Nidavellir

2–5 hráčů | 30–60 minut | od 10 let | česky, bez textu

Představte si na moment, že jste čarodějem, necháváte si říkat třeba Gandalf, máte před sebou velký úkol a přemýšlíte, kdo by ho za vás oddřel. Dumáte, dumáte a najednou si vzpomenete na trpaslíky, kteří stejně nemají nic lepšího na práci.

A tak se rozhodnete obrazit jednu, dvě, vlastně tři hospody a naverbovat co nejvíc těchto válečníků a permoníků do svých řad. Jenže to samé napadlo Radagasta, Sarumana a další čaroděje, s nimiž svedete finanční boj o náklonnost trpaslíků.

Teď se omlouvám, že jsem vás na úvod navnadil na téma Pána prstenů, do jehož reálií stolní hra Nidavellir vůbec nepatří, ale nemohl jsem jinak. Přesně takhle jsem si totiž představoval její jednotlivé partie. Partie, které byly až překvapivě zábavné. Zapamatovat si jméno této hry mi trvalo dlouho, ale zapamatovat si její mechanismy a její existenci šlo mnohem snáz.

Galerie

Sázím pětku na trpaslíka s krumpáčem!

Celá hra stojí na velmi zajímavém mechanismu sázek. Obecně nemám sázky moc rád, neboť nerad o něco přicházím vlivem náhody. Pokud jste na tom stejně, pak i vás Nidavellir příjemně překvapí. O své sázky totiž nikdy nepřicházíte. Že se tedy nejedná o sázku? Ale jedná, jisté riziko tady je a sázky skvěle fungují.

Každé kolo totiž společně navštívíte postupně tři hospody narvané k prasknutí trpaslíky a každý z vás si jednoho odvede s sebou. O pořadí, kdo si vybere svého vysněného trpaslíka jako první, rozhodne právě výše sázky. Hráči začínají s totožnou sadou pěti mincí v hodnotách 0, 2, 3, 4 a 5, které najednou a tajně po jedné přiřadí ke každé hospodě. Zbylé dvě mince se nechávají bokem a k jejich významu se dostaneme záhy.

Svůj vklad, tedy danou minci pro danou hospodu, nikdy neztratíte a vrátí se vám zpátky. Vtip je proto v tom, v jaké hospodě chcete usilovat o prvenství, a ve které se smíříte s menším výběrem trpaslíků. A výběr je celkem logicky klíčový.

zdroj: Vlastní foto autora

Podivuhodná sebranka

Ve hře se vyskytuje pět druhů trpaslíků, z nichž tvoříte sady, kde se každá hodnotí jiným způsobem podle druhu. V případě modrých průzkumníků vás zajímají pouze jejich hodnoty, hodnota zelených lovců je jejich počet na druhou, zatímco oranžoví horníci násobí svůj počet svojí souhrnnou hodnotou.

Hráči se snaží o co největší sady jednotlivých povolání, aby tak získali nejvíce bodů na konci hry. Zároveň se ale vyplatí mít pestrou sebranku, protože banda pěti různých trpaslíků přivolá do vašich řad mocné hrdiny. Ti mohou být schopnějšími verzemi svých „obyčejných“ druhů, mít speciální vlastnosti jako třeba možnost tvořit sázky až po odhalení sázek soupeřů, nebo může jít o bandu pěti speciálních trpaslíků, kteří jeden bez druhého nepředstavují velkou hrozbu, ale ve větším počtu jsou postrachem okolí.

Tvůrci skvěle rozbili hromadění jediné sady zhodnocením vaší družiny v polovině hry. Jakmile totiž dojdou karty prvního ze dvou věků, rozdají se mezi hráče odměny za nejpočetnější skupiny trpaslíků v každé z pěti barev. A vy se přece nechcete spokojit jen s jednou odměnou, takže se snažíte excelovat ve víc skupinách. Odměnou může být dodatečný trpaslík, okamžité vylepšení mince nebo třeba speciální krystal rozhodující remízy ve váš prospěch (ty se jinak rozhodují s pomocí běžných odstupňovaných krystalů, které mezi shodujícími se hráči mění majitele).

zdroj: Vlastní foto autora

Peníze dělají peníze

Kdybych na tomto místě přestal s vysvětlováním, nešlo by ani zdaleka o tak zajímavou hru. Ale naštěstí se ještě musím vrátit ke dvěma mincím, které jsme před pár odstavci odložili stranou, tedy jsme je nepoužili v rámci aukcí. Díky těmto dvěma mincím si vylepšujete své sázky.

