Deskovka Big Monster – jak se draftuje pod časovým tlakem?
Recenze zdroj: Vlastní foto autora

Deskovka Big Monster – jak se draftuje pod časovým tlakem?

14. 9. 2020 17:00 | Deskovky | autor: Patrik Hajda |

Navzdory letošní nepříznivé situaci vzniklo další české vydavatelství BoardBros, které má za sebou první úspěšný titul – karetní deckbuilding Ve stínu pyramid. A protože zakladatelé nehodlají lenit, dostali na trh během léta svou druhou hru Big Monster a před pár dny oznámili ještě třetí projekt Naše osada (v originále Little Town). My se dnes pozastavíme nad jejich druhou hrou, která potěší všechny milovníky draftování.

Mysli rychle a škoď!

Draftování v Big Monster bude zkušeným hráčům karetních her velmi povědomé. Všichni hráči se chopí připravených balíčků karet, v tomto případě tedy spíš kartonových destiček s roztomilými monstry, podívají se na ně, jednu z nich si ponechají a zbylé předají dalšímu hráči.

V klasickém draftu by zbylé karty předali hráči po levici a dostali nové karty od hráče zprava. Tady je ovšem jen na vás, kterému hráči předáte své zbylé karty, pokud tak tedy neučinil někdo před vámi. Tato zdánlivě malá změna může mít na vývoj partie zásadní vliv.

Mechanismus vás nutí sledovat ostatní hráče a odtušit, jaké karty potřebují, a jaké jim budou naopak k ničemu. Své zbylé karty se proto snažíte cpát hráčům, kteří si z nich budou horko těžko vybírat a budou vás právem nenávidět. Zároveň musíte myslet na sebe a vybírat to nejlepší do své sady (viz níže) a stihnout to vše dřív než soupeři, abyste si mohli vybrat, komu zbylé karty pošlete.

Big Monster zdroj: Vlastní foto autora

Moje děsivá zoo

Hra neběží v reálném čase až do konce. Po každém jednotlivém výběru karty se zastaví, aby si každý hráč v klidu a s rozvahou zařadil nové monstrum do rozrůstající se mozaiky. To znamená, že hráči před sebou nemají žádné tajnosti a mají čas si prohlédnout stáda ostatních hráčů, tedy připravit se na další kolo draftu s cíleným škozením.

Přikládání monster do zahrádky má jednoduchá pravidla a povětšinou nezáleží na tom, jaké příšery spolu sousedí. Chcete-li si ale nahrabat vítězné body, měli byste propojovat krystaly po jejich bocích. V případě titulního Big Monster se pak snažíte najít jeho hlavu a zadek, protože každá část je zvlášť za chabý bodík, ale propojené dávají bodů jedenáct.

Monstra jsou rozdělená do mnoha typů s vlastními pravidly bodování, k tomu se ještě všichni hráči honí za „veřejnými zakázkami“, aby to nebylo jen o vlastním písečku. Po pevně daném počtu kol je konec první části a odehraje se ještě jedna identická partie se zbylými kartami. To abyste neměli v ruce od začátku dvojnásobný počet karet.

Big Monster zdroj: Vlastní foto autora

Čas není klíčový, hra funguje i bez něj

Obecné znovuhratelnosti mají napomáhat balíčky prostředí, z nichž monstra pocházejí. Z těch volíte do každé partie jen některé a jejich smícháním vytvoříte zásobu všech monster, která postupně projdou rukama všech hráčů a dostanou se do jejich sbírky.

Rozdělování karet po každé hře do jednotlivých balíčků je ale zbytečně zdlouhavý proces a tento systém rádoby variability na hru nemá pořádný vliv. Jednotlivé balíčky prostředí totiž neobsahují vyloženě unikátní monstra a vlastně si partii od partie ani nevšimnete, že by něco bylo výrazněji jinak než předtím.

Pokud hledáte variabilitu, tedy docela odlišný zážitek v té samé krabici, najdete ji spíš v týmové hře v reálném čase, ale také v ryze tahovém režimu. Ten je určený převážně nižšímu počtu hráčů. Ve dvou hráčích by vyloženě postrádalo smysl někam spěchat a i ve třech hráčích je výběr protivníků dost omezený.

Big Monster zdroj: Vlastní foto autora

Naštěstí mohu prohlásit, že Big Monster na myšlence realtimového draftování vyloženě nestojí. Jeho zbylé mechanismy fungují i bez tohoto napětí a zcela odlišný systém draftování určený pro hru dvou až tří hráčů je naprosto kompetentní a neméně zábavný. I v tomto případě můžete soupeři slušně zavařit vyzobáním lákavějších monster a na tvorbě zoo se vlastně nic nemění.

Velký dobrý

Deskovka Big Monster pro mě byla velmi milým překvapením. O existenci hry bych se bez odvahy mladého českého studia BoardBros pravděpodobně nikdy nedozvěděl a to by byla velká škoda. Je to totiž takový malý skrytý klenot, kterému není moc co vytknout a který funguje skvěle ve velkém i malém počtu hráčů, byť ve dvou odlišných režimech.

Pokud stejně jako já nedáte na draftování dopustit, Big Monster by se ve vaší poličce měla snadno zabydlet.

Nejnovější články