, ale s karnivory to je složitější. Sice v pravidlech nakonec vše najdete, přesto by bylo záhodno, kdyby části o zastrašování a karnivorech, kde probíhá to nejsložitější, byly strukturované jinak, tedy text nebyl rozdělený do vícero sekcí a stran.

Je také matoucí vyhodnocování první kamufláže, byť je to logické, protože první údaj na ještěrech je hmotnost. A v neposlední řadě jeden odstavec lovu karnivorů je přeložený nejasně a chybně, zatímco anglický originál je pouze méně nejasný, ale stále ne exaktní. Přesto jsme si hru užili i v sestavě zkušených hráčů poté, co jsme si to museli sami nastavit. Kam až karnivoři dohlédnou je po pozorném přečtení jasné, ale ani tento autorův postup není intuitivní a v hrách obvyklý.

zdroj: Radek Rath Malý

Co do úrovně obtížnosti se jedná asi o nejkomplexnější a nejsložitější titul od MNKY, přestože stále zůstává v ranku rodinných her. Produkce hry, tedy insert, vzhled karet a figurky ještěrů jsou vážně povedené. Zamrzí jen vzájemné prohození fotografie dvou miniatur na nápovědním listě.

Pokud se vrátím ještě k pravidlům, trpí neduhem, že obrazové příklady jsou malé a ani to písmo není největší. Jak jsem již zmiňoval, vše se zdá být přehledně a elegantně členěno, ale u první partie budete hodně zkoumat na několik stránek rozesetá pravidla pro vyhodnocování. Jakmile to překonáte, hra už šlape a druhou partii dokončíte do slibovaných 45 až 60 minut.

Co se týká historické přesnosti hry, musím dát palec nahoru, neboť z dvanácti dinosaurů je devět pamětníků jury na území Ameriky, desátým dinosaurem je jejich současník z Číny, a pouze zbylí dva dinosauři jsou z jiného období, respektive jiné éry.

zdroj: Radek Rath Malý

Rodiny ano, veteráni spíše ne

V rámci možností postupného odkrývání krajiny jsou Herbivoři lehce strategickou, ale přístupnou hrou, která kombinuje přežití, expanzi a riziko. Hráč musí neustále balancovat mezi růstem a bezpečím, migrací do neznámého prostředí, neboť to známé je již spásáno, a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám světa, kde být býložravcem rozhodně není nuda.

Snažíte se mít co nejvíce zdrojů na opakovaný růst, což je nejdražší akce, a zároveň s plně vyrostlou generační kartou co nejdříve odchovat generaci, a mezitím nezapomenout včas zahnízdit pro nasazení nové karty do hry a to na terénu, který vašem druhu dinosaura hnízdění umožňuje.

To vše se snažíte sladit s potulujícími predátory, vyjedeným terénem a nepřejícími kartami ročních období, které vás mohou neplánovaně stáhnout o zdroje navíc. Nesmíte zapomínat na doplňování vody a v prvních kolech hry musíte neustále migrovat, takže vám zdraví obvykle ubírají útoky karnivorů.

Galerie

Přestože jsem četl kritiku o repetitivnosti zejména v druhé části hry, nepřišla mi zprvu opodstatněná. Zeleň je doplňována dvakrát a to vychází na první polovinu hry, v prvních částech hry také nasadíte většinu karnivorů kvůli kartám migrace. Následné vyhodnocování útoku karnivorů naopak hru ozvláštňuje. Rychle vám však dojde, že sled akcí vedoucích k vítězství je totožný pro všechny hráče a ti mají pouze jiný terén hnízdění a jinou zásobu zdrojů na základě náhody skrze destičky migrace, karty migrace a nasazením karnivorů do hry na jejich základě.

Když máte štěstí, vítězství dosáhnete na konci svého pátého tahu. A pokud se vám to nepodaří, často je to proto, že vás hra zdržela. Nicméně i hráčská rozhodnutí mohou vést k tomu, že vám nakonec úspěch trvá i dvojnásobek tahů. A když toto víte, nehrajete na pomalý růst generačních karet a využívání jejich schopností, nenecháváte si dospělou generační kartu kvůli stravovacím nákladům navíc a nepoužíváte odstrašení na karnivory a už vůbec ne na soupeře.

Hra se rozhodně nehraje sama, ale spíše každého hráče brzdí v jasném postupu jinak. A otázka je, kolikrát vás to bude bavit hrát, když si toto uvědomíte. My ji doma občas vytáhneme, ale spíše pro hraní s dětmi a příležitostnými hráči, protože veteráni ji poměrně rychle prokouknou. To sice neznamená, že si ji nemohou užít, ale spíše, že pocit vítězství je kalen vědomím, že mi to prostě vyšlo, přestože jsem nutně nebyl nejbystřejší jurský megamozek.

zdroj: Radek Rath Malý

Sečteno, podtrženo, přestože by pravidla mohla být napsána lépe a hra oplývat přehledem ohledně rozlišně vyhodnocovaných remíz, útoku karnivorů či procesu zastrašování, jedná se ve své rodinné kategorii o poměrně komplexní hru, kterou si rádi čas od času zahrajete doma se svými aspirujícími paleontology, kteří ji zvládnou již od 8 let, byť pohlídáte-li údržbu a kroky svých capartů, zvládnou ji i od čtyř či pěti let, byť jim pomáháte se v pralese plném dinoušů zorientovat.

Nicméně hra nabízí poměrně jasný postup k vítězství shodný pro všechny a to, že vám přitom hází klacky pod nohy, nezakryje úřadující náhodu. Herbivoři jsou tak pěkná hra pro své téma a zážitek života dinosaurů, a nikoliv pro své mechanismy a různorodé strategické cesty.