Pokud učiníte oběť, tedy vsadíte v jedné z hospod nulu, a dobrovolně se tak vzdáte jakéhokoliv výběru trpaslíka, získáte tím možnost dostat se k lepším mincím. Jednoduše sečtete hodnoty dvou nepoužitých mincí, z banku si vezmete novou minci s výslednou hodnotou a odhodíte vyšší ze sčítaných mincí.

Tímto způsobem se postupně z čísel 3, 4 a 5 stane 9, 13 a 22. V pozdější fázi hry se tedy pole možných sázek soupeřů značně rozšiřuje a je těžší udržet si přehled o tom, kdo drží jaké mince. S tím do hry přichází pořádná porce náhody a Nidavellir proto není ničím pro vypočítavé hráče. Přemýšlet se u ní dá, můžete odhadovat, po čem pasou soupeři, ale výsledkem je často dílem čisté náhody.

Když si zde něco usmyslíte, tak to vůbec nemusí vyjít, a je proto lepší hrát hru na pohodu a využít naplno možností, které daná sázka nabízí, než nad tím věšet hlavu a koulet oči. Ostatně vymetáte hospody za účelem verbování trpaslíků, to se prostě nemůže brát příliš vážně… Budete-li to brát vážně, nebudete se bavit tolik jako ostatní.

zdroj: Vlastní foto autora

Když nemůžeme do hospod, musí ony k nám

Nidavellir má skvělou dynamiku a svižně odsýpá. V jednu chvíli se přebíjíte korunami, abyste záhy tahali z rukávu desítkové hodnoty a prali se s ostatními o ty nejžádanější trpaslíky. Vaše posbírané sady trpaslíků neustále nabírají na síle a násobí své vítězné body, což ostatně činí i každý vylepšený zlaťák, jehož hodnota rovněž odpovídá vítězným bodům.

Za tři čtvrtě hodiny máte hotovo a čeká vás už jen pracnější sčítání vysokých hodnot. Partie Nidavelliru končí někde u 200-300+ vítězných bodů, přesto není neobvyklé, že jednotlivé hráče dělí pouhé jednotky bodů, tedy jde o poměrně vyvážené partie.

A pak je tu ještě grafická stránka hry, která je podle mého vkusu dechberoucí. Černobílé kresby trpaslíků jsou famózní a skvěle kontrastují s výraznými barvami čistě funkční grafiky, která na první pohled přehledně poskytuje veškeré potřebné informace. Hra se pyšní prvotřídní kvalitou zpracování, tvrdým kartonem, pěkným pořadačem na mince v banku a na první pohled dobrým, v praxi ale horším řešením nabídky karet hrdinů.

zdroj: Vlastní foto autora

Ti jsou totiž v držení mnoha plastových držáků, které zaberou značnou část stolu. Navíc musí být co nejvíc na kraji stolu, aby na karty dobře viděli všichni přísedící. Možná zjistíte, že je jednodušší karty držet na hromádce a při výběru hrdiny si balíček v rychlosti prolistovat, možná vám stojánky budou plně vyhovovat. Já to s nimi mám tak napůl. Používám je, ale nejde o vyložené pohodlí.

Je to ale detail, který nemá vliv na hru jako takovou. A Nidavellir u mě až překvapivě zabodoval. Hru jsem před jejím českým vydáním vůbec nezaregistroval, nic jsem od ní nečekal a byl jsem velmi, ale velmi mile překvapen. Nejen jejím nádherným zpracováním, ale předně chytrým systémem sázek, který netrestá, ale neustále odměňuje. Z logiky věci nejde o takové terno v pouhých dvou hráčích, ale ve vyšších počtech je to hra, kterou si kdykoliv moc rád zahraju.