Hlásí se podzim plný barev s větrem ve větvích. Než ale skutečně první nádechy zimy pohltí veškerou zeleň listů, můžete si svůj vhled do problematiky barev vyzkoušet v novince Barvy baví od Rexů, pod níž je podepsán Američan Scott Brady, autor kočičiny Mňau. Shromážděte kolem stolu 3 až 10 hráčů a pojďte prověřit nejen svůj zrak, ale i slovní zásobu a obrazová spojení.

Galerie

Otázka celé hry zní: Jak dobře umíš vystihnout barvu? Hráči se střídají v napovídání pomocí jednoslovných či dvouslovných nápověd. Ostatní se snaží určit konkrétní barvu na hracím plánu a body získávají podle toho, jak přesně se jejich tip přiblíží správnému odstínu. Podle jejich úspěchu zaboduje i napovídající hráč.

To je přece jasná magenta!

Každý hráč si vezme tři figurky, z nichž jednu umístí na bodovací stupnici. Někdo se ujme sestavení bodovacího rámečku. Pak už si napovídající hráč dobere vrchní kartu z balíčku a vybere z ní jednu barvu, kterou ostatním popíše. Nejprve dá jednoslovnou nápovědu, která nesmí být názvem barvy, její souřadnicí na plánu, předmětem v místnosti ani dříve použitou nápovědou.

Poté ostatní hráči po směru hodinových ručiček tipují a umísťují své figurky na políčka s barvou, kterou považují za správnou. Na každé políčko se vejde pouze jedna figurka. Čtvrtým krokem tahu je dvouslovná nápověda, která se řídí stejnými pravidly jako první, ale navíc nesmí obsahovat výrazy typu „světlejší“ nebo „tmavší“, přičemž napovídající může dvouslovnou nápovědu nahradit i znovu jednoslovnou.

zdroj: Radek Rath Malý

Nakonec hráči hádají podruhé, tentokrát proti směru hodinových ručiček, a položí svou druhou volnou figurku na libovolné volné pole. Po druhém hádání napovídající odhalí správnou barvu umístěním bodovacího rámečku podle souřadnic na kartě. Za každou figurku uvnitř rámečku získá bod (ve hře tří hráčů dokonce 2 body za každou).

Hádající získají 3 body za přesný tip, 2 body za figurku v rámečku a 1 bod za figurku sousedící s rámečkem vně, včetně diagonál. Body si zaznamenáte posunem své třetí figurky na bodovací stupnici. Napovídající může v kole získat maximálně 9 bodů, hádající nejvýše 5. Jakmile se každý hráč ocitne jednou či dvakrát v roli nápovědy, což se odvíjí podle počtu mžourálistů u stolu, je čas určit vítěze. 

Jsi snad barvoslepý?

Jsem rád, že se i do našich luhů dostalo něco cílícího na hru s barevným spektrem. Pravidla hry Barvy baví vysvětlíte za tři minuty a pak stačí otevřít mozkový archiv se všemi přirovnáními, co vás napadnou.

zdroj: Radek Rath Malý

Oceňuji, že pravidla myslí i na taktiku, a tak umožňují napovídajícímu hráči zrušit druhé napovídání, je-li spokojený se svou bodovou situací z prvního napovídání, čímž zabrání v zisku bodů dalším hráčům. Stejně tak autor myslel na menší děti a nabízí jim, že si mohou vybrat barvu pro napovídání přímo z herního plánu a nikoliv z karty. Tak si vyberou tu, kterou dobře znají a u které je napadne jasná slovní asociace.

Pravidla pro napovídání si lze samozřejmě jakkoliv upravit, ať již budete napovídat více slovy, odkazem na konkrétní loga, značky, výrobky, nebo sklouznout k přebalům filmů, alb, knih a deskovek.

Po sledování partie kamarádů jsem chtěl napsat, že tento herní minimalismus skutečně zabaví, mentálně se na něm vyřádíte a půjde vám od ruky. Pokud vám tedy kolega nenapoví obálkou deskovky Barvy baví... Za naši herní skupinu slepýšů však mohu říct, že se odvaření nekonalo, protože to pro nás bylo vážně obtížné a žádné kloudné asociace kromě lily, terakoty a limetky jsme nevymysleli.

zdroj: Radek Rath Malý

Pokud však znáte desítky barev, může to být pro vás sranda. Zároveň kvůli nápovědám s produkty a kulturními odkazy je dobré hrát ve skupině lidí, se kterými toho máte hodně společného, což se může odrážet i na věkové blízkosti. Najít totiž jinak společnou řeč může dát zabrat.

Z hlediska komponent je nutno dodat, že ten rámeček z tenkého kartonu je mizérie – nedrží, jelikož má rovné výkusy spojů namísto vlnkovitých. Zbytek funguje. Tedy samozřejmě za předpokladu, že netrpíte některou z poruch barevného vidění, což by vám celý zážitek mohlo pořádně ztížit. Nebo když vám nic neříkají barvy jako magenta, lososová, burgundská, rumělková či ecru, protože jen s červenou a růžovou moc daleko nedojdete...

Ale jinak nebylo na provedení hry co zkazit. Jedině na stejném odstínu barev na kartách a herním plánu. Přestože by se mohlo zdát, že některé barvy nekorespondují, je to dle mého testování pouhá optická iluze a přiložíte-li vzorek na kartě k barvě na herním plánu, vše lícuje. Takže to hlavní se na hře povedlo. Pokud máte správnou partu lidí, je to velmi netradiční zábava.