Barevná příšerka se právě probudila a cítí se zmatená. Ale proč? To neví. Potřebuje roztřídit své zpřeházené pocity a vaše pomoc by se jí šikla. A zatímco jí budete pomáhat, zkusíte se sami zamyslet na tím, kdy jednotlivé emoce prožíváte a s čím je máte spojené. Co vás dělá šťastné, smutné, navztekané, vystrašené nebo klidné?

Galerie

V roce 2018 pod Devirem vyšla tato hra a o rok později jsme se jí dočkali na českém trhu díky Mindoku. Nyní tuzemský vydavatel přináší cestovní vydání, které se vám ale rozhodně do kapsy nevejde. Pravidla zůstala stejná, jen je vše menší.

Hra vychází z knížky Anny Llenas, která si ji rovněž jako hru ilustrovala. V roce 2021 u nás knihu vydal Fragment. Autory herních mechanismů jsou u nás neznámí Josep M. Allué a Dani Gómez. Pojďme si připomenout, o co příšerce jde a proč byste jí se svými dětmi měli pomoci.

Nechte promluvit emoce

Barevná příšerka je kooperativní společenská hra a nástroj pro práci dětí s pocity. Zatímco pod víkem krabice najdete dva držáky na sklenice, ve dnu krabice najdete herní plán pěti emocí – žlutého štěstí, modrého smutku, červeného vzteku, černého strachu a zeleného klidu. Z původní hry tu chybí růžové políčko lásky.

zdroj: Radek Rath Malý

Na každé políčko umístíte odpovídající barevný žeton a do polic osm sklenic viditelným bílým lícem – pět pocitových jednobarevných a tři různobarevné. Kamkoliv umístíte příšerku a holčičku a hodíte kostkou. Po padlé 1 nebo 2 se vydáte příšerkou libovolným směrem, po padlé spirále přemístíte příšerku kamkoliv. Pokud padne symbol holčičky, přesunete ji hned za příšerkou.

Když barevná příšerka skončí na poli, kde stále leží žeton pocitu, řekne hráč, který s příšerkou pohyboval, ostatním u stolu, co u něho či u ní způsobuje daný pocit. Může se jednat o událost, vzpomínku, věc, okamžik...

Po skončení s vyprávěním si hráč vybere jednu ze sklenic a otočí ji. Pokud otočí sklenici stejné barvy, jako je jeho žeton pocitu, vhodí žeton do sklenice. Povedlo se mu zatřídit správně emoci! Pokud otočí sklenici, do které patří jiný pocit, vrátí žeton zpět na barevné pole. Sklenici umístí zpět na polici tak, aby nebyla vidět barevná zadní strana.

zdroj: Radek Rath Malý

Mezi sklenicemi jsou i záludné různobarevné sklenice způsobující zmatek. Po jejich otočení musí hráč mezi sebou vyměnit dvě prozatím neotočené sklenice. Různobarevná sklenice zůstává otočená viditelně barevnou stranou. Pokud se otočí třetí různobarevná sklenice, příšerka půjde spát zmatená ze svých pocitů a hra končí.

Abyste hru neprohráli a příšerka mohla spát v klidu, pomáhá ji holčička, která se snaží, aby příšerku nepřemohl příval emocí. Stačí, aby se příšerka potkala s holčičkou na stejném políčku a jedna z různobarevných sklenic se smí otočit bílou stranou k hráčům.

Hráči vyhrávají, pokud se jim podaří umístit všechny žetony pocitů do správných sklenic. Pokud se dříve objeví tři různobarevné sklenice, hráčům se vyhrát nepodařilo a mohou zkusit pomoci příšerce znovu.

Galerie

Dobrá pomůcka, nic moc hra

Barevná příšerka po herní stránce nenabízí skoro nic. Pravidla by mohla být trochu srozumitelnější, protože operují s polohou sklenic směřujících dopředu a ven, což nejsou přímé protiklady a ven z krabice je jakýmkoliv směrem. Nicméně to nejspíš znamená, že pokud přiřadíte žeton pocitu ke sklenici jiné barvy, necháte ji ve stojánku otočenou tak, že vidíte její barevný rub.

Tím tedy odpadá trochu hry s pamětí při prohazování sklenic a základy usuzovací logiky, které sklenice zbývají z těch neodhalených, pokud byste to mylně hráli tak, že se rub sklenice opět schová. (Byť i tak si můžete podomácku partii zpestřit.)

Jako pomůcka pro mluvení s dětmi však Barevná příšerka funguje dobře a bude se hodit těm rodičům, kteří se se svými dětmi nedokáží smysluplně bavit o jejich prožívání. Ať již proto, že je nenapadne se s nimi bavit a jsou zvyklí od svých rodičů emoce neřešit, nebo proto, že neumí s dítětem nalézt společný jazyk (např. pokud se rodiči řídícímu se smysly narodí intuitivní dítě).

zdroj: Radek Rath Malý

Barevnou příšerku si tak můžete zahrát preventivně třeba jednou týdně nebo tehdy, když se u dítěte v rámci jeho procesu individualizace nahromadí emoce, s nimiž si neumí samo poradit. Pokud rodič není zvyklý fungovat přirozeně jako jejich regulátor, může si na pomoc přizvat Barevnou příšerku.

Podle našeho testování v několika rodinách, kde mají děti s rodiči výborný vztah a obvykle se se vším svěřují, děti Příšerku ocenily. Prý proto, že se jim lépe mluvilo o některých emocích a situacích, o kterých se prý styděly mluvit jinak.

Také měly bez ohledu na vícebarevné sklenice tendenci posílat holčičku příšerku zachraňovat, protože pro ně bylo přirozené, že příšerka musí své emoce sdílet s někým, kdo se sám netopí v těch svých. Třeba tak Příšerka s holčičkou pomohou i vám.