Francouzská komiksová série o zpropadených Galech od humoristy Reného Goscinnyho a kreslíře Alberta Uderza začala vycházet v roce 1959. K dnešnímu dni vyšlo čtyřicet komiksových alb ve více než stovce jazyků a další pořád přicházejí. Co se týká deskovek, tak jich vyšlo zhruba patnáct, a to včetně novinky Asterix a spol., kterou u nás lokalizovali Rexové. Neklame-li mě paměť, je to zcela poprvé, kdy si Asterix a Obelix najdou cestu i na české herní stoly.

Galerie

Za karetní novinkou stojí François Rouzé s Jeanem-Marcem Tribetem. U nás nepříliš známí autoři, z nichž první se zapsal debutem Room 25 a oba se před třemi lety sešli u ostrovní bojové hry Reload. Nespolupracují tedy poprvé, takže jak jim to v tandemu šlo u Asterixe?

Jak na galské války

V Asterix a spol. pro 2 až 4 hráče se snažíte během půl hodinky nahrát 50 nebo více sesterciů. Hráči se střetávají v bojích o komiksová alba, která získají ve chvíli, kdy jeden z nich dosáhne svými kartami a žetony alespoň síly 15. Mezi každou dvojicí hráčů leží jedno album. Směřuje-li k vám modrá strana, budete bojovat za Galy, pokud červená, tak za Římany.

Ovšem obvykle na každém bojišti hraje držitel karet za jinou frakci. V klání mu pomáhají i fialové neutrální karty, což jsou vedlejší postavy slavných dobrodružství – velitel pirátů Rudovous, Kleopatra a její stavitelé, britský Asterixův bratránek Svalix, numidský pirát Baba, hispánský Zmasabujon Y Kruton a další.

zdroj: Radek Rath Malý

Zatímco u Galů se můžeme skutečně těšit na obsazení skoro celé vesnice včetně žen, za Řím boj vedle Caesara povedou i jeho bližní Brutus či Galy týraný Caius Bonus. Některé postavy užívají status hrdiny a nemohou tak současně být vyložené na vícero bojištích. Včasným vyložením svého Asterixe, Obelixe či Caesara tak můžete zabránit soupeři ve vyložení jeho kopie proti vám.

Ve svém tahu se rozhodujete mezi třemi akcemi. Buď vyložíte jednu kartu postavy ke své straně jednoho z bojišť a provedete její efekt, nebo využijete bonusového žetonu a doberete si kartu, případně posílíte ruku odložením libovolného množství karet a následně dobráním do pěti nových karet.

Vše je o efektech napsaných na postavách a jejich síle. Takže si prozraďme už jen, jaké tu máme žetony. Přiřazený kouzelný lektvar zdvojnásobí sílu postavy; plesknutí rybou vyřadí odložením postavu bez lektvaru; a odložený divočák znovu aktivuje efekt poslední vyložené postavy hráče na jednom z bojišť, či oživí postavu na bojišti bez provedení jejího efektu.

zdroj: Radek Rath Malý

Vyřazené postavy totiž zůstávají na bojišti otočené líce dolům a mohou se tak do hry vrátit oživením. A kde se berou peníze? Jeden sestercius získáte za přilbu legionáře, tři za helmici centuriona a patnáct za vydobyté album. S padesátým sesterciem hra končí a vítěz si může u Trubadixe objednat nehynoucí slávu a házet při tom zděšení ostatních očkem po paní Archaixové nebo Halabale, jejíž Tragikomix mezi Galy chybí.

Láska k tématu a zábava

Asterix a spol. je opravdu zábavná hra a podařilo se jí zachytit atmosféru předlohy. Může za to rozhodnutí autorů, kdy hráč na různých bojištích hraje za různé frakce. Efekty karet přitom ne vždy souvisí pouze s oním bojištěm, kde se nacházejí. Klasicky tak může Kovomatix vyřadit Alfabetixe či naopak rybář kováře. Samozřejmě, že tím nebudete oslabovat svou stranu jednoho bojiště, ale použijete efekt proti soupeři na jeho Gala.

K většině postav se váže některá identita, se kterou efekty pracují. Zatímco tu najdeme požehnaně efektů vztahujících se na legionáře, centuriony a hrdiny, zcela chybí efekty cílené na náčelníky, staromilce, podvodníky a rebely. Ovšem pak tu máme karty alb s některými těmi efekty pro konkrétní bojiště. Najdeme tu čtyři, která říkají: „Přesuň na toto album 1 staromilce (rebela, náčelníka, podvodníka), pokud je ve hře nebo v odkládacím balíčku.“ A není to málo, Antone Pavloviči?

Galerie

Mohlo by se zdát, že poměrně málo efektů pracuje s přilbicemi. Avšak jejich odložením aktivujete některé karty. Obvykle se to vyplatí. Nesmíte jako vítěz při vyhodnocení alba zapomínat dobrat si přilbice za všechny přítomné (odhalené) legionáře a centuriony. Bez nich se k nim běžně nedostanete a bodování za přilbice by tak začalo značně drhnout. 

V herní skupině nám přišly podivné efekty vztahující se na oba hráče. Hráč, který prohrál boj, totiž dobere jako kompenzaci bonusový žeton (zatímco vítěz nabral body na přilbicích), dobírá jedno dosud neodhalené album, vykládá ho (bez možnosti výběru alba), volí stranu natočení k sobě a provádí efekt alba.

Obvykle na něj přesune jinou postavu ve hře a přidá ji na svou stranu. (Může hrát vyrovnaně tak, aby stále na každém ze dvou bojišť bojoval za jinou frakci, ovšem může se řídit podle přesouvané postavy na albu, tedy správným natočením alba k sobě ji stáhnout na svou stranu nového bojiště.) Jenže některá alba cílí na oba hráče – že si doberou žeton divočáka, kouzelného lektvaru, kartu apod.

zdroj: Radek Rath Malý

Každopádně hra frčí, rozvažujete, co kam vyložíte a snažíte si zapamatovat, kde kdo leží lícem dolů. Protože ty žetony umí hru rychle zvrátit. Podle hodnocení na BGG vypadá Asterix a spol. na první slušnou hru ze světa Asterixe a Obelixe, a já mohu jen přitakat, že si rád občas tuhle melu zahraju, přestože měla být mnohem dodělanější.

Když se hezká hra skrývá za špatnými pravidly

Je totiž potřeba se ještě vyjádřit k psaným pravidlům a názvosloví. To vám nejprve bude při prvních nejasnostech do smíchu a nakonec lehké zmatení přejde ke kroucení hlavou, jak to takhle mohl někdo zvorat. Pravidla čítající osm stran by měla čítat stran deset a pořádně vše vysvětlit.

Nevím, zda nastala chyba v lokalizaci, v původní verzi nebo v kombinaci obojího. Vlastně netuším ani to, zda je chyba ve wordingu nebo v chybějícím vysvětlení v pravidlech. Pojďme si říct, co při hře nastane, ale co v pravidlech nedohledáte. Zaprvé, přišlo nám zbytečné rozdělení efektu odlož a odstraň. Proč? Kdy to hraje roli? V čem je rozdíl? Nevšimli jsme si. Jedná se možná o nápovědu pro hráče, zda hledají konkrétní postavu či obecnou kartu. Ovšem akorát to mate.

zdroj: Radek Rath Malý

Zadruhé, termín „přesunutí“ není ve slovníku. Když se mezi alby efektem jednoho z nich přesouvá postava, není jasné, zda to může být i vyřazená (lícem dolů ležící) postava a zda po přesunutí zůstává ležet lícem dolů, či se odhaluje, tedy oživuje. Proč přesunutí není přivolání? Je to chyba slovníku, nebo jde o dva různé efekty? A co když je to zcela jinak?

Když máte přesunout postavu na album, znamená to, že ne na svou příslušnou stranu bojiště, ale skutečně na kartu alba? Proč? Získá ji snad vítěz alba? Nebo se jen stává viditelnou pro efekty jiných karet? (Což je určitě chybná hypotéza vzhledem k dalším efektům a pravidlům.) Samozřejmě časem si odvodíte, že to někdo pomotal a přesunutí znamená přivolání, tedy postavu přivoláte na svou stranu alba. Jenomže album si můžete natočit jakkoliv a těžko na svou římskou stranu povoláte Gala.

Zatřetí, s výše uvedeným souvisí zásadní pochybení – vůbec nikde není definován pojem „ve hře“. Co ve hře je a co není. (Žádný efekt nikdy nelikviduje kartu odložením do krabice.) A během čtení pravidel nevíte, zda odkládací balíček je stavěný lícem nahoru, či dolů. (Až díky slovníku se dozvíte, že nahoru.)

zdroj: Radek Rath Malý

Jinými slovy nevíte, zda karta na vrchu odhazovacího balíčku je, či není ve hře. Některé efekty cíleně mluví o možnosti přivolat kartu i z odkládacího balíčku. To ale rozumíme spíše z jeho středu při prohledání, a nikoliv z něho samého. Je to dobře? Špatně? Nakonec dospějete k tomu, že asi spíše ne, nicméně bych se tomu vůbec nedivil, neboť manipulace s kartami je v tomto titulu velmi volná a na flexibilitě pohybu a cílení efektů založená.

Začtvrté, pokud postava cílí efekt obecně (př. Vezmi si do ruky vyřazenou postavu.), mohu takto zasahovat i do soupeřových karet? Týká se to skutečně všech karet na herní ploše? Nikde to není explicitně řečeno... A zapáté, jen díky kartám s dovětkem efektu „na tomto albu“ odvodíte, že jiné karty bez této formulace svůj efekt mohou zaměřit i na postavy na jiných bojištích/albech, respektive na karty ve hře. A to jsme zpátky na začátku.

Sečteno, podtrženo, hra Asterix a spol. je jednoduchá a snaží se působit pohodovým dojmem, kdy ji jste schopni začít hrát do 20 minut od rozbalení. Jenomže pohoda se zprvu nekoná, je to blamáž, protože to chtělo dořešit mnohem pečlivěji pravidla a užité termíny, což by pravidla prodloužilo. Teprve, když to tak nějak vyřešíte a shodnete se s hráči u stolu, jak to tedy budete hrát, můžete pokračovat. A to je vážně škoda, protože galská taškařice má jinak po herní stránce dobře našlápnuto.