Burgle Bros.

1–4 hráči | 45–90 minut | od 12 let | anglicky, bez textu

Snad se neurazíte, když tu pro jednou upozorním na hru, která není žhavou novinkou. Burgle Bros. existuje již šestým rokem, a jde tedy o pořádně starý kousek. Nicméně tak kvalitní, že si zaslouží svou chvilku slávy i mezi nejčerstvějšími tituly. Jde o jednu z nejlepších her, které jsem si přivezl domů z letošního veletrhu Spiel v Essenu, a o jednu z nejzábavnějších her, jaké jsem letos hrál.

Burgle Bros. je čistě kooperativní hra na loupež, která z vás udělá bandu zlodějíčků věřících si na vyloupení třípatrové banky. Zpočátku možná půjde všechno jako po másle, ale jak se budete propracovávat do vyšších pater, plány vezmou za své a s nimi celá výprava. Jestli vás tato deskovka něčemu naučí, pak tomu, že vykrást banku vážně není nic jednoduchého…

Galerie

Průběh hry se odehrává ve třech patrech banky, která jsou představovaná maticemi šestnácti čtvercových kartiček. Jednotlivé kartičky jsou místnosti s nejrůznějšími efekty, které jsou vám ale předem neznámé.

Vaším úkolem je prošmejdit patro za patrem, najít na každém z nich sejf, vykrást ho a následně se pomocí nalezeného schodiště přesunout do dalšího patra. Jakmile vykradete všechny tři sejfy, uprchnete i s lupem po střeše. Tedy, takový je plán, který nakonec se vší pravděpodobností ztroskotá.

Průzkum pater vám totiž bude hatit jedna překážka za druhou. Zaprvé jsou zde dřevěné trámečky představující neprostupné zdi. Zadruhé vás budou brzdit efekty karet, když například bude potřeba uhádnout bezpečností kód dveří či se zastavit v detektoru pohybu. No a pak je tu ještě všudypřítomný hlídač s nevyzpytatelnou trasou patrolování.

Právě hlídači patří k nejzajímavějšímu a nejchytřeji vymyšlenému mechanismu celé hry. Na každém patře je jeden a s ním spojený balíček udávající cíl jeho hlídkování – jedna z 16 kartiček patra. Na cílovou kartičku se umisťuje kostka, jejíž hodnota udává rychlost chůze strážného. Voila, velmi elegantní umělá inteligence je na světě.

zdroj: Vlastní foto autora

Po tahu každého hráče se strážný na jeho patře pohne o hodnotu na kostce směrem ke kostce po nejkratší cestě. Pokud po cestě přejde přes políčko s hráčem, tento hráč přijde o jeden ze svých tří žetonů plížení. Pokud se to jednomu hráči stane čtyřikrát, všichni prohrávají hru.

Průběh hry tak spočívá v opatrném pohybu po patře a vypočítávání, kudy povedou kroky strážného. Jelikož se pohybuje na konci tahu každého hráče, než se dostanete opět na řadu, může klidně obejít celé patro. A pak si nemůžete být jistí ničím. Jakmile totiž dorazí do své destinace, ihned se otočí jeho další cílové políčko, ke kterému od té doby směřuje.

Jak už jsem řekl, průzkum patra a hledání sejfu hatí i samotná políčka. Ve svém tahu máte čtyři akce, které buď vyplýtváte na opatrný postup, nebo to risknete a budete rychlí. Jinými slovy, za jednu akci můžete odhalit sousední kartičku, a zjistit tak, co se na ní nachází a až potom se na ni za další akci pohnout, nebo se pohnete rovnou a budete doufat, že neodhalíte nějaké peklo.

Často narazíte na jeden z mnoha alarmů, který spustí poplach. To jednoduše znamená, že se trasa hlídače ihned změní s cílem prozkoumat místo, kde došlo ke spuštění poplachu (a je tak velká šance, že vás odhalí a přijdete o další žeton plížení). Zároveň každý vyvolaný poplach zvyšuje rychlost hlídače, a tedy i rychlost vody tekoucí vám do bot… Jak ale zjistíte, často bude výhodné poplach spustit úmyslně, čímž odlákáte pozornost hlídače od kolegy vybírajícího sejf.

zdroj: Vlastní foto autora

Ale jsou zde i pozitivní efekty. Můžete najít počítač, na němž nahackujete tyto alarmy a v budoucnu je nespustíte. Můžete najít laboratoř (ano, v této bance zjevně dělají na vedlejších projektech), a získat tak speciální předmět jako třeba dynamit, s nímž natrvalo odstraníte stěnu, nebo koblihu, která na jedno kolo zaměstná hlídače.

A pak je tu schodiště otevírající cestu do dalšího patra a samozřejmě sejf, který musíte otevřít. K tomu potřebujete mít odhalené všechny karty patra v řádku a sloupci sejfu, pomocí akcí na sejf umístit několik kostek a těmi potom naházet hodnoty na zmíněných odhalených kartách.

Jakmile je sejf otevřen, už vás nic nedrží na daném patře a můžete celý proces opakovat o patro výše. Tam je hlídač od začátku rychlejší, přičemž otevření sejfu rovněž zapříčiní permanentní zrychlení hlídačů na daném a nižším patře (a když dojde balíček patrolování hlídače, rovněž dojde k jeho trvalému zrychlení).

Proč by vás mělo zajímat, že odemčení sejfu ve druhém patře zrychlí hlídače i na nižších patrech? K loupeži v Burgle Bros. lze totiž přistoupit různě. Jak už zaznělo, po tahu hráče se pohne hlídač v jeho patře. Pokud hrajete ve čtyřech a jste všichni na jednom patře, pohne se hlídač čtyřikrát, než se dostanete na řadu. Jeho cílové políčko se během toho jistě několikrát změní, což činí hlídkování nepředvídatelným. Proto je lepší se po nalezení schodů rozdělit, aby se rozložilo hýbání hlídačů mezi několik pater.

zdroj: Vlastní foto autora

Teď ale zpátky k sejfu, který jste s radostí vykradli a už s cennostmi upalujete o patro víš. Ale ne tak zhurta! Po získání ukrytého pokladu se z Burgle Bros. stává skoro až párty hra. Něco takového jsme při první partii vůbec nečekali, ale celá hra je ve výsledku vlastně velice humorná kooperačka. Je to dáno hlavně tím, že každý z pokladů vás nějakým způsobem zavaří.

Protože je největší kouzlo v samotném objevování efektů lupu, zmíním zde pro ilustraci jenom dva typy. Tak například takové zlaté cihly. Co ty by mohly dělat za problémy? Je to jednoduché. Sejf v prvním patře máte už téměř rozlousknutý, a tak se shodnete, že bude nejlepší zanechat jednoho hráče v jeho dokončení a ostatní se odeberou do dalšího patra. Jenže zlaté cihly jsou dvě a každý hráč unese jen jednu. Takže geniální plán je rázem v troskách a někdo se musí na první patro vrátit pro druhou cihlu.

Druhým příkladem je čivava. Ano, někdo si skutečně cení svého mazlíčka natolik, že ho zavře do sejfu… No a hráč, který drží čivavu, si musí na začátku tahu hodit kostkou a doufat, že psík nezaštěká a nespustí alarm.

Právě tyto efekty uloupených předmětů dělají z Burgle Bros. vážně výbornou, vtipnou a zábavně nepředvídatelnou hru. Vyloupit všechna tři patra s postupně svižnějšími hlídači a obtěžkáni zlobivými poklady není vůbec, ale vůbec nic jednoduchého. Vlastně se nám to ještě ani jednou nepodařilo, a o to víc mě baví se ke hře vracet a zkoušet to dál a dál s jinými postavami.

zdroj: Vlastní foto autora

Těch je ve hře celkem devět a volíte si u nich jednu ze dvou speciálních schopností. Kromě toho si čas od času doberete kartu události (když plnohodnotně nevyužijete svůj tah), která vás může ještě brutálněji poškodit, nebo vám naopak v ten pravý okamžik zachránit krk.

Burgle Bros. je hra plná náhody, ale té zábavné náhody, která se zároveň stará o nevyčerpatelnou znovuhratelnost. Už jen náhodné úvodní rozmístění místností mezi tři patra vytváří pokaždé zcela odlišné situace a zásadně mění průběh celé hry.

Kupříkladu kamerové systémy se vzájemně vidí, takže pokud stojíte u jedné kamery ve třetím patře, může vás spatřit hlídač na kameře ve druhém patře. V jedné hře máte kamery v jednom patře a relativní pohodu, zatímco v další hře jsou rovnoměrně rozmístěné a musíte se mít neustále na pozoru. 

Tady, když se vám vlivem náhody nedaří, máte z toho vlastně radost, protože je to ve většině případů humorná situace. Jako třeba když naslepo vstoupíte na dílek, který je vlastně jakýmsi ochozem, vy přepadnete přes zábradlí a dopadnete o patro níž.

zdroj: Vlastní foto autora

Přestože je deskovka rozložená na stole, ve 2D, všechna tři patra vedle sebe, není zde pochyb o její prostorovosti. Díky zmíněné situaci s propadnutím do nižšího patra a faktu, že na takovém políčku vás vidí hlídači na stejné pozici v ostatních patrech, a vyvolají tak poplach, se podařilo docílit skvělého pocitu 3D prostředí na plochém stole, a tedy spodní patra vás zajímají i tehdy, kdy jste je kompletně vybílili a opustili.

Burgle Bros. je po čertech zábavná, chytlavá, chytrá a v mnoha ohledech originální kooperativní hra se svérázným minimalistickým grafickým designem a velice příjemně skladnou krabičkou, které byste netipovali takovou skvělou řachandu zahranou za hodinu až hodinu a půl.

Jediné, co vás asi překvapí nepříjemně, je cena a dostupnost hry. Za tak malou krabičku chce autor na svých stránkách bezmála 50 dolarů (pokračování hry je mnohonásobně větší a nestojí o moc víc), přičemž v českých obchodech budete pravděpodobně pátrat marně. Ale když jí objevíte, skočte po ní, a když ne, je tu alternativa. Na Steamu a mobilech existuje digitální verze za naprostý zlomek ceny.