Hazardu sice neholduji, poker si ale čas od času zahraju rád. Nikterak kvůli jeho mechanismům, ale spíše kvůli té události, která ho obklopuje. Sympatické sezení s přáteli, během něhož se možná párkrát pohádáte, vyděláte či ztratíte pár kaček za doprovodu příjemné socializace a lehké příchutě malého napětí.
Proto mám pro stolní hry, které staví na základech oblíbené karetky, upřímnou slabost. Projevila se třeba u vynikajícího Fliptownu i gamebook Metal Heroes. A teď přichází na řadu Gang, který u nás v létě uvedlo Albi.
Loupež v kasinu
Společné dítě John Coopera a Koryho Heatha bere klasický Texas Hold'em a přesouvá ho do kooperativních vod. Pryč blafování a nejistoto z toho, jestli vás soupeř nepřekoná, vítej snaho o to, abyste úspěšně odhadli, kdo má na ruce jak silnou kombinaci.
Tři až šest hráčů se tu převtělí do pomyslných lupičů, kteří mají v hledáčku několik naditých trezorů se zlatavou odměnou. Pro jejich úspěšně vykradení musíte být precizní a dobře sehraný tým. Protože ve chvíli, kdy nebudete, můžete spustit alarm, čímž vaše putování skončí nezdarem, a vy dost možná za mřížemi.
zdroj:
Albi
Vzhledem k tomu, že jde o malou hru, nečekejte památnou jízdu ve stylu Dannyho parťáků. Téma je nicméně hezky zachycené kartami, docela stylově upraveným vizuálem karet a obecným zpracováním, díky němuž si skutečně jako lupiči chvíli připadáte.
Snad máš silnou kombinaci!
Vzhledem k přístupným pravidlům vám jedna loupež zabere maximálně dvacet minut (většinou máte hotovo dříve). Hlavním úkolem je třikrát úspěšně vyloupit trezor. Neúspěchu naopak dosáhnete třemi nezdařilými pokusy, během nichž jste spustili alarm, tudíž jste ani nezbohatli.
zdroj:
Albi
Jestliže znáte pravidla pro poker, znáte pravidla půlky hry. Každý přísedící na začátku kola dostane klasicky dvě karty na ruku. Následně se doprostřed stolu rozdají žetony, jež si mezi sebe distribuujete podle možné síly vaší kombinace. Žeton s nejnižší hodnotou značí, že nemáte nic, nejvyšší naopak upozorňuje na vysoké složení.
Identický postup zopakujete rovněž po flopu, turnu a riveru, tedy ve chvílích, kdy se do společné nabídky rozdá celkově pět karet, s jejichž pomocí se snažíte tvořit dané kombinace. Síla vaší ruky se neustále proměňuje, čímž se mohou měnit i hodnoty žetonů, které si berete.
Hlavně potichu, ať nás neslyší
Ono rozebrání žetonů s různými hodnotami slouží jako jediná nápověda k tomu, kdo co drží na ruce. Během Gangu nesmíte verbálně komunikovat a veřejně sdělovat informace o kartách. Dle rozebraných žetonů proto musíte usoudit, kdo je jak silný.
Jakmile přijde na řadu čtvrté kolo, dorazí rovněž červené žetony. Jsou klíčové pro určení úspěchu. Hráči je musí mít u sebe ve vzestupném pořadí podle svých kombinací, od té nejnižší po největší (shoda je taktéž úspěch). Když se vám seřazení všech hráčů povede, zaznamenali jste úspěch a můžete pokračovat k dalšímu trezoru. Pokud ne, spustili jste alarm a snahu o otevření daného trezoru je třeba zopakovat.
Ve chvíli, kdy vám bude přijít, že jste své myšlenky sladili, je možné přesedlat k náročnějším variantám skrze dodatečné karty hrdinů a komplikací. Komplikace nabízí pikantní výzvy, díky nimž například musíte uhodnout kombinaci nejsilnějšího hráče před jejím odtajněním, případně přeskočíte žetony některého z kol. Hrdinové naopak pomáhají jednorázovými efekty.
Překážky jsou zábava
Z principu hry platí, že čím větší množství hráčů, tím je hra těžší. Se zvyšujícím se počtem lidí se nicméně mocní i zábava. Ve třech až čtyřech je kooperativní karetka bohužel příliš jednoduchá i po zapojení všech možných překážek. Jakmile ji ale zkusíte třeba v šesti, zjistíte, že i jeden špatný článek vás může uvrhnout do dedukčního chaosu.
zdroj:
Albi
Současně je nutné uznat, že pokud vám poker nic moc neříká, bavit se zjevně budete jenom z půlky. Nejen, že se musíte naučit dodatečná pravidla pro jeho hraní (s tím pomáhá alespoň pomocná karta kombinací), ale hlavně nebudete schopní správně odhadovat pravděpodobnost kombinací, což se stává frustrující.
Je otázkou, do jaké míry je Gang novou hrou. Bez dodatečných výzev nepřináší v podstatě nic nového, jenom trochu ohýbá pravidla klasické verze. Jakmile přihodíte komplikace a hrdiny, situace se rozhodně stává zajímavější a o kus více„herní“. Upřímně, bez nich bych se do loupení ani nepouštěl, jelikož unikátní podmínky jsou potřebným palivem zábavy.
Spolu proti sobě
I proto mě mrzí, že se trochu více nehrálo se základními pravidly, případně se nepřidaly nějaké zajímavosti. Kdyby třeba všichni hráli za jinou postavu s asymetrickými schopnostmi, nebo se přidaly scénáře s lehce jinými cíli, snaha by se oživila. Případně si dokážu představit režim všichni proti jednomu. Nic z toho tu není. Skrze malé rozšíření Žolíci nicméně můžete přidat nové karty a vyzkoušet čtyři alternativní pokerové varianty včetně Omahy.
Nemohu však tvrdit, že jsem si těch několik partiích se skupinou neužil. Pokud najdete stejně smýšlející lidi, kteří se občas nebojí pohádat kvůli špatně zvolené nápovědě, vytvoří se příjemná výplň mezi hutnějšími herními zážitky. Limity jsou ovšem zřejmé.