Cesta Dorfromantiku byla trochu zvláštní, přesto nesmírně úspěšná. Původní videohra uchvátila nejenom našeho šéfredaktora Patrika (jeho tehdejší recenze), ale také tvůrce stolních her Lukase Zacha a Michaela Palma, kteří pro Pegasus Spiele vytvořili stolní adaptaci. Vzhledem k virtuálnímu základu toho nemuseli ani tolik upravovat, aby vytvořili vynikající titul, který posbíral řadu cen včetně Spiel des Jahres.
Nedivme se proto, že společnost našla svůj další hit, který upravují do duelové či cestovní podoby, ale také vytvořili plnotučné pokračování Dorfromantik Sakura. Česky pod hlavičkou TLAMA games vyšlo v minulém roce a osobně jsem k němu přistupoval opatrně. Ostatně firmy rády dělají, že vezmou stejnou hru, jenom ji trochu upraví a změní vizuální stránku. Nakonec ale nejde o tento případ.
Pod rozkvetlými třešněmi
Dorfromantik Sakura je skutečně plnohodnotným pokračováním, ačkoliv se to třeba ze začátku nemusí zdát. Prvních pár sezení se vine ve známém duchu. Postupně si před sebou vytváříte malebné prostředí z dílků krajiny, které umisťujete tak, abyste úspěšně splnili vytažené úkoly, vytvořili nejdelší cestu a řeku, i uzavřeli území s vlajkami.
Hlavní změnou v této fázi je rozličné prostředí, kde obilná pole střídají rýžová, železnice kamenné cesty a běžné lesy třešňové sady. Japonské zasazení přináší snad ještě půvabnější dílky, které hrají barvami, jsou příjemné na pohled, ale přitom si nadále zachovávají přehlednost, abyste nemuseli dlouze hledat, jestli jste je přiložili správně.
Vím, že názory se budou asi lišit podle preferencí, osobně mi evropštější základ vizuálně sedl trochu více, nicméně Japonsko na něj příliš neztrácí. Hlavně, že se nadále pyšní řadou malých detailů, které se postupně proměňují v herní prvky.
Více hraní, více zábavy
I „dvojka“ přichází s kampaní, během níž si odemykáte další obsah. Po každém sezení spočítáte dosažené body, zapíšete je do archu, a podle toho zaškrtnete počet polí. Někdy se dostanete k bodu, díky němuž dostanete pokyn otevřít některou z dodatečných krabiček, jimiž se do partie dostávají další prvky. Jenom je nejdříve musíte většinou odemknout splněním vypsané výzvy.
Právě tyto nové prvky, které skrývají i další bodovací podmínky a možnosti stavby, jsou místem, kde se Sakura od původní hry liší. Postupně zanesou řadu nových pravidel a tvoří o poznání komplexnější rébus, než jaký nabízel předchůdce. Mechanismy jsou pokročilejší, více propojené a ke konci máte před sebou řadu aspektů, na které myslíte a snažíte se je správně zabodovat.
Nesmíte se ovšem v prvních partiích nechat odradit. Upřímně ta největší legrace přichází až s otevřením třetí krabičky, která přidává neskutečně množství obsahu, kde jsou i místní varianty spotřebních předmětů, jež si obnovujete sběrem květů. Jejich správné využití může přinést řádnou porci bodů.
Mozek se už trochu obrací
Úkoly a výzvy jsou zkrátka důmyslnější a sympaticky si hrají s tématem. Postupně odemknete sumo zápasníky bodující sousední okraje vesnice; potulné básníky milující louky; a daimjó, jež za vás dokončí rozpracované úkoly. Zajímavá je též mlha potenciálně suplující všechny ostatní druhy terénu.
Při zavedení všech dalších pravidel se Dorfromantik Sakura změní do docela odlišné hry, která nadále spadá do kategorie relaxačního stavění, avšak už po vás vyžaduje o špetku více přemýšlení v rámci komplexnějších výzev. Považujte to jako pomyslný level-up, kde Dorfromantik: Desková hra je sympatickým vstupem do světa stolních her, zatímco Sakura slouží jako další lokace, kde už znáte základy a musíte pracovat se vším, co máte k dispozici.
Proto i mírně zamrzí, že některé novinky nejsou precizně vysvětlené a nevyhnul jsem se občasnému vyhledávání odpovědí na pár vyvstalých otázek. Pro mě osobně to úplný problém nebyl, nicméně někteří to budou pokládat za zbytečný zádrhel, jemuž šlo bezpečně předejít.
Znovu, podobně, přesto jinak
Nadále pak platí, ba možná ještě více, že hra je nejlepší coby sólovka či kooperačka ve dvou. Organizace větších skupin se stává překotná a pocit z poklidného budování krásného Japonska vám spíše kazí. A určitě je nejlepší si kampaní procházet se stále stejným člověkem, protože dovysvětlení odemčených prvků nově příchozímu dokáže být zdlouhavé a zahlcující. Strategie to dělá sympaticky postupně, tak proč se o to ochudit.
Vzhledem k menší jazykové náročnosti k překladu TLAMA games nemám vysloveně co vytknout a stejně jako u předchůdce potěší bohatá zásoba všech archů i insert, do něhož se pohodlně vejdou všechny prvky, i ty postupně odemčené.
Nakonec mi nový Dorfromantik nezbývá než doporučit. Pokud milujete předchozí díl, dodatečná pravidla ho dělají dostatečně svěží na to, aby se vám vyplatilo ho pořídit. Současně osloví i nové hráče, kteří ovšem musí počítat s tím, že tentokrát je výzva mírně vyšší. Nicméně to nakonec může být přesně to, co přiláká lidi, kterým původní krabice přišla snad až moc klidná.