Apex Legends patří do zlaté éry battle royale subžánru, který se jako jeden z mála může měřit i s titánem zvaným Fortnite. Studio Respawn u něj znovu jasně prokázalo, že akci mají v krvi a EA by jim mělo líbat ruce, že má ve svém portfoliu tak talentovaný tým a rozhodně s nimi nezacházet způsobem, jakým to často dělá. Hra je i po letech nesmírně populární, takže není divu, že se ji Glass Cannon Unplugged pokusilo převést i do stolní podoby. A po mnoha odehraných zápasech, které jsem strávil v přeložené verzi od Albi, bych se nebál tvrdit, že se to povedlo překvapivě dobře.

Galerie

Směrem do Kings Canyon

Ke stolním adaptacím oblíbených digitálních her raději stále přistupuji opatrně, ačkoliv už jsou dávno pryč doby bezduchých projektů s jediným úkolem: vyplundrovat vám peněženky. Abychom se nepochopili špatně. Apex Legends: Desková hra vám tu peněženku mile rádo odlehčí. Ostatně základ se honosí doporučenou cenovkou 2 799 korun a když byste náhodou chtěli sáhnout po kompletu, přesáhnete hranici 12 tisíc (vydavatel nicméně nabízí zvýhodněné balení, které to ještě o pár „Palackých“ sníží). Nicméně za své peníze dostanete slušně nabité krabice a určitě si neřeknete, že byste za ně nedostali odpovídající množství obsahu.

Stolní překlad se snaží být maximálně věrný akční stránce předlohy. Jde proto o extrémně kompetitivní hru, která se svými principy a výstavbou až nebezpečně blíží wargamingu. Hráči se rozdělí do týmů složených ze známých legend a jejich výjimečných schopností, které se mají navzájem vyřadit a postřílet v prostředí King Canyon, zastoupeném několika variabilními mapami.

zdroj: Albi

Herní principy jsou poměrně srozumitelné, ale už rozměry krabice dávají tušit, že nebudou úplně pro každého. Popravdě ani po několika partiích si nejsem jistý, komu přesně je stolní adaptace určená. Jediný myslitelný průsečík představují milovníci předlohy a současně aktivní hráči deskových her. Určitě takových lidí není málo, přesto jde o poměrně specifický okruh hráčů.

Čas se učit

Důvodem jsou opravdu hutná pravidla, kdy jen hlavní knížka má téměř 50 stránek. Doplňuje ji ještě druhá se specifiky jednotlivých herních režimů, modulů a map. K nastudování je toho hodně a než se vám hru podaří rozběhnout, budete mít z toho pořádně zamotanou hlavu. Existuje tu řada specifických situací, možných změn a výjimek, jimiž se budou sváteční hráči prokousávat jen těžko, ačkoliv základ nakonec není až tak složitý.

Po otevření krabice si vyberete mapu a kompatibilní herní režim. Kromě klasického battle royale tu najdete i klasický týmový deathmatch, boj o vlajku i poměrně specifický asymetrický režim, kde jedno družstvo představuje bosse. Všechny režimy mají mírně odlišná pravidla, která ovlivňují jednotlivá dějství, tempo i dostupné komponenty.

zdroj: Albi

Už kombinace herních režimů a několika map představuje ohromnou porci variability, která se jen tak nevyčerpá. A kdyby přece jen ano, ke slovu mohou přijít modifikátory, jež dále upravují situaci v boji. K dispozici je třeba tradiční zmenšující se aréna, ale také zásobovací shozy, tepelné štíty nebo náhodné události. Možností je nepřeberně a dovolím si tvrdit, že každý si tady najde to své. My jsme se i kvůli lásce k battle royale většinou drželi klasiky.

Kde je ta akce?

Jakmile si tohle všechno vyberete, přichází největší zádrhel – příprava. Ačkoliv krabice nabízí dostatek prostoru i přehledné řešení pro uložení komponent, vejdou se do ní pouze v nesloženém stavu. To znamená, že vybalení, roztřídění a příprava všeho potřebného zabere nezanedbatelné množství času. Na mapu musíte sestavit budovy, připravit překážky, zdi a další prvky, což kolikrát trvá déle než samotná partie.

Galerie

Když se tím ale konečně prokoušete, čeká vás další fáze správy. Než se vůbec dostanete k samotnému hraní, musíte projít přípravnými kroky, které se liší podle zvoleného režimu. Po výběru jedné z postav (v základu šestice Gibraltar, Bangalore, Wraith, Bloodhound, Lifeline a Pathfinder) si ji musíte vyzbrojit. V hlavním režimu to funguje tak, že si doberete určité množství žetonů kořisti a karet zbraní, které si ponecháte podle nastavených limitů. V této fázi navíc můžete obchodovat se spoluhráči a lépe si nastavit startovní pozici.

Následuje výsadek na mapu, který se opět liší podle režimu. Obvykle jde o výběr strany mapy, z níž na bojiště vstoupíte, a provedení první akce, abyste se dostali do hry. Jakmile tohle máte za sebou, konečně se před vámi otevře to hlavní, čímž je závěrečný střet.

...vybalení, roztřídění a příprava všeho potřebného zabere nezanedbatelné množství času.

Hraje se na osm kol, v nichž každé družstvo provede svůj tah. Pokud hrajete za červené, všichni červení hráči postupně vykonají své akce a teprve poté přijdou na řadu modří. V tahu máte k dispozici dva akční body, které můžete využít pro pohyb, střelbu, interakci s prostředím, použití předmětu, ničení objektů a mimo boj i oživení. Souboj tak stojí především na taktice a správném pozicování.

Střídmý odér wargamingu

Musíte ale neustále myslet na různá specifika. Pohyb probíhá po jednotlivých polích, přičemž jeho cenu upravují prvky na mapě, jako jsou patra budov, překážky nebo zdi. Apex Legends: Desková hra pracuje s poměrně širokým slovníkem pojmů a klíčových slov, které je nutné si osvojit, abyste mohli správně vyhodnocovat tahy. V tomto ohledu se dost podobá wargamingu, což se projevuje jak ve vztazích mezi poli, tak například ve viditelnosti.

zdroj: Albi

Právě ta bývá jedním z nejčastějších zdrojů sporů u stolu, kdy se hráči přou o to, jestli na sebe jejich postavy vidí. Hra to sice řeší poměrně robustními pravidly, přesto vznikají sporné situace a chvíli trvá, než si na ně oko zvykne.

Naopak střelba se od klasického wargamingu odklání. Místo kostek se využívají karty míření. Princip je sice podobný, ale díky omezenému rozsahu hodnot a dalším faktorům, jako je dostřel, kadence, speciální symboly nebo reakce, dokáže systém vytvářet napínavé momenty, aniž by vedl k přehnané frustraci.

Legendy, jak je známe

Aby souboje nepůsobily jednotvárně, vstupují do nich karty schopností jednotlivých hrdinů i možnost sbírat lepší výbavu. Z truhel získáte nové zbraně, granáty, léčiva i výstroj, která výrazně prodlouží vaši výdrž. Rozdíl mezi základní a epickou zbrojí je opravdu výrazný. Za zmínku stojí také povedený systém munice, kterou lze získávat i z odhozených zbraní.

zdroj: Albi

Schopnosti jsou rozdělené do několika typů. Každá postava má dvě unikátní dovednosti, které výrazně ovlivňují dění na bojišti a lze je opakovaně používat. Kromě toho existují schopnosti na akčních kartách, které představují reakce na střelbu nebo alternativní akce s odlišnými efekty.

Pokud se tak něco Apex Legends: Desková hra opravdu daří, je to zachycení různorodosti jednotlivých legend. Každá se hraje trochu jinak a jejich schopnosti dobře vystihují charakter i komplexnost. Nebudu zastírat, právě tady si fanoušci předlohy přijdou na své. Stejně tak potěší i házení granátů, které díky své nepředvídatelnosti dokáže vytvářet skvělé momenty.

Snad až příliš rychlé?

Zábavnost přestřelek a intenzivní akce je zachycená skvěle, přičemž ji desková podoba obohacuje o taktičtější a promyšlenější rovinu bez nutnosti rychlých reflexů. Jakmile se hra rozjede, sehraný tým se u ní bude bavit, občas se pohádá, ale zároveň si užije i to, jak dobře celý střet na stole vypadá. Tedy za předpokladu, že máte dostatek prostoru.

Galerie

Jenže cesta k tomu je poměrně zdlouhavá. Příprava i následné uklízení často zaberou stejně času jako samotná partie, někdy dokonce i více. Nezřídka se nám stávalo, že zápas skončil už kolem čtvrtého kola a my byli natolik otrávení, že se nám nechtělo pokračovat, přesto jsme se do další hry nutili, protože balení by bylo ještě nepříjemnější. Pokud máte možnost nechat hru rozloženou, výrazně si tím přilepšíte.

Zároveň si myslím, že by projektu prospělo určité zjednodušení. Specifičnost pravidel sice stojí za jeho robustností, ale zároveň komplikuje plynulé naskočení, což může část hráčů odradit. Jakmile se jimi ale prokoušete, čeká vás věrná a propracovaná adaptace, která si ze své digitální předlohy odnáší překvapivě hodně